Enver Hodža – komunistický vládce Albánie a vzpomínka na jeho návštěvu Mariánských Lázní

Enver HODŽA (Hoxha) se narodil 16. října 1908 v Gjirokastëru, ve dvacátých letech byl venkovským učitelem a ve třicátých letech žil ve Francii. V pařížském exilu organizoval protistátní hnutí doma.

Po obsazení Albánie Itálií se vrátil domů a vstoupil do hnutí odporu proti Italům. V letech 1941–1942 se účastnil založení malé Komunistické strany Albánie, která byla součásti široké Antifašistické národně osvobozenecké fronty. Ve 35 letech (1943) se stal prozatímním generálním tajemníkem KS Albánie (od roku 1948 Albánská strana práce) a v letech 1944-1954 byl vrchním velitelem Národně osvobozenecké armády (od 1945 Lidová armáda Albánie).

V letech 1944–1946 stál v čele prozatímní demokratické vlády, byl též ministrem obrany a ministrem zahraničí Albánské lidové republiky do roku 1953. Odmítl nabídnutý Marshallův plán a v roce 1949 uvedl Albánii do Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

Po vzoru SSSR se stal HODŽA v letech 1946–1954 předsedou rady ministrů. A po vzoru SSSR prováděl pozemkovou reformu, znárodnil průmysl a banky, vydal zákon o státním hospodářském plánu a zavedl povinné školní vzdělání, zkonfiskoval majetek Italů a Němců.

V letech 1948–1949 za konfliktu jugoslávského prezidenta TITA se STALINEM stál na straně Stalina. Hodža dal tehdy popravit Koči Dzodzeho, stoupence projugoslávské linie v Albánii, a přerušil diplomatické styky s Jugoslávií. Následovala léta nekonečných střetů na horké hranici mezi Albánií a Jugoslávií. Desítky pomníčků zde padlých dodnes na hranici jsou vzpomínkou na tento krutý čas.

Přes třicet let (1954-1985) stál Hodža jako první tajemník Albánské strany práce v čele vlády i strany. Po XX. sjezdu KSSS, v roce 1956, se rozešel se sovětskými představiteli v čele s Nikitou

Chruščovem. Začalo sbližování Albánie s Mao-Ce-Tungem, při čemž nesmírně vzrostla závislost Albánie na Čínské lidové republice a mezinárodní izolace Albánie dosáhla nejvyššího stupně. Po okupaci Československa v srpnu 1968 vystoupila Albánie z Varšavské smlouvy. Další dvě desetiletí - sedmdesátá a osmdesátá léta - se pokoušel Enver HODŽA přes svůj stalinský způsob vlády a pěstování vlastního kultu prolomit izolaci Albánie a postupně obnovil diplomatické styky s řadou států světa. V roce 1976 se stal předsedou Rady obrany Albánie a vrchním velitelem albánských ozbrojených sil. Roku 1978 ukončil náhle spolupráci s Čínskou lidovou armádou, prý jako odpověď na nový pragmatický politický kurs čínského vedení v Pekingu. Zemřel v Tiraně 11. dubna 1985.

Hodžovu návštěvu Mariánských Lázní potvrdil jeho osobní lékař MUDr. Shametti. Tehdy šlo o jednání představitelů socialistických zemí - kol roku 1950 - v hotelu ESPLANADE, kde byli politici ubytováni. Taková jednání probíhala uzavřeně, přísně tajně, bez novinových informací. Straničtí představitelé byli obklopeni svými ochránci a celá lokalita byla hlídána. Lékař ovšem více vzpomínal na Hodžovy hrůzostrašné čistky, srovnatelné se stalinskými. Jakmile u někoho objevil Hodža i malý nesouhlas s jeho politikou, propadl hrdlem a býval odstraněn nejrůznějšími způsoby. To zažil na své kůži sám MUDr. Shametti. V poslední chvíli mu prozradili známí, že upadl neznámo proč u Hodžy v nemilost a po návratu do Albánie měl být popraven. Lékař Shametti se rychle rozhodl. Zmizel v Karlových Varech z Hodžova doprovodu a nikdy se už do Albánie nevrátil. Seznámil se s mladou českou lékařkou z Lokte, později se vzali a žili u nás. Tak si zachránil život. Na tajných jednáních socialistických států bývaly hlavy států, snad i na Esplanade tajně byli ještě další tehdejší "papaláši" a představitelé socialistických států. Na Esplanade vzpomínal, že se tu jednání účastnil také stařecký ministr Zdeněk Nejedlý. Byl už ve velmi zuboženém stavu - nepohyblivý, těžce nemocný. Z auta ho museli vynést do hotelu dva muži z ochranky. Při obědě se jako dítě rozplakal, že prý dostal příliš malý řízek ...