Tepelský dialekt v minulosti

Franz Klement nás uvádí do poměrů na Tepelsku kol 1880

31. prosince 1869 mělo hejtmanství Teplá (bývalé panství kláštera Teplá, kam patřily do roku 1902 i Mariánské Lázně s okolím) celkem 30 256 obyvatel. Hejtmanství tvořily dva soudní okresy: soudní okres Teplá se 16 258 obyvateli a soudní okres Bezdružice s 13 998 obyvateli.

Za 11 let vzrostl počet obyvatel o 2642 osob. 31. prosince 1880 mělo hejtmanství Teplá již 32898 obyvatel, z toho soudní okres Teplá 18 594 a Bezdružice 14 304 obyvatel. Hejtmanství mělo šest měst: Teplá, Mariánské Lázně, Mnichov, Bezdružice, Lestkov a Úterý; celkem tu bylo 111 vesnic s vlastním číslováním. Obyvatelstvo bylo římsko-katolické (18 211 v soudním okrese Teplá a 13 942 v soudním okrese Bezdružice), jinověrců byla jen malá menšina: 337 Izraelitů na Tepelsku a 352 na Bezdružicku; dále 45 evangelíků na Tepelsku a 10 na Bezdružicku. Jen jediný obyvatel (v Teplé) byl bez vyznání. Věkem nejstarší byly dvě ženy 94-leté, 1 muž 93-letý a třetí žena 93-letá.

Jakým dialektem se zde tehdy hovořilo ?

Co se týká řeči, psal vrchní učitel Franz KLEMENT v roce 1882:

"Na Tepelsku s výjimkou 21 Čechů se hovoří německy . Jde o "tepelské nářečí", které se dosti liší od spisovné němčiny (Hochdeutsch). To, že před lety byla v této krajině slovanská řeč převládající, dokazuje nejen množství českých listin, které jsou z minulosti k dispozici, a jiná historická data, především však názvy mnoha obcí a ještě dodnes živé obvyklé výrazy, které jsou používány a které mají slovanský původ, ale byly germanizovány "od přivandrovalých Němců" (von den eingewanderten Deutschen)."

Kdy převládla němčina a zmizela čeština ?

Německá řeč získávala převahu v rozličných obcích okresu v rozličné době, přesto se dá určit, že v tomto kraji to bylo všeobecně na konci třicetileté války (1618-1648), aniž by šlo o úplný konec české řeči. Ale ten se přece jen blížil. Například v  Úterý v  letech 1612-1633 jsou sepsané listiny zčásti české zčásti německé, respektive zapsány v české řeči a opatřeny německými poznámkami, později však i zde česká řeč mizí zcela a uprazdňuje místo němčině. Už v roce 1399 žalovali občané v Teplé svého faráře jménem Hněvko, že nekázal v české a v německé řeči a nedržel čtyři kaplany.

Jak velké bylo území tepelského dialektu ?

Tepelský dialekt (lidová mluva) daleko překračoval hranice Tepelska. Sahal hluboko do slovanského jazykového prostoru na východě a mířil i do Císařského lesa na západě. Severní ani jižní jazykovou hranici tohoto dialektu nelze přesně stanovit, protože přechod nářečí do jiných sousedních oblastí byl velmi pozvolný a nezřetelný. Obecně lze říci, že hranicí dialektu byl Císařský les - jeho východní okraj i jeho severní. Za jižní hranici lze označit řeku Mži.

V Mariánských Lázních nikdy nepřevládal chebský dialekt

Ještě před 120 lety není řeči o tom, že by se na Tepelsku (kam patří i Mariánské Lázně) hovořilo "chebským" dialektem. To nevyslovil KLEMENT ve své knize v žádné souvislosti. Dnes se hlásí německá vlastivěda tepelská i mariánskolázeňská, pěstovaná v Německu, k chebskému nářečí jako k "rodnému". To není přesné, neboť skutečné dávné jazykové poměry ukazují něco jiného. Na Mariánskolázeňsku se hovořilo tepelským dialektem a celá farnost Pístova, kam lázně do roku 1843 patřily, měla v 18. a ještě v 19.století nadto nemalou frekvenci staročeských pomístních názvů (vyšší než průměrnou na Tepelsku).

