Proč nevzniklo město ŠENOV ?

V roce 1895 byl katastr Mariánských Lázní výrazně rozšířen o čtvrt Šenov (okolí hostince Šumava) a o Nádražní čtvrť. Jak tomu bylo předtím? Čtvrť ŠENOV patřila katastrálně, správou i matričně pod obec Úšovice a užívala si s obecní úšovickou radou svoje. Rychlý růst ŠENOVA podporoval sebevědomí Šenovských, kteří se chtěli dokonce stát samostatným městem mezi Mariánskými Lázněmi a Úšovicemi.

Původní katastr Mariánských Lázní vznikl po roce 1818 vyčleněním z velikého úšovického katastru, z něhož 772 hektarů připadlo Mariánským Lázním. Nová katastrální hranice po roce 1818 vedla zhruba od dnešního Monty někde místy dnešního Butterfly směrem k Hamelice k dnešní Kolibě. Zdálo se, že tak velké území bude malinkým lázničkám bohatě stačit a skutečně. Desítky let bylo vše v pořádku. Prostory na jih od lázní tvořily pole,. louky a lesíky, a tu a tam se objevila nová samota či seskupení stavení. Lázně zprvu rostly jen zvolna.

Teprve po vybudování železniční trati a nádraží (1872) se výstavba dostala do tempa a začala směřovat na jih, ven z původního uzavřeného údolí. Nádraží dostalo samozřejmě název "Mariánské Lázně " a nikoliv "Úšovice", na jejichž katastru leželo. Netrvalo ani třicet let a město Mariánské Lázně hodlalo řešit s obcí Úšovice připojení svého nádraží na úšovickém katastru. Nejrychleji vůbec přibývalo domů v prostoru mezi nádražím a Mariánskými Lázněmi. Kolem někdejší samoty - hostince Schönau (Šenov, dnes Šumava) - rychle rostly domy a stavělo se také u nádraží. Na východním svahu údolí také přibývalo nádherných lázeňských vil kolem někdejší samoty - výletní kavárny Bellevue - a v poměrně rovném terénu vznikla malá vilová čtvrť Luft (kolem hostince Švanda dudák). Vznikly tak samostatné čtvrti ŠENOV, BELLEVUE, NÁDRAŽNÍ ČTVRŤ a LUFT. Všechny se stavěly na úšovickém katastru a patřily správou pod obec Úšovice.

Porovnáme-li rozsah zdejších osídlení v roce 1878 a 1900, vidíme, kde docházelo k nejrychlejšímu růstu:
 

Sídlo:
1878
1900
Tempo růstu obyvatel
Pořadí tempa růstu
Domů Obyvatel Domů Obyvatel
Mariánské Lázně 164 2009 265 3867 192,5 % 2
Šenov 24 320 50 550 171,9 % 3
Nádražní čtvrť 13 100 25 200 200,0 % 1
Vilová čtvrť Luft 8 60 10 70 116,7 % 6
Bellevue 7 50 10 60 120,0 % 5
Úšovice 91 1014 94 1097 108,1 % 7
Hamrníky 37 269 25 237 88,1 % 8
Stanoviště (+Selské ml.Vys.Pec) 13 92 21 147 159,8 % 4
CELKEM: 357 3914 500 6228 159,1 %  

 

První pokus o založení městečka ŠENOV

Obyvatelé mezi nádražím a lázněmi měli blíže k lázeňství a řízení ze vzdálených Úšovic (pod kostelem sv.Antonína) jim nevyhovovalo. Chtěli vlastní školu, peníze na silnice aj. Dne 19.června 1886 předali Karl Hausmann, Johann Schicker a Adolf Techter na okresní hejtmanství Teplá žádost o založení samostatného městečka ŠENOV, složeného z úšovických čtvrtí Šenov, Nádražní, Luft a Hamrníky. V žádosti psali, že právě tyto části musejí platit největší daně, aniž by se pro ně po stránce hygienické a veřejné něco dělalo. Věc vyznívala tak, že Úšovičti shrabují obecní daně z těchto částí na své vlastní čistě úšovické akce.

