Podivná záhada na ”Popravčí louce”
ve Slavkovském lese

(Zpráva o průzkumu z roku 2000)

Na Krajský pozemkový úřad Karlovy Vary přišla v roce 1994 zpráva o tom, že na Velký pátek roku 1993 pozorovala skupina skautů v lese u Popravčí louky zjevení starobylého jednoosého dvoukolového pohřebního vozu. Lokalita Popravčí louka (“Mordschlägerin Wiese“ - 806 m n.m.) leží hluboko ve Slavkovském lese jihozápadně obce Prameny. Cílem pozorování této lokality bylo :

1) zachytit a zaznamenat zprávy o anomálních jevech

2) prozkoumat historii lokality a zjistit, zda se tu objevovaly anomální jevy v minulosti

3) prozkoumat místa anomálních jevů a pokusit se zachytit změny fyzikálních charakteristik. Zjistit rozmanité zvláštnosti lokality, které by mohly mít vliv na vznik anomálních jevů (geologické aj.) nebo které by mohly na jejich existenci v minulosti upozorňovat (archeologické, církevní, historické aj.)

1. Dokumentace zpráv

Popis původního pozorování vedoucího skautského oddílu, pana Zdeňka K.

"Poprvé to bylo ještě před rokem 1989. Byl Velký Pátek, a nadto 13. (mohlo jít o rok 1984 či 1990). Šli jsme 50 km noční pochod do Mariánských Lázní – celkem 12 až 13 osob. V zátočině cesty jsme odpočívali, a došli jsme sem přímo o půlnoci. Tu se náhle vyjasnilo, začal svítit Měsíc a náhle se z prostoru lesa za zátočinou, kam kdysi cesta pokračovala, ozvaly podivné zvuky. Protože dělám myslivost, snažil jsem se o vysvětlení po svém.

Nejdřív jsem myslel, že křičí králík. Ale pak, když se zvuky měnily v křik, smích, pláč, v podivné volání, bylo jasné, že jde o něco jiného. Přitom se prolínalo více hlasů. Můj pes se choval divně - ocas mezi nohy, vlezl pod velký smrk, běhal dokola, pak přiběhl a chtěl pohladit. Když jsem ho pohladil, trochu se uklidnil, ale to bylo všechno. Připadalo mi, že celá záhada trvá 10 minut, ale pak se ukázalo, že to byla celá hodina. Pokračovali jsme v cestě a celou událost zaznamenali do kroniky.

Poté jsme začali chodit na místo pravidelně na Velký Pátek a čekali, zda se podivuhodný jev v noci bude opakovat. Až v roce 1993 se v zátočině cesty znovu ozvaly ony hlasy. Bylo jasno, opět svítil Měsíc. Bylo nás osm. Jednomu klukovi se náhle udělalo zle, asi to byl strach, začal se třást. Poslal jsem s ním tedy Petra K. a Jana K., aby se společně vrátili. My zůstali na místě.

Když skupina zašla za ohyb cesty mimo dohled, vraceli jsme se za nimi. Náhle se trojice vracela a o překot vyprávěla, že napříč cesty projel od okraje lesa k druhému okraji lesa podivný vůz. Jel asi půl metru nad zemí, jakoby po staré cestě, která tudy kdysi vedla od Mnichova na Kladskou. Záhadný vůz viděli jen oni dva, nikoliv ten, který se bál a třásl. Nechal jsem je odděleně jev nakreslit na papír. Oba nakreslili totéž. Nákresy jsou v kronice. Nakreslili katafalk na kolečkách, pohřebák, dvoukolák. Tvrdili, že vůz táhl kůň půl metru nad zemí, ale bez jezdce."

Popis pozorování přímých svědků z roku 1993 :

Petr K., zvaný "Harmonika" Podle vyprávění vedoucího oddílu Zdeňka K., zvaného "Dandy", jsem věděl o prvním případu - zvuky různého pláče, křiku volání u Popravčí louky, ale nevím, zda to vedoucí skutečně zažil, nebo že by chtěl ostatní jen vystrašit.

V roce 1993 na Velký pátek jsme šli s oddílem na Popravčí louku, kam jsme došli v 23:50 hodin. Náhle jednomu z nás (měl přezdívku "Splávek" nebo "Žbluňk") se udělalo špatně. Dandy řekl, že mu zřejmě místo nedělá dobře a tak ať ho odvedeme zpátky na cestu do Pramenů, že se vrátíme zpátky.

