Fridrichštejn

je přírodní památník v tzv. Malém Švýcarsku se zvláštními skalními bloky, pod jehož jedním převisem je zasazena pamětní deska. Přesnější lokalizace je možná jako svah mezi hotelem Esplanade a zaniklým výletním hotelem Kamzík. Romantický svah Malého Švýcarska, dosti příkrý, je poset velikými balvany, mezi nimiž se vine vzhůru vycházková pěšina. Toto místo, nazvané prvními hosty "Malé Švýcarsko", na jehož vrcholu stála později patrová vyhlídka "Hirtenruhe", bývalo cílem prvních vycházek hostů. Původně zde stávala na místě vyhlídky pastýřská švýcarská chýše.

FRIDRICHŠTEJN neboli Beřichův Kámen (tento název se však neujal) byl nazván podle vznešeného lázeňského hosta - saského krále Fridricha Augusta II., který se tu léčil v letech 1834 a 1835. Byl velkým podporovatelem umění, ale nade vše miloval botaniku a místní květena ho zaujala natolik, že tu vytvořil zajímavý herbář, který měl 521 exemplářů a stal se jedním z prvních soupisů zdejší květeny. V roce 1837 vyšel herbář pod názvem "Flora Mariabadensis" a sloužil dlouhá léta jako základ při soupisech zdejší květeny. Králova botanická vášeň se mu však stala osudnou. Na cestách za vzácnými druhy květin spadl v tyrolském Brennbüchlu z vozu, těžce se zranil a zemřel 9. srpna 1854.

Zdejší pamětní deska svým textem připomíná i tuto královu vášeň, totiž že se vedle léčení zabýval botanikou:

"NaIaDes saLVtares restItVere
fLora opVLenta obLeCtaVIt
saXonIae regeM."

Text je psán jako chronogram a součet velkých písmen (=římských číslic) dává letopočet 1834 - rok prvního pobytu krále.

Latinský nápis uvádí:

"Najades salutares restituere // flora opulenta oblectavit // saxoniae regem.//

Česky: "Najády léčivé uzdravily a flora bohatá potěšila saského krále."

V poslední době byla pamětní desky značně poškozena pokusy vandalů ji sejmout. Proto byla vyměněna za repliku, zároveň obnovena bývalá vyhlídka, která již bez zábradlí zanikla, a umístěn zde roku 2000 informační panel z iniciativy poslance Ing.Jindřicha Horáčka.

 

Rytina z roku 1855 ukazuje stav vyhlídky Fridrichštejn před 150 lety jako zcela podobný dnešnímu.