Žádost rozlítila úšovické radní. Dne 9.10.1886 se vyjádřilo obecní zastupitelstvo v Úšovicích k věci odmítavě, mj.: "Žádost podepsalo jen několik občanů. Zřízení samostatné obce je nesmysl a nemá žádný závažný podklad. Úšovice si postavily pouze obecní úřad (1879), a to ještě se svolením okresu Teplá. Přitom by potřebovaly mnoho! Osvětlení třemi lucernami není žádné hýření! A jednoduchý vodovod pro sebe - to byla povinnost obce. Co se týká silnic, dostaly Hamrníky sto zlatých na cestu mezi Hamrnickým dvorem a Hamrníky, jiný peníz byl investován do silnice mezi Šenovem a Úšovicemi. Pivní krejcar byl použit na stavbu úšovické školy. Člověk musí žasnout, když někdo tvrdí, že se po stránce hygienické a veřejné nic neudělalo. Odvoláváme se na kontrolu na jaře 1886, provedenou doktorkou Nedělitskou z Chebu na pokyn c.k.hejtmanství Teplá, která konstatovala, že největší nečistotu mají právě Šenovští. Musely jim být uloženy pokuty 10 až 15 zlatých. Zvláště majitelé z lázní, kteří mají své hospodářské budovy na Šenově (ve skutečnosti činžovní domy), vozí sem hnůj z Mariánských Lázní, dávají na pole či zakládají tu komposty. Šenovští že by chtěli školu ? Kdo jim brání, aby si ji sami nepostavili ?"

Potom se Úšovičtí obracejí i proti klášteru Teplá: "Když klášter oznamuje, že by nic nenamítal proti nové obci, tak je to nepochopitelné. Připomínáme, že za těžkých časů přinášely Úšovice oběti "an Gut und Blut", aniž je musel tento, dnes tak bohatě prosperující velkovlastník k něčemu nutit.... Nepřispěl ani v nejmenším k výstavbě úšovické školy!"

A protest zakončují: "Vedení zásadou, že svobodná obec je základem svobodného státu, chová obecní výbor Úšovice stále na paměti blaho obce a chce vždy jednat podle práva a zákona, aniž by přihlížel, zda sklízí chválu nebo hanu některých obyvatel. Žádost se tímto odmítá."

Věc nebyla tak okrajová. Úšovice byla jedna z ekonomicky nejsilnějších obcí Tepelska. Čistý zisk (1878) činil 12850 zlatých, když například město Teplá mělo srovnatelný čistý zisk 13068 zlatých, klášter 10353 zlatých. Mariánské Lázně měly 6071 zlatých. To jen potvrzovalo domněnku, že vysoké zisky Úšovic nepramení z jejich luk a chovu dobytka, ale ze sousedního lázeňství (neboť hosté v Úšovicích nemuseli platit lázeňskou taxu a raději se tu ubytovávali atd.).

Okresní výbor Teplá se usnesl prověřit v roce 1887 na místě názory občanů. Výsledek byl překvapující: většina majitelů domů a pozemků uvedených čtvrtí s odtržením ode Úšovic nesouhlasila!

Druhý pokus o odtržení Šenova od Úšovic

Historie osídlení Šenova začíná v dubnu 1838, kdy úšovický sedlák Anton Bauer postavil na samotě, na křižovatce silnic (dn.Chebská křižovatka), hostinec Schönau, který prodal 1839 kynžvartskému sládkovi Josefu Fadovi. Místo se stalo oblíbeným výletním místem, kde se kdysi hrávalo i letní divadlo. Hostinec ŠUMAVA, porovnáme-li dnešní stav s kresbou kronikáře Felbingera, zůstává v původní podobě. Postupně vznikaly v okolí další domy - Louisin dvůr, Arnoldův dům VULKAN s kovářstvím a zámečnictvím, a další.

Pokus o odtržení v roce 1887 sice nevyšel, ale Šenovští se nezalekli. Mistr zámečnický, Josef Arnold, majitel domu VULKAN, když viděl, že neuspěla žádost jeho tří sousedů, rozhodl se sepsat novou žádost o vytvoření městečka ŠENOV aspoň ze dvou úšovických částí - Šenova a Nádražní čtvrti. Podal ji 5.n května 1887. Okresní úřad v Teplé žádost přijal a vyzval Úšovické, aby se k žádosti ihned vyjádřili (do 18.5.1887). Ti se ohradili proti krátkému termínu a tak úřad Teplá předal 20.května 1887 nový přípis, aby obec předložila daňová přiznání Šenovských, situační plán obce aj. Akta byla předána a okres Teplá urychleně připravoval vytvoření nové obce Šenov.