Někde v místech u posedu jsme se zastavili, asi po deseti minutách (to byla právě půlnoc). Stáli jsme tam s Hláskem. Přišli jsme a zastavili jsme se. V tu chvíli jsme oba měli představu, že vidíme vůz (viz nákres). Vůz vyjel z ničeho a zajel do ničeho. To jsem ještě nevěděl, že tudy kdysi údajně vedla stará cesta na hřbitov.

Na to, jak to bylo blízko, šlo o poměrně malý vůz. Bylo to tak blízko, že jsme si na to mohli sáhnout, ale viděli jsme to úplně vcelku. Tak jsme se na sebe s Hláskem podívali a já se ho zeptal: "Viděls jsi ten vůz?" a on řekl: "Tak přesně, jsem se chtěl zeptat tebe."

Ten třetí nic neviděl. Došli jsme na cestu, kde, když nás došli ostatní, jsme všechno řekli Dandymu, ale ten nám radil, abychom to nikomu neříkali.

V tom roce jsem pak odešel ze Skauta.

Předtím ani potom se nestalo v mém životě nic zvláštního, ani po zdravotní ani po psychické stránce." (zdroj 2) - Petr K. zvaný "Splávek" - byl vyslechnut na Velký Pátek v dubnu 2004 na místě události. – Jan K. zvaný "Hlásek" - přímá výpověď od něho dosud není k dispozici.

2. Historie místa

Na místě se nachází tzv. Popravčí louka. Název prý sahá až do 16. století. Přesněji jde o pomístní název „Louka vražednice“ (podle německého "Mordschlägerin Wiese").  K místu se váže pověst, že v těchto místech kdysi dávno matka zavraždila své dítě.

Na konci druhé světové války nedaleko odtud procházel pochod smrti žen z koncentračního tábora ze Svatavy. Za mrazivého dne 22. dubna 1945 bylo 130 žen hnáno Císařským lesem do obce Čistá (Lauterbach), kde byly nuceny přenocovat venku na sněhu na školním dvorku. Dvanáct z nich mrazivou noc nepřežilo. Na událost dnes upomíná pamětní deska s dvanácti kameny ve vzdáleném lese na místě někdejší rasovny, kam byla mrtvá těla odvezena. Podle některých zpráv na Popravčí louce prý mělo dojít k zastřelení žen, ale o tom neexistují žádné oficiální zprávy. Ještě před lety údajně z tehdejšího pochodu žily dvě ženy, Češka a Francouzka, které se údajně u jejich památníku scházely. 

Podle jiné verze na místě bývala šibenice, ale to není nijak možné zjistit, zda se v minulosti skutečně na daném místě popraviště nacházelo. Nejstarší místní osadníci se sem přistěhovali až po válce a sudetoněmečtí obyvatelé byli odsunuti. Nejsou k dispozici kroniky ani staré zápisy. Původní němečtí obyvatelé se však pravidelně od roku 1990 v Pramenech scházejí a mezi nimi je i kronikářka, která údaje o historii obce Sangerberg shromažďuje. Její jméno není známo, je však pro ni připraven dopis s žádostí o poskytnutí těchto údajů. 

Jiné popraviště z doby kolem 1570-1783 se nacházelo u Horního Slavkova. Má kruhový půdorys a je tvořeno obvodovou zdí se třemi sloupy z lomového kamene, na nichž byla konstrukce šibenice. Nad vchod zdejší Němci roku 1936 umístili žulovou kopii městského znaku z roku 1598. Originál se nachází v městském muzeu.

Ze stejného důvodu nelze zjistit objevování se anomálních jevů před rokem 1947. Obyvatelé nebyli na existenci anomálních jevů v letech 1947 - 1993 dotazováni. Jisté anomální jevy se tradují u kamenného kříže u silnice Prameny - Kladská.