Konkrétní projevy v řeči

1. Tepelské nářečí se vyznačuje přesmykem hlásek "e", "ä", "ei", "äu", "au", "eu" do "a", například

Pferd=pfa, schwer=schwa Erbsen=arwas lernen=larna Gärtner=gartna schämen=schama, Säbel=sawl Dächer=dacha drei=dra Keil=kal Säule=sal Knäuel=knal Braut=brad, laufen=laffen Kaufen=kaffn Heu=hah neulich=nale atd.

 

2. Mnohdy se "e" zastoupilo splynutím "i" a "a" jako jednoslabičné "ia"("ja"), například

reden=rian Esel=iasl heben=hiam ledig=liade Kette=kian

 

3. U některých slov se hláska "e" vyslovovala docela čistě, u dalších slov se nahrazovala čistým "a", a nebylo zvláštností, že v jednom slově bylo jedno "e" čisté a druhé "e" změněné v "a", například:

Schwester=schwesta Bretter=breda Federn=fedan Leder=leda

 

4. Naproti tomu hláska "a" se obvykle přesmykovala v hlásku "o", například

Salz=solc schade=schod satt=sod Nase=nos Gras=gros Stadt=schtod Hase=hos

 

5. Hláska "ü" se přesmykovala do "e" či "ä" nebo "u", hláska "u" zase v hlásku "o", například

Würmer=werma Würste=wärscht Gewürz=quärz Brücke=bruck Furche=forch

 

6. Naopak hláska "o" se přesmykovala obvykle na "u", takže to nebylo jednoduché, například:

Sommer=summa kommen=kumma (dodnes za hranicemi v Bavorsku) genommen=g´numma

 

7. U různých spojení docházelo k dalším neobvyklým zkracováním bez přesných pravidel:

Ofen=uafn voriges Jahr=vean Honig=heank nahe=knaocht Schuh=schouch, Knoblauch=knuawlat (Dvojhlásky se vyslovují jednoslabičně!)

Příchozí Němec, znalý spisovné němčiny, ale nikoliv dialektu, byl bezradný, když uslyšel běžně a rychle vyslovované věty v tepelském nářečí, například

Tra dacha sen obrennt = Drei Dächer sind abgebrannt.

Zwoa weiwa mit zwoia kärm sen gaonga kumma, homses xea ? = Zwei Weiber mit zwei Körben sind gegangen kommen, haben Sie dieses gesehen ?

Howade! = Habe ich dich!

Sua wos haotma owa du nu neat xea! = So etwas hat man aber doch noch nicht gesehen!

Lafma nao! = Laufe mir nach!

 

8. Tento dialekt se stával pro nezasvěcené ještě nesrozumitelnější, když se v něm mnohá slova spojovala v jediné, například:

Kulrowmschwoarz Funglnoglneu Blouzenokat Zaunnogldörr

 

9. Když se pak ještě přidávala na začátku slov ve zkratce: der = da, die = d, das = s, jako zkratka při hovorové mluvě, téměř mizející při rychlé řeči, byla srozumitelnost na pováženou, například:

da schousta = der Schuster d´mouta= die Mutter skload = das Kleid, da moan = der Mann d´roum= die Rübe sklos = das Glas

 

10. Neurčité člen ein,eine,ein byl vždy jen velmi krátké "a", například

a bou = ein Bube, a raosn = eine Rose a moi´l = ein Mädchen . a bahm = ein Baum a kraoa = eine Krähe a boan = ein Bein

 

11. V běžném hovoru se neustále vkládalo do vět jednak "fein" (= aber) jednak "denna" (= doch). V takových případech tato slůvka znamenala zdůraznění něčeho u hovořícího, nebo rozhořčení, ale také podiv nebo příslib. Například:

Kumma fein sicha (nebo Kumma owa sicha!) = Komme aber sicher!

Des is fein denna z´toll! = Das ist aber doch zu toll!

Des is fein oarch! = Das ist aber arg!

Dast fein an moan nechst = Dass du aber einen Mann machst (= Dein Wort nicht brichst, es hältst.)

Des wiad fein a fosznat weau = Das wird aber ein Fasching werden.

Dea kschpas is fein nu neant as = Der Spass ist aber noch nicht aus.

Tolik frekventované "fein" lze nalézt v češtině jako "pěkně" ve stejném smyslu. Zde volně věty : Musíš pěkně přijít! To je přece pěkně bláznivé (báječné)! To je pěkně zlé! Že ty pěkně děláš gentlemana! atd. Na Chebsku používal dialekt zase slovo "schön" (vyslovováno "šajn").

