Flegerova kyselka (Panský vrch)

1. Mezi Panským vrchem nad Drmoulem a Malou Hleďsebí běží údolí, jímž protéká Štolní potok. Potok vyvěrá nahoře v údolí východně od Tří Seker z již zasypané hornické štoly, u níž kdysi stával Štolní mlýn (Stollmühle). Na předválečné mapě (1929) je uváděn pod názvem "Na Štole". Pokud jsme vyšli v minulosti po toku potoka, narazili jsme na FLEGEROVU KYSELKU, která někdy v sedmdesátých letech zanikla. Po dalších 400 metrech na levém břehu potoka se dodnes nachází chutná ŠTOLNÍ KYSELKA (575 m n.m.).

2. Geologicky. DOVOLIL (1959) uváděl z hlediska geologického: "Oba zdejší prameny při Panském vrchu vystupují v holocenních náplavech Štolního potoka, který míří východně do Vohratského rybníka u Hamrníků a dole pod obcí ústí do potoka od Ostrovního rybníka a společně do Kosího potoka. Kromě holocenních  náplavů je povrch zakryt aluviálními hlínami, z nichž vystupuje krystalické podloží jen místy. V podloží jsou jednak zrnité žuly, jednak pararuly, avšak jejich styk je zakryt čtvrtohorními uloženinami. Severojižní protáhlý hřbet (nad Malou Hleďsebí a nad Panským vrchem) má na obou stranách údolí vrcholy, tvořené žilným křemenem a prokřemenělou tektonickou brekcií, která zde vytváří protáhlé čočky. Po okrajích je křemenná žíla lemována grafitickým kvarcitem a směrem na jih pararulami a grafitickými rulami."

3. FLEGEROVA KYSELKA již zanikla. Mívala podobu studánky s nepatrnou vydatností. Kyselku tu  popíjeli kdysi němečtí rodáci. O této kyselce nás před třiceti lety informoval pan Rudolf FLEGER, který po válce přišel do Tří Seker s rodiči ze Slezska a často se dostával k ruině Štolního mlýna. Z nedaleké studánky nabíral a popíjel sodovkově bublající a chladivou kyselku. Proto jsme si dovolili pojmenovat dnes už zaniklou kyselku jeho jménem. Kol roku 1976 jsme ji však s panem Flegerem už marně hledali. Ale ona skutečně existovala!

4. Lokalizace. Popsal nám ji totiž Miroslav DOVOLIL (1959) a evidoval ji ve své diplomové práci "Kyselka - Malá Hleďsebe čís. 79". Lokalizoval ji na pravém břehu potoka, 20 metrů od potoka, na pokraji lesa. Kyselka tu vyvěrala ve studánce o průměru 80 cm, hloubky 30 cm a ve vodě byly výrazné bublinky unikajícího zemního plynu. Na stěnách studánky byly vysráženy rezavě hnědé sloučeniny železa. Kupodivu podobné rezavé usazeniny (bez vodních vývěrů) pozoroval DOVOLIL na okraji lesa u cesty směrem k dalšímu vývěru - Štolní kyselce.

5. Analýza. DOVOLIL (1959) změřil dne 4.září 1956 teplotu vody +8,5°C, obsah volného oxidu uhličitého podle Haertlova přístroje 2180 mg/kg a pH 7,5. Vydatnost studánky byla však nepatrná - méně než 0,5 litrů v minutě. Voda odtékala malou stružkou do potoka. Z literatury (DIETL, DVOŔÁK, KONOPÁČ) není zpráv o této kyselce.

6. Zánik této kyselky asi souvisel s poválečnými hornickými pracemi s těžbou uranové rudy v okolí. Při kutacích pracích (tzv. kutačky - průzkumné práce) na Panském vrchu v šedesátých letech se vývěr provalil do štoly a zanikl.