V blízkém penziónu sdělili, že v zimě roku 1994 přijeli do penziónu manželé z Itálie, manželka, pocházející z Čech. Havarovali právě v místě, kde jsou boží muka. Když je muž z pensionu obsluhoval, zaslechl, jak hovoří o zvláštním průběhu havárie, jakoby auto bylo z rovné silnice vytlačováno samovolně do příkopu, přičemž pozorovali zvláštní světelné úkazy. (zdroj 5)

3. Výsledky jednotlivých průzkumů

a) ve fyzikální rovině

I.) 13.- 14.4.1995 - 5 členů KPU. Pobyt ve stanu přes noc na místě. Večer se náhle blíže neurčený strom začal ohýbat jako v prudkém větru, zatímco ostatní stromy zůstávaly klidné. Za natáčení na kazetový magnetofon docházelo k zpomalování a zrychlování chodu (zdr. 3).

II.) 2.11. 1995 - 3 členové KPU. Měření úrovně radiace dozimetrem D-Bella - během celé cesty do 23.00 hod. hodnoty normální tj. 0,10 - 0,14 mikro Sv/h, ve 23.55 hod. - 0,19 - 0,21 - 0,25 – ve 23.58 hod. - 0,26 - 0.00 hod. - 0,33 (v rychlém sledu

zvukových impulsů), 0,15 hod. - 0,19 - 0,28 - 0,20 - 0,14 - 0.20 hod - 0,13, po zbytek cesty normální 0,10 - 0,14 (4)

III.) duben 1996 - 3 členové KPU. Vybité baterie ve videokameře zn. Sony. Baterie byly čerstvě nabité, pouze jednou použité. Po akci je nebylo už možno znovu nabít. (zdroj 5)

b) v subjektivní (prožitkové) oblasti

I.) 13.4.1994 kolem 23.30 hod. se pozorovatelé necítili dobře, kolem půlnoci na 14.4.1995 jedna část výpravy slyšela od silnice hlasitý hovor, druhá část výpravy pozorovala přecházet přes lesní cestu neznámé postavy. Zde však není žádná cesta a nezjištěny jakékoli stopy.

II.) 2.11.1995 Martin Š. měl zvláštní pocit na určitém místě, kde dosud nikdy nebyl. Místo odpovídá prostoru, kde bylo zjevení pozorováno. (zdroj 4)

III.) 2.11.2003 Martin Š. měl na místě astmatický záchvat. Poté vypověděl, že měl v té chvíli vizi vojáků v kyrysech.(viz odd. b)   

4. Lokalita a její zvláštnosti

a) geologické - v lokalitě se od středověku těžil cín, jsou zde geologické zlomy, které jsou zřejmě příčinou vyvěrání minerálních pramenů na povrch.

Západně od obce se táhne ve směru severozápad - jihovýchod geologický zlom. Zasahuje i do míst, kde dochází k častým dopravním nehodám.

Mapka Seismologického oddělení Geofyzikálního ústavu AV ČR ukazuje, že právě zde je epicentrum několika zemětřesení.
 

 

Staré mapy okolí Sangerbergu (Prameny) ukazují, že hlavní cesty od roku 1740 v podstatě se nezměnily. Pozoruhodné ovšem je, že na místě vize průjezdu dvoukolového pohřebního vozu a ve směru jeho jízdy skutečně procházela cesta, která dnes již neexistuje.

b) historické
 

 

Asi 1,5 km od Popravčí louky se nachází "ringval", tj. kruhový val o průměru 35 m, výšky 1,9 - 2,1 m, se středovou vyvýšeninou o průměru asi 15 m. Kdysi prý byla na plošině patrná jedna vrstva cihel. Na starých mapách (josefínské a frantinškánské mapování – 1764-1780) je u místa text "Alte Capel" (Stará kaple), se značkou červeného a plného kolečka s křížkem. Na mapě z let 1836-1852 byl nápis "Bei den alten Kapelle". U ringvalu stávala v nejstarších dobách lesní vesnici PINGARTEN (Včelná či Včelnice).

Přežívá mylný názor archeologů, že jde o "strážiště". Z doby třicetileté války (1618-1648) jsou u Kladské výrazné stopy ležení švédských vojáků krále Gustava.   

c) církevní
 

 

Na místě, kde prý docházelo k častým dopravním nehodám, jsou boží muka u cesty z Nové Vsi do Pramenů, zvaná ”Tři kříže”. Je tu významná lokalita z důvodů chráněných rostlin. Na vrcholu skaliska jsou tři podstavce s kamennými kříži a s německými nápisy. Vedle je dnes mramorová deska s vyznačenými směry na významné výškové dominanty (vrch Vladař, Klínovec, atd.). Podle různých zpráv zde došlo v minulosti údajně k uzdravení místních lidí, neví se však kdy, jak, ani další podrobnosti.

