František Josef Thomayer (1856-1938)

V červenci 1893 byl pozván význačný zahradní a parkový architekt František Josef THOMAYER z Prahy do Mariánských Lázní k dobrozdání, eventuálně k vyslovení návrhu na úpravy mariánskolázeňských parků.

Zahradní architekt František Josef THOMAYER (1856-1938) bratr slavného lékaře Thomayera, byl koncem 19.století ředitelem parků "veleobce pražské" a jeden z největších odborníků své doby. S rozvojem měst se v 19. století šířil zájem o městská veřejná prostranství a jejich úpravy. THOMAYER tehdy významně zasáhl do podoby pražských zahrad a parků. Řídil školkařský závod v Říčanech u Prah. Obracela se na něho řada českých měst se žádostí o pomoc při úpravách městských prostorů. Mezi tyto obce patřil Nymburk, kde založil THOMAYER v 19.století na poměrně velkém městském ostrově na Labi anglický park, v němž jsou dodnes u vybraných dřevin malé kovové tabulky s českým a latinským názvem. V Chrudimi založil THOMAYER v roce 1890 velký městský park v blízkosti hlavní silnice na Pardubice, na sever od středu města. V roce 1903 byl založen nový park na Vinici a v roce 1908 upraven podle návrhu architekta THOMAYERA který navrhl také parčík u divadla (1911). V Přerově projektoval v roce 1903 část 18 hektarového parku Michalov THOMAYER, k jehož revitalizaci se město znovu vrací, neboť byl když byl necitlivě před lety degradován. Zámecký park v Rozteči u Kutné Hory, založený jako přírodně krajinářský (1826), byl rovněž upraven v letech 1908-1912 THOMAYEREM a volně navazuje na okolní lesy.

Architekt THOMAYER při pozvání do Mariánských Lázní si prohlédl město, připravil řadu poznámek a po návratu z Prahy poslal městské radě následující připomínky (bohužel chybí mapky a plánky, na něž jsou v textu odkazy):

"Všeobecně je město Mariánské Lázně velmi příznivé tím, že je jeho okolí zalesněno, takže parky tohoto města nejsou speciálně hodnoceny jako místo pro pohyb lázeňského publika.

Účelem parků je vytvořit odpovídající spojení mezi stavbami v městě a efektivně vyzdobit veřejné prostory. Za prvé, aby většina staveb byla ohraničena skrze dobrozdání. Tato okolnost by měla být také příčinou, z které lze vyvodit, že dnešní parky nejsou ve všeobecném účelu naplněny, ale mnohem více tu převládají soukromé zájmy. Taková okolnost je dána tím, co jsem viděl, totiž - že tu není při ruce žádný generální parkový plán.

Všeobecný účel veřejných parků zde nemůže bohužel v pravém slova smyslu dojít platnosti, naproti tomu je patrné, že je brán velký zřetel na zájmy jednotlivců. V důsledku toho vznikly četné vedlejší cesty, které celkový obraz parků roztrhávají. Jinými slovy: všeobecnému účelu současné (parkové) cesty neodpovídají.

Městské parky by měly být konstruovány až do nejmenších detailů a všeobecné zájmy prosazovat. (Neboť platí:) "Všeobecné zájmy mají přednost před zájmy jednotlivců." Z této zásady vycházel můj projekt, a sice

1. Vycházkové a spojovací cesty, které pohodlně spojují jednotlivé ulice a jednotlivá místa, byly nahrazeny obecně účelovými cestami. Cesty musí být čisté a udržované v dobrém stavu. Velký počet cest vyžaduje také velké náklady udržování. Šířka spojovacích cest by měla být 3 metry jako minimální a měla by být uplatněna všude , kde se nachází větší komunikace.

2. Osazování a seskupování stromů je provedeno a uceleno zčásti v obrysech i pozměněno, výšiny jsou osazeny bohatěji všude, kde se jedná o krajinné scenérie, ale také trávníky jsou takto před sluncem chráněny.

3. Trávníkové plochy jsou nyní po zrušení některých cest zvětšeny. Trávníky samotné, zvláště na významnějších místech, mají být (po vzoru "Kurz") udržovány v zeleni.

4. V tom se vnáší voda do jednoho krajinného života; v městském parku je hodnotně využita a proudí. Byla využita jako vodní partie s kaskádou. Rád bych navrhl udělat rybník větší a  tím by zde mohly být vyvedeny dokonce i lodní partie (Schiff ?) – viz přiložený speciální plán.

5. Třebaže je tu dost míst k sezení, mohla by být tato místa ještě libovolně rozšířena, ale jen tam, kde zasahuje stín nebo, kde výhled odmění námahu.

6. Veřejná nouzová zařízení (snad WC) nesmějí samozřejmě ve veřejných parcích chybět a musí být k dispozici.

7. Separované místo pro fiakry v centru města je rovněž projektováno, a to v nejbližší blízkosti hodin s osvětlením a zvýšené trotoiry (chodníky)..

8. Nynější Císařská ulice, korzo Mariánských Lázní, neodpovídá velkoměstskému pohledu na Mariánské Lázně. Projekt ji proto rozšiřuje na straně parku třímetrovým trotoirem, s řadou stromů mezi trotoirem a ulicí, se záhony trávníku, s kandelábry a figurální ornamentizací.

9. Erární silnice je největší neduh městského parku. Především by měla být přeložena, neboť tříští celý park a my pohlížíme na park tak, jak je položený. Náhrada je velmi příznivější a sice při rozšíření Císařské silnice – Dolní ulice u Křížového pramene nebo kratší u Nových lázní a kolem kostela.