 

12. Číslovka "zwei" nesla v tepelském dialektu vždy ještě rodové označení, tedy

"zwäün" – u mužského rodu, "zwou" u ženského rodu a "zwoa" u středního rodu:

Zwäün manna sen ahnbrochn. = Zwei Männer sind eingebrochen.

Zwou bian sen van bahm oigfoallen. = Zwei Birnen sind von Baume heruntergefallen.

Zwoa kinna kumma hea. = Zwei Kinder kommen her.

 

13. Velmi často se objevují různá krácení a zkomoleniny u křestních jmen takovým způsobem, že někdy sotva rozeznáme, o jaké křestní jméno jde:

Dual = Dorothea Ludl = Ludmilla Veanz = Wenzl Seff, Säff = Josef

Wostl = Sebastian Trautl = Gertrud Nan´z = Ignatz Bartl = Bartholomäus

Bold = Leopold Werd = Norbert Honz,Honza=Johann Morjanl = Maria Anna

Mia´l = Maria Wehnl = Wendelin Wendan = Vendelin da Görch = der Georg

s´wowl = die Barbara s´lisal = Das Lieschen

 

14. Nelze zapomenout na vyjadřování jemnosti, měkkosti, líbeznosti, půvabu, které toto nářečí používalo především přidáváním slabiky "al", při čemž celá věta, kde se takový přídavek objeví, zněla příjemně a půvabně. Z ní se pociťuje dobromyslnost mluvícího, například:

Moidal, kumm ein in´warm schtiwal. = Mädchen, komm hinein in das warme Stübchen!

Des Beüwal haot owa a kloins Vöglein. = Das Büblein hat aber ein kleines Vögelein.

Wea haot denn dia dein schtifala brocht – s´christkinnal ? = Wer hat denn dir deine Stifelein gebracht – das Christkindlein ?

 

Tepelská přísloví

Kromě tepelského nářečí se vyznačoval kraj různými zvyky a obyčeji, ale v řeči také p ř í s l o v í m i, z nichž mnohá se obsahově neliší od českých přísloví.

Přísloví jsou krátké a výstižné věty, které pomáhaly rychle a věrně vyjádřit pocit či mínění a zároveň charakterizovaly i chování a náhledy lidu. Velký význam měly pro školu, neboť přenášely u dětí do další generace toho myšlenkové bohatství tepelského lidu. Franz KLEMENT s omluvou sepsal přísloví ve spisovné řečí, třebaže se používalo k jejich vyjádření vždy nářečí. Ne všechna přísloví se hodí uvádět ve školách, připomínal však KLEMENT učitelům.

1. Dies hält wie Pobitz. = Drží to jak Babice. (To bylo nejvíce rozšířené a typické tepelské přísloví, kterým se označovalo, že něco drží svorně (u lidí) a pevně (u věcí) asi tak, jako obyvatelé v tepelských Babicích. KLEMENT k tomu vysvětloval: "Obyvatelé Babic svým mírumilovným soudrženstvím dali podnět k  místnímu přísloví, které se rozšířilo po celém Tepelsku a slouží k označení něčeho pevného a stálého, trvalého.")

