František kardinál Tomášek (1899-1992)

se narodil 30. června 1899 ve Studénce u Nového Jičína, vystudoval gymnázium v Olomouci a po maturitě a vojenské službě vstoupil v roce 1918 do arcibiskupského semináře v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1922 arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem a až do roku 1934 působil jako katecheta v Olomouci-Pavlovicích a v Kelči u Hranic.

Dne 1. prosince 1934 se stal asistentem pro pedagogiku a katechetiku na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a 15. prosince 1938 byl promován na doktora teologie. Na fakultě přednášel do 17. listopadu 1939, kdy nacisté zastavili činnost vysokých škol. Pokračoval v pedagogické činnosti jako katecheta v Olomouci-Hodolanech. V roce 1940 začal přednášet na nově otevřeném bohosloveckém učilišti a byl jmenován inspektorem náboženství v šesti okresech olomoucké arcidiecéze. Po válce se vrátil na fakultu a stal se mimořádným profesorem pedagogiky a katechetiky.

Dne 12. října 1949 ho jmenoval papež Pius XII. olomouckým biskupem. Biskupské svěcení přijal tajně v Olomouci z rukou tehdy internovaného olomouckého arcibiskupa J. K. Matochy dne 14. října 1949. Na fakultě přednášel do 30. června 1950, kdy byla jeho činnost státními orgány zastavena. Od ledna do července 1951 působil jako administrátor farnosti Bohušov u Krnova, ale 23. července 1951 zatčen a vězněn v internačním pracovním táboře v Želivě.

Z internace byl propuštěn 28. května 1954 a 1. července 1954 nastoupil jako administrátor v Moravské Huzové, kde strávil 11 let. V roce 1962 se směl účastnit 2. vatikánského koncilu, ale jako biskup směl vystupovat pouze v zahraničí. Na koncilu, protože ho vlastně nikdo neznal, zpočátku neměl velkou popularitu. To se změnilo, když přednesl pět diskusních příspěvků.

18. února 1965 ho jmenoval papež Pavel VI. apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze, když kardinálu Josefu Beranovi nebylo dovoleno ujmout se úřadu arcibiskupa. Biskup Tomášek převzal arcidiecézi 11. března 1965. Na jeho žádost jmenoval papež Pavel VI. svatého Vojtěcha hlavním patronem pražské arcidiecéze. Postupně se stal biskup Tomášek poradcem Kongregace pro katolickou výchovu, členem Kongregace pro duchovenstvo a členem Sekretariátu pro sjednocení křesťanů.

Papež Pavel VI. jmenoval Františka Tomáška dne 24. dubna 1976 kardinálem "in pectore". Jmenování bylo zveřejněno 2. června 1977. Papež ho jmenoval 20. prosince 1976 pražským arcibiskupem.

Od roku 1974 byl Tomášek po léta jediným veřejně působícím biskupem v Čechách a do roku 1987 i na Moravě. Pastýřským listem z 29. listopadu 1987 vyhlásil "Desetiletí duchovní obnovy národa", jako přípravu na milénium mučednické smrti sv. Vojtěcha. Na svatořečení Anežky České vedl v listopadu 1989 pouť věřících z Československa do Říma. Nezapomenutelná byla jeho vystoupení v době listopadové revoluce 1989.

V roce 1991 požádal v 92 letech, aby byl zproštěn svého úřadu a papež Jan Pavel II. jeho přání vyhověl 27. března 1991. Kardinál Tomášek zemřel 4. srpna 1992 ve věku 93 let a 12. srpna 1992 byl pohřben v arcibiskupské hrobce v pražské katedrále.

(Podle sborníku Pražského arcibiskupství 1344-1994)

Třebaže je jisté, že kardinál Tomášek navštívil Mariánské Lázně, nemáme doposud o tom žádné doklady. František kardinál Tomášek však několikráte přijel na srpnovou pouť v Pístově. Při poslední návštěvě jmenoval pana faráře Václav Průšu děkanem. Bylo to v dobách hlubokého komunismu. Jeho účast na pouti přitáhla velké množství věřících a s nimi bohužel velké množství příslušníků tajné policie v civilu (napočítáno 20 jejich aut). Tomáškův příjezd s autem s kardinálskou vlajkou i jeho výrazná statná postava v červeném kardinálském oblečení se tolik vyjímala mezi poutníky a zůstává nám nezapomenutelným zážitkem.

R.Švandrlík