Pod kříži z druhé strany byl existoval prý údajně - ale nepravděpodobně - nějaký hřbitov.

Kamenný kříž u silnice Prameny - Kladská. Na podstavci je letopočet 1879, vedle dalších německých nápisů. Podle ústních zpráv místních občanů se rovněž zde kdysi objevovaly jakési anomální jevy, chybí však podrobnější údaje.

5. Další anomální jevy

Nedaleký penzión Nimrod sloužil za druhé světové války jako sanatorium pro raněné německé vojáky, o které se staraly jeptišky. V penziónu se stávalo, že hosté, kteří zde nikdy předtím nebyli ani nevěděli nic o historii stavby, prožili různé anomální jevy. Např. - dívající se oči ze stěny, kývající ruka ze stěny apod. Sdělovatel zprávy sám viděl na konci roku 1996 v penzionu ruku kývající ze zdi, pach po síře a měl pocit někoho cizího v místnosti. Na podzim roku 1997 viděl, jak po pokoji létá bílé světélko o průměru 5 cm, kolem hifi věže, PC. Také syn sdělovatele prožíval různé jevy, spíše v subjektivní rovině. Dnes Nimrod po demolici už neexistuje.

6. Závěr

Výpovědi očitých svědků naznačují, že se v celé lokalitě objevují a kumulují jevy různého charakteru – hlavně jevy zvukové; ojedinělý byl případ zjevení funebráckého vozu, který měl pouze subjektivní odraz ve vědomí dvou svědků. Dosud zachycené anomální jevy nejsou průkazné, možno je vysvětlovat běžnými závadami elektrických přístrojů. Výjimkou je měření radioaktivity, kdy je souhrn náhod udivující.

Vize pohřebního vozu, kterou prožili dva svědci, může ukazovat jednak na odraz určité události v minulosti, což by potvrzovalo pozoruhodné sledování vozu, který jakoby kopíroval cestu z minulosti (jel asi metr nad zemí v místech, kde vedla kdysi cesta, údajně k hřbitovu, atd.). Daleko zřejmější však může být vize jako symbolické vyjádření něčeho z uplynulého, nebo z nastávajícího života svědků. Jeden ze svědků takové závažné události, jež by něco takového mohlo symbolizovat, popírá. Je nutné vyslechnout i druhého svědka, i třetího, který byl přítomen, ale zjevení nevnímal.

Vnímání hlasů a zvuků z prostoru, kde prokazatelně došlo za druhé světové války k popravě, lze vysvětlit v rámci okultního učení jako odraz dávné reality vlivem tehdy prožívaných emocí (strach, hrůza před popravou, nenávist z důvodu nespravedlivého odsouzení atd.). Tento otisk tehdejší situace může zachytit osoba (nebo skupina osob) ve zvláštním psychickém stavu, za určitých podmínek (časových, místních) a za splnění určitých osobnostních a psychologických předpokladů, mezi které patří zejména věk (puberta atd.). Problém je, že chybí podrobnější a hodnověrné údaje o starší historii místa, kde k události došlo. Bez důkladného studia archivních dokumentů a kontaktů s původními obyvateli nelze problém řešit.

Kroky k dalšímu zkoumání mohou být: 1) nalezení a vyslechnutí dalších svědků události z roku 1993; 2) navázání kontaktů s původními německými obyvateli; 3) doplnění údajů o anomálních jevech a historii těchto míst.
 


Zdroje:
(1) Přepis výpovědi vedoucího skautského oddílu. Archiv KPU. 1997, 2000
(2) Přepis výpovědi svědků. Archiv KPU, 2000
(3) -rč-: Zpráva z výpravy na Popravčí louku. ZAZ, č. 3, roč. 1995
(4) Jehlička, M.: Co nového na Popravčí louce ? ZAZ, č. 2, roč. 1996
(5) Archiv KPU, 1996, 1997
Zpracovatelé:
Marcela Horáková, Milan Kučera (KPU Cheb), Jaromír Novotný, Marek Jehlička, Martin Šašek, Marcela Sedláčková, František Veltrubský, Luboš Šafařík (KPU Plzeň), Jan Hán (KPU Sokolov) - Z časopisu ZAZ č. 4/2000