2. Das Glück ist kugelrund. = Štěstí je kulaté (vrtkavé).

3. Da wurde der Bock zum Gärtner gesetzt. = Tak se stal kozel zahradníkem.

4. Wer zuletzt lacht, lacht am besten. = Kdo se směje naposled, ten se směje nejléepeaposled.

5. Wie man grüßt, so dank man. = Jak se zdraví, tak se děkuje.

6. Da kräht kein Hahn mehr darnach. = To žádný kohout později více nekokrhá.

7. Der redet von der Leber weg. = Ten mluví oklikou. (řekni to rovnou a ne oklikou)

8. Der wird sich den Mund verbrennen. = Ten si jednou pusu spálí (když moc mluví).

9. Der hat Hunger wie Müllers Hühner. = Ten má hlad jako mlynářova kuřata.

10. Wer lange Suppe ißt, lebt lange. = Kdo jí dlouho polévku, dlouho žije.

11. Wenn die Narren auf den Markt gehen, lösen die Krämer Geld.= Když jdou blázni na trh, kramáři dostanou peníze.

12. Wenn der Ziege wohl ist, geht sie aufs Eis tanzen. = Když je koze blaze, jde tančit na led.

13. Gleich und gleich gesellt sich gern. = Rovný s rovným se rád druží. (Rovný rovného si hledá.)

14. Das Sterben ist ein altes Herkommen und ein ewiges Dableiben. = Umírání je starého původu, ale věčného zůstávání.

15. Der Hunger ist der beste Koch. = Hlad je nejlepší kuchař.

16. Je mehr Hirten, desto schlechter wird gehütet. = Čím víc pastýřů, tím hůře se hlídá.

17. Wir werden sehen, wem der Vater den Schimmel schenkt. = Uvidíme, komu daruje otec šimla.

18. Es ist selten ein Schaden, wo nicht auch ein Nutzen dabei ist. = Je vzácná taková škoda, při které není také užitek.

19. Einem Betrunkenem soll ein geladener Wagen ausweichen. = Jednomu opilci se má vyhnout naložený vůz.

20. Wenn man den Leuten die Wahrheit geigt, bekommt man den Fiedlbogen ums Maul. = Když se lidem hraje na housle pravda, dostane smyčec přes hubu.

21. Der hat auch das Pulver nicht erfunden. = Nenašel ale ani prášek.

22. Stille Wässer reißen tiefe Gräben. = Tiché vody vymílají hluboké příkopy. (Tichá voda břehy mele.)

23. Die Nacht ist des Menschen Feind. = Noc je nepřítel člověka.

24. Was habe ich von der Kapelle, wenn mir der Heilige nicht gefällt, der darin ist. = Co mám z kaple, když se mi nelíbí svatý uvnitř.

25. Der hat eine harte Nuß zum Aufbeißen. = Ten má tvrdý ořech k rozlousknutí. (To je tvrdý oříšek!)

26. Der geht um, wie ein verlorenes Schaf. = Obchází jako ztracená ovce.

27. Man sucht selten die Staude, wenn man nicht zuerst selbst dahinter war. Vzácně hledá křoví, když nebyl sám nejdříve vzadu. (???)

28.Der Sparer eill einen Zehrer haben. = Střádal spěchá, aby mohl utratit.

29. Eine alte Gewohnheit ist ein eisernes Hemd. = Starý zvyk je železná košile.

30. Der ist mir lieber als eine Butte voll Katzen. = Je mi milejší něž džber plný koček.

31. Ich wollte schon etwas sagen, aber ich darf nicht aus der Schule schwätzen. = Rád bych už něco řekl, ale nesmím to ze školy vynést (vyžvanit)..

32. Seht den dort an, der sucht den gestrigen Tag. = Kouká tam, jako by hledal včerejší den.

33. Der Wolf frisst die gezählten Schafe wie die ungezählten. = Vlk žere ovce počítané stejně jako nepočítané.

34. Ein jeder Krämer lobt seine Ware. = Každý kramář chválí svoje zboží.

35. Der Schenker ist gestorben, der Geber hat den Hals gebrochen. = Šenkýř umřel, dárce si zlomil krk.

36.Geduld überwindet Sauerkraut. = Trpělivost překoná kyselost. (Trpělivost přináší růže.)

37. Der muss aber seine Nase überall hineinstecken. = Musí všude svůj nos strkat.

38. Es ist alle eins, ob ich mich in diesen oder in jener Finger beisse. = Ono je to jedno, jestli se kousneš do toho nebo onoho prstu.

39. Da heißt es: Vogel friss oder stirbt. = Je to tak, pták žere nebo zemře.

40. Wenn der Laib Brot einmal angeschnitten ist, wird er nicht mehr ganz. Když se jednou ukrojí bochník chleba, už není nikdy celý.

41. Es weiß ein jeder, wo ihn der Schuh drückt. = Každý ví sám, kde ho bota tlačí.

42. Überall ist es gut, zu Hause aber am Besten. = Všude dobře, doma nejlépe.

43. Noth bricht Eisen. = Nouze láme železo.

44. Es ist besser Unrecht leiden, ale Unrecht tun. = Lepší bezpráví trpět než ho činit.

45. Dem muß sein etwas über die Leber gelaufen. = Něco mu muselo přeběhnout přes nos. (Smysl: Má špatnou náladu.)

46. Wer den Schaden hat, braucht für den Spott nicht zu sorgen. = Kdo má škodu, nepotřebuje se starat o posměch. (Smysl: má dost posměchu)