10. Modernímu městu lépe vyhovuje při využití veřejných prostranství pro soukromé účely a soukromou zeleň. Kiosky patří do privátních zahrad, neboť ruší pohled do parku. Všechny projekty jsou uvedeny v detailních plánech, jak jsou přiloženy:

DETAIL A.- Lesní pramen

Pro toto půvabné ve vysokém lese položené místo je uvažováno v nové úpravě s tím, že bude správně osvětleno. Voda se nachází v blízkosti pramene a zužuje prostor pro vycházkové cesty. V důsledku toho by mohla být voda dále posunuta a na způsob "steichartig" rozšířena. Toto odstranění poskytne zároveň v rezervoáru pro vodopád ve městském parku. Hudební pavilón je vyveden na plošině, půda pochází na rozšíření vody, celá partie s figurami, resp. zdobena vodou, květinami a skalkami, a trávníkové plochy na způsob "nachtenartig" založit. (Poznámka: hudební pavilón by mohl být časem nově a zdobněji vystavěn a obklopen půlkruhem trávníku s květinami.)

DETAIL B. – Divadelní náměstí

Malý prostor s vyskytujícím se denním velkým množství lidí je na čelní straně zadržován  vázami a figurami a zdoben na rohu s kandelábrem se světlem. -- Ohraničující díl je zamýšlen v plastické úpravě a vlnovitým způsobem. (Toto rozšíření divadla je na projektu označeno tmavě.)

DETAIL C.– Náměstí Františka Josefa I.

Významné náměstí města je pojato jako bohatě vyzdobené a v geometrickém stylu (renesance). Vnitřní části jako květinové partie jsou horizontální a jako "bouleen" zeleně vyvedeny. Rozdíl úrovně ulice a parteru je vyřešen břehem a schodištěm. A na vnějším okraji je ohraničována popínavou květenou.

DETAIL D.kursál a Křížový pramen

K návštěvě tohoto místa ročně zabírá, a již dnes se to zdá, že je prostor stále menší a je nutné především rozšíření promenády a vnějších hranic, které poskytuje silnice samotná. Na toto místě byla projektována terasová zeď, čímž vznikla terasa. Výšina terasy je určena nacházejícím se vodotryskem, odtud stoupá břeh až k rozšiřující se promenádě. Na terasu by bylo vhodné umístit figury, vázy s květinami, vavřínové stromy a zdobit odpovídajícími květinami. Mezi terasou a silnicí zůstává prostor asi 2 až 3 klaftery, toto místo nutno osadit růžemi a popínavými růžemi ("Schlingrosen") na terasové zdi a chránit natažením drátu. (Spojení A,B,C je připojeno a propojeno cestou nebo polokruhovou alejí s promenádou.) Terasa navazuje na pomník, avšak k zhodnocení přichází způsob výběžku partie.

DETAIL E.– Ferdinandův pramen (u kostela)

Také zde je projektováno významné rozšíření promenády z  týchž důvodů jako u D. s jedním rozdílem, že terasová zeď by měla být vyvedena jako kyklop a balustráda mezi oběma figurami odstraněna a nahrazena plotem růží (Rosenzaum).

Rozšíření kolonády je markantní a s tím také eventuální přebudování hraničící parkové partie a také nové spojení s Kostelním náměstím. Na rozšířenou promenádu orchestr s květinovým parterem, u Ferdinandova pramene dvě fontány a prostor dovoluje ještě stavební rozšíření; měla by zde být plasticky vyvedena ještě jedna květinová "partere". Zmenšení květinových parterů může přijít časem, v případě nutnosti, promenáda bude rozšířena. Figury etcet, by měly být vyvedeny, jak je v plánu uvedeno. Ještě je třeba jmenovat palmarium (viz detailní plán).

DETAIL F.– Kostelní náměstí

je zamýšleno jako stranou ležící a tiché místo ohraničené plotem ("Wildweiszaun") a vlnovitě zachované. Početné lavičky a odpočívadla jsou tu zamýšleny a srovnány s vlnovitým "Wargehen".

DETAIL G. Dolní Kostelní náměstí

Přeložením erární silnice by musela být použita asi jízdní cesta jako náhrada. V důsledku toho, že je dnes u kostela projektována nová silnice, tak také jsou vyvedeny krajinné prostory hodnotně na dnešní nápor lidí, ne více. Na křižovatkách jsou provedeny zvýšené trotoiry. U toho jsou vyvedeny vázy. Trávníkové prostory u kostela jsou obnoveny a odděleny před kostelem vyzděnými příkopy.

DETAIL H. Ambrožův pramen

Pramen na terase u Ferdinandova pramene je patrný a udržuje se v podobě všeobecné osy, na které bazíruje celkové dělení této partie. U pramene samotného je velký prostor ke zpracování a upravené cementové schodiště s cestami. Terén je diferencován a vyrovnán vlnovitě.

DETAIL J. Dole u Ferdinandova a Rudolfova pramene

Spojovací cesty jsou celkem zachovány, ale protékající voda z fontány byla využita u potoka "Bergbach" jako  vodopád. Na místě, kde se křižuje erární silnice s Císařskou třídou, je vyvedeno vyvýšené místo, kde jsou naplánovány hodiny s kandelábrem. Na blízké výšině je místo pro fiakry.

DETAIL L. U evangelického kostela

u evangelického kostela, kde je lesní partie, kde je hra a jiná rozptýlení místa, není založen park a sice z důvodu, protože je tu příliš výrazné stoupání terénu a musel by se tu nejdříve vyřešit celek. Může být vyřešeno teprve, když by vznikla nová ulička

Prag Juli 1893 Fr.J. Thomayer"