Bedřich Josef Schwarzenberg