47. Der geht mit der Kirche ums Kreuz. = Jde s kostelem kolem kříže.

48. Da hieß es Fersengeld geben. = Tohle znamená ukázat paty (spasit se útěkem).

49. Es hat alle eine Zeit. = Všechno má svůj čas.

50. Auf den darfft du acht geben, er hat lange Finger. = Na toho si musíš dát pzor, má dlouhé prsty.

51. Der läßt sich aber bei der Nase herumführen. = Ten se ale nechá vodit za nos.

52. Das gab es Feuer im Dache. = To byl oheň na střeše.

53. Wo Tauben sind, fliegen Taugen zu. = Kde jsou holubi, holubi přilétají.

54. Der ist so notwendig, wie das fünfte Rad am Wagen. = Ten je tak nezbytný jako páté kolo u vozu.

55. Da ist der Eine 3 Kreuzer wert und andere 1 Groschen. = Jeden stojí za tři krejcary a jiný za groš (tj. oba stejně).

56. Jetzt sitzt er in der Soß. = Teď sedí v omáčce (Teď je v loji.).

57. Es ist noch nicht alle Tage Nacht. = Nejsou všechny dny nocí.

58. Heute lassen wir einmal fünf gerade sein. = Dnes si necháme být přesně jednou pět ( volně: Dnes si dáme dvacet.

59. Das geht ja, wie am Schnürl. = Jde to jako po šňůrce.

60. Da steht er jetzt, wie der Ochs am Berg. = Teď tam stojí jako vůl na kopci.

61. Der hat sich aus dem Staube gemacht. = Zmizel jako prach.

62. Das ist erlogen und gestunken. = To je vylhané a ještě nadto smradlavé.

63. Das Baumchen muss man biegen, so lange es noch klein ist. = Mladý stromek se musí ohýbat, dokud je mladý.

64. Das muss ich erreichen und wenn es Graz kostet. = Ten to musí dostat, i kdyby to stálo Hradec.

65. Die trägt die Nase hoch. = Ta nosí nos vysoko.

66. Geduldige Schafen gehen viele in einen Stall. = Snášenlicé ovce jdou všechny do jedné stáje.

67. Umsonst ist nicht als der Tod und selbst der kostet das Leben. = Nadarmo to není než smrt a ještě to stojí život.

68. Der ist aber mit der Tür ins Haus gefallen. = Vpadl do domusdveřmi. (Přišel na návštěvu bez ohlášení.

69. Wer früher kommt, mahlt früher. = Kdo dřív přijde, ten dřív mele.

70. Der wird schon noch schwimmen lernen, wenn ihm das Wasser ins Maul läuft. = Ten se naučí ještě plavat, až mu poteče voda do huby.

71. Ich habe geglaubt, ich höre alle Engel singen. = Věřil jsem, že slyším zpívat všechny anděle.

72. Das läßt sich nicht über das Knie brechen. = To se nedá zlámat přes koleno.

73. Viele Hunde sind Hasen Tod. = Mnoho psů – zajícova smrt.

74. Das muss man mit der Kohle in den Rauchfang schreiben. = To se musí zapsat úhlem do komína.

75. Der hat die fressende Krankheit. = Má žravou nemoc (tj. je nenažraný).

76. Mann muss das Schaf scheren, wenn es Wolle hat. = Ovce se musí stříhat, když má vlnu.

77. Der lebt wie Gott in Frankreich. = Ten si žije jako bůh ve Francii.

78. Auf einen Hieb fällt kein Baum. = Na zloděje nepadne žádný strom.

79. Bei dem hängt der Himmel voll lauter Bassgeigen. = U něho visí nebe plné samé basové hudby (Smysl: Je nadmíru šťastný.)

80. Wer den Mund und die Augen nicht aufmacht, muss den Beutel aufmachen. = Kdo neotevře ústa ani oči, musí otevřít měšec.

81. Mit diesem kannst du dich heimgeigen lassen. = S tímto člověkem si můžeš nechat doma vyhrávat (Smysl: S ním můžeš vždy počítat.)

82. Was man nicht im Kopfe hat, muss man in den Füßen haben. = Co není v hlavě, musí být v nohách.

83. Der ist mit allem Wasser gewaschen, mit allen Salben geschmiert und mit allen Hunden gehetzt. = Umyl se veškerou vodou, pomazal všemi mastmi a byl štván všemi psy.

