Dana Zátopková

Dana Zátopová, olympijský vítězka v hodu oštěpem na XV. Olympijských hrách v Helsinkách 1952 a manželka Emila Zátopka, se narodila ve stejný den jako Emil - 19. září 1922 v Karviné-Frenštátě. Rozená Ingrová, s atletikou se poprvé aktivně setkává na gymnáziu v Uherském Hradišti. Za druhé světové války, a krátce po ní, se ale Dana věnovala jinému sportu - házené. S týmem Slovácké Slavie dokonce získává v roce 1949 titul mistryně Československa. Ale od roku 1946 se kromě házené věnuje i znovunalezené atletice, konkrétně oštěpu. K tomu se dostala náhodou na vysoké škole v Brně a hned ve stejném roce se stala i mistryní Československa v hodu oštěpem.

Kromě roků 1953 a 1957 byla pak mistryní Československa nepřetržitě v letech 1949-1960. Během své sportovní kariéry zároveň Dana Zátopková překonala sedmnáctkrát československý oštěpařský rekord - poprvé v roce 1948 výkonem 38,07 m, naposledy pak v roce 1958 výkonem 56,67 m (tento výkon byl překonán až v roce 1975).

Dana Zátopková se poprvé účastnila olympijských her, a to XIV. olympijských her v Londýně (1948) a skončila v oštěpařské soutěži na sedmém místě. Po těchto olympijských hrách se Dana Zátopková (Ingrová) vdává za jednoho z nejslavnějších atletů své doby - za vytrvalce Emila Zátopka.

Na svých druhých olympijských hrách, na XV. olympijských hrách v Helsinkách (1952) pak Dana Zátopková zazáří - v oštěpařské soutěži zvítězí, a to hned svým prvním pokusem dlouhým 50,47 m. Je to vůbec poprvé, co česká oštěpařka překonává vzdálenost 50 m. Celý svět je dojat proslulou fotografií "polibku olympijských vítězů" - manželé Zátopkovi zvítězí ve stejný den, Emil v běhu na 5000 m a Dana v hodu oštěpem. V roce 1954 Dana Zátopková ve svém vítězném tažení pokračuje na mistrovství Evropy v atletice v Bernu, kde vítězí výkonem 52,91 m. Avšak v Melbourne, na XVI. olympijských hrách v roce 1956, se Zátopkové nedaří a končí na čtvrtém místě.

Ale o dva roky později (1958), znovu Dana Zátopková nečekaně zazáří v oštěpařském světle - v červnu 1958 vytvoří světový rekord výkonem 55,73 m, v srpnu zvítězí na mistrovství Evropy ve Stockholmu výkonem ještě lepším - 56,02 m. V září 1958 pak Zátopková světový rekord zlepší potřetí - v Budapešti posílá svůj oštěp do vzdálenosti 56,67 m, což je její osobní rekord.

Poslední vrcholnou atletickou soutěží, jíž se Dana Zátopková účastnila, byly XVII. olympijské hry v Římě v roce 1960 - při svém loučení se světovou atletickou scénou získává stříbrnou olympijskou medaili (k úspěchu patří i skutečnost, že na čtvrtém místě končí další československá oštěpařka, V. Pešková). S aktivní sportovní kariérou se Dana Zátopková loučí v roce 1962. Poté pracuje jako trenérka a v letech 1964-1980 je na ČSTV ústřední trenérkou vrhačských disciplín.

V letech 1960-1972 byla Zátopková zároveň členkou ženské komise Mezinárodní atletické federace (IAAF). V roce 1988 je Daně Zátopkové udělen Olympijský řád.

Dana Zátopková žije v Praze-Troji a aktivně se účastní českého olympijského hnutí.