Dne 23.června 1887 přišel přípis ze Zemského výboru z Prahy, aby Úšovice předložily účty z let 1885,1886 a plán na rok 1887, soupis domů podle domovních čísel a výpis nákladů. Věci se daly do pohybu. Obec Úšovice však protestovala v Praze, že žádost byla předána v krátkém termínu, že lidé vlastně nic nevědí o návrhu jakéhosi Arnolda a ohradila se i proti postupu hejtmanství v Teplé.

Jednání se znovu zastavilo a teprve 7.února 1888 posílají Úšovice do Teplé stejné dokumenty, jako žádala Praha. Přichází roku 1889, nic se neděje. Šenovští se nedávají. Píší stížnosti na Zemský výbor do Prahy, že nedostali žádnou odpověď. Jaké další "bitky" se odehrály, není zaznamenáno. Ale podle zachovaného usnesení obecního zastupitelstva Ůšovice z 22. dubna 1890 k žádnému smíření nedocházelo:

1. Josef Arnold a jeho druzi se odmítají jako mluvčí majitelů domů na Šenově a Nádražní čtvrti. K ničemu takovému je nikdo nezplnomocnil!

2. Velkovlastníci s výjimkou kláštera jsou proti vyčlenění pozemků z katastru obce Úšovice.

3. Obec co nejrozhodněji protestuje proti zřízení samostatného Šenova, protože se to dotýká základů existence obce Úšovice. Jimi předkládané petice jsou jen svévolným obtěžováním vysokého Zemského sněmu a úřadů a jsou v nich jen nesprávnosti a nepravdivosti (příklady uvedeny).

4. Je přímo drzé předstírat úřadům, že tu panuje stav daňového zruinování. O tom by muselo něco vědět c.k.okresní hejtmanství v Teplé."

Poslední řešení

Únava z nekonečného sporu padá na čtenáře, ne však na bojující strany. Když viděli Šenovští, že neprosadí vlastní městečko, třebaže za velké podpory okresu a kláštera Teplá, přišli s novým řešením a vyslovili přání připojit se k Mariánským Lázním. Obecní zastupitelstvo Mariánské Lázně k tomu vyslovilo souhlas, naopak Úšovičtí nový návrh odmítli.

Ale to už začala jít věc mimo Úšovické. Dne 10.prosince 1891 se konalo jednání v historickém hostinci Schönau (dn.Šumava) za účasti zástupců Mariánských Lázní, Úšovic a Šenova o nové hranici. Mariánské Lázně požadovaly pozemky až k Ferdinandovu mlýnu (čp.71). Ještě 16.prosince 1891 protestovalo obecní zastupitelstvo Úšovic proti návrhům, hlavně návrhům na odtržení čtvrti Luft a na odstoupení dvou čtvrtí Šenova a Nádražní čtvrti. Žádalo 30000 zlatých.

Výnosem z 17.10.1893 čís. 46727 Zemského výboru v Praze se odlučují čtvrti Šenov a Nádražní od Úšovic a přecházejí pod Mariánské Lázně. Čtvrť LUFT zůstává pod Úšovicemi. Roční daň 7935 zlatých pro Úšovice byla rozdělena tak, že na Úšovice připadlo nyní jen 3929 zlatých a na Mariánské Lázně 4006 zlatých. Usnesením obecní schůze v Úšovicích z 19. srpna 1894 souhlasila obec s odškodněním ve výši 8 000 zlatých.

Úšovicím zůstala čtvrť Luft, kde později vznikla velká dostihová dráha, čtvrť Bellevue s lázeňskými vilami, a osady Hamrníky a Stanoviště.

Dnem 1.dubna 1895 byla konečně převzata správa Šenova a Nádražní čtvrti Mariánskými Lázněmi a po inkorporaci provedeno přečíslování domů. Už osm let na to bylo nádraží spojeno s lázněmi elektrickou drahou. Nová katastrální hranice byla vedena podle pozemků majitelů značně klikatě. To zprvu nevadilo.

Dne 15.října 1941 byly úředně připojeny Úšovice s osadami Stanoviště a Hamrníky k Mariánským Lázním. Za války nedošlo k novému přečíslování domů a zůsstalo vlastní číslování úšovické, mariánskolázeňské, hamrnické. Proto v 60. letech vznikl problém číslování nových domů na sídlišti Panská Pole, kde se katastrální hranice značně klikatí a při dvojím číslování se domy prolínají.

 


Prameny:
Švandrlík Richard: "Proč nevzniklo město Šenov?" - Kulturní a informační přehled Mariánské Lázně č.3/1994, vydavatelství Agentura Goethe, Miloslav Kodýtek, Mariánské Lázně