84. Da liegt den Hund begraben. = Zde je zakopaný pes.

85. Der ist überall daheim und nirgends. = Je doma všude a nikde.

86. Das geht wie das Wasser. = Utíká to jako voda.

87. Der hat läuten gehört und weiß nicht wo. = Slyšel zvonit, ale neví kde.

88. Es muss ein jeder seine eigene Haut zu Markte tragen. = Každý musí nést na trh svou vlastní kůži.

89. Es kommt selten etwas besseres nach. = Jen vzácně přijde později něco lepšího.

90. Der Vorteil treibt das Handwerk. = Dovednost vytváří řemeslo.

91. Mit dem ist nicht gut Kirschen essen. = S ním není dobré chodit na třešně.

92. Du nimm dich nur selbst bei der Nase. = Ty se podívej sám na svůj nos (na sebe).

93. Wenn man den Wolf nennt, so kommt es gerennt. = Když někdo vysloví vlk, tak mnozí prchají. (Smysl: Pesimista svými slovy podráží druhé.)

94. Den sticht der Hafer. = Toho píchá oves.(Česky: Šijou s ním všichni čerti.)

95. Der hängt bei allem der Katze die Schelle an. = Ten si drži při všem kočku na řemeni.

96. Bei dem ist Hopfen und Malz verloren. = U toho je chmel a slad ztracený. (Je zbytečné mu dát chmel a slad.)

97. Der ist so gescheidt, dass er das Gras wachsen hört. = Ten je tak rozvážný, že slyší trávu růst.

98. Wie du dier bettelst, so wirst du liegen. = Jak si usteleš, tak si lehneš.

99. Mit dem Reden kommen Leute zusammen. = Řečí se lidé shodnou.

100. Ein jeder soll zuerst vor seiner Tür kehren. = Každý by měl nejdříve zamést před svým prahem.

101. Der muss für alle das Bad aussaufen. = Ten musí vždy vychlastat celou lázeň.

102. Wer der Bettler auf das Pferd kommt, kann ihn selbst der Teufel nicht erreiten. = Když přijíždí chudák na koni, nemůže na něm ani sám čert rajtovat.

103. Wer es eingebrockt hat, soll es auch ausessen. = Co si kdo nadrobí, ať si také sní.

104. Es weiß ein jeder das Seinige und ich das Meinige. = Každý ví svoje a já moje.

105. Dir werde ich extra ein Wurst braten. = Tobě budu extra opékat buřta.

106. Packe deine sieben Zwetschken zusammen und gehe! = Sbal si svých sedm švestek a běž!

107. Ich bin schon wie auf Nadeln gesessen. = Bylo mi, jako bych seděl na jehlách.

108. Der wird sich seine Nase noch gehörig verbrennen.= Ten si ještě patřičně nos spálí.

109. Der Apfel fällt nich weit vom Stamme. = Jablko nepadá daleko od kmenu.

110. Der ist jetzt fertig bis auf das Haftannähen. = Ten je už hotov až na našití záruky.

111. Wohin denn doch mit der Welt im Sacke ? = Kampak se světem v pytli ?

112. Ein Narr macht zehn Narren. = Jeden blázen dělá deset bláznů.

113. Du hast die Augen auch größer als den Magen. = Máš oči větší než žaludek!

114. Ein gutes Wort findet einen guten Ort. = Dobré slovo hledá dobré místo.

115. Das hängt doch da, wie der Dieb auf dem Galgen. = To přece tady visí jako zloděj na šibenici.

116. Das war ihm Wasser auf seine Mühle. = To byla voda na jeho mlýn.

117. Der ist nicht einen Schuss Pulver wert. = Ten nemá hodnotu ani trocha prášku.

118. Bei dem ist nichts sicher als glühendes Eisen und Mühlsteine. = U toho není nic jisté jako žhavé železo a mlýnské kameny.

119. Lassen wir dir Leute reden und die Hunde bellen. = Nechme lidi mluvit a psi štěkat.

120. Der lässt unsern lieben Herrgott einen guten Mann sein. = Nechá být našeho milého pánaboha dobrým mužem. (Smysl: Je mu to jedno, nedělá si žádnou starost.)

121. Eine Krähe hackt der andern die Augen nicht aus. = Vrána vráně oči nevyklove.

122. Das ist auch nicht auf Deinem Mist gewachsen. = To nevyrostlo na tvém hnoji.

123. Essen und Trinken hält Leib und Seele zusammen. = Jídlo a pití udržuje spolu tělo a duši.

124. Wer viel fragt, geht viel irre. = Kdo se mnoho ptá, mnohokrát zbloudí.

125. Es ist nicht alle Tage Kircheweih. = Není každý den svátek.

126. Bei dem muss man aber ein jedes Wort auf die Wage legen. = U něho se musí každé slovo dávat na váhu.

127. Wer nicht kommt zur rechten Zeit, muss warten, was übrig bleibt. = Kdo nepřijde včas, musí čekat, co zbyde.

128. Das Ross bekommt Hafer nicht, das ihn verdient. = Kůň nedostane oves, když si ho nezaslouží.

129. Gelegenheit macht Diebe. = Příležitost dělá zloděje.

130. Dem thut kein Zahn mehr wehe. = Toho už žádný zub bolet nebude.

131. Der hat eine gehörige Nuss aufzubeißen. = Ten musel rozlousknout pořádný oříšek.

132. Wer nichts wagt, gewinnt nichts. = Kdo nic neváží, nic nezíská.

133. Umgekehrt ist auch gefahren. = Opačně (oklikou) se dá také dojet.

134. Es ist besser, ein Stück Brot in der Tasche, als ein Sträußchen auf dem Hute. = Lepší kus chleba v kapse než snítka na klobouku.

135. Mit dem ist es Matthäus am letzten. = S ním je Matěj naposled.

136. Der sucht den Esel und reitet darauf. = Hledá osla a přitom na něm jede.

137. Der ist voll Schulden, wie der Hund voll Flöhe. = Má plno dluhů jako pes blech.

138. Frisch gewagt, ist halb gewonnen. = Rychle si troufnout a půl je hotovo. (Rychle do toho a půl je hotovo.)

139. Einem jeden Lappen gefällt seine Kappen. = Každé záplatě padne její lem.

140. Das geht auf Regimentsunkosten. = To půjde na náklady regimentu.

141. Neue Bese kehren gut. = Nové koště dobře mete.

142. Der zäumt den Esel bei dem schweif auf. = Ten krotí osla od ocasu. (Smysl: Jde na to oklikou.)

143. Das ist ihm eine gemähte Wiese. = To je pro něho sklízená louka.

144. Der hat es faustdick hinter den Ohren. = Ten má za ušima.

145. Der hat mir die Augen ausgewischt. = Ten mi vytřel oči.

146. Der ist dümmer als die Nacht. = Je hloupější než noc.

147. Der Hacke werden wir schon einen Stiel finden. = Na každý hrnec jiná poklička.

148. Unkraut verdirbt nicht. = Plevel se nespálí.

149. Der will sich ein Bildchen einlegen. = Ten si chce uložit obrázek. (?)

150. Der hat keine Katze aus dem Ofen zu locken. = Ten nevylákal žádnou kočku z pece.

151. Was Hänschen nicht lernt, lernt Hans nimmermehr. = Co se Honzíček nenaučí, Honza se už nenaučí.

152. Das käme ich von Federn auf Stroh. = To bych přišel od peří ke slámě.

153. Das ist für die Katze. = To je pro kočku.

154. Der thut, als wenn er nicht fünf zählen könnte. = Dělá jako by neuměl do pěti počítat

155. Dem werde ich die Leviten lesen. = Tomu budu číst levity.

156. Wenn der Fisch anfängt zu stinken, so stinkt er immer zuerst bei dem Kopfe. = Když začíná ryba smrdět, smrdí vždy nejprve od hlavy.

157. Der kommt auch immer erst nach dem Essen zu Tische. = Ten chodí vždycky ke stolu po jídle.

158. Was lange dauert geht nicht schön. = Co trvá dlouho není hezké.

159. Das ist weder Fisch noch Fleisch. = To není ryba ani rak.

160. So geht die Uhr recht. = Tak jdou hodiny správně.

161. Der ist in Rom gewesen und hat den Papst nicht gesehen. = Byl v Římě a neviděl papeže.

162. Der fängt allen Leuten Ratten und sich selbst keine Maus. = Všem lidem chytá krysy a sobě nechytne ani myš.

163. Das passt dir wie dem Mohren der Cylinder. = To ti pasuje jako mouřenínovi cylindr.

164. Das Getreibe der armen Leute wird immer bald reif. = Obilí chudých lidí je vždy brzo zralé.

165. Holz und Haare wachsen alle Jahre. = Dřevo a vlasy rostou po všechny roky.
 


Pramen:
ŠVANDRLÍK Richard: "Používaná řeč na Tepelsku v minulosti" HAMELIKA č.6/2001 z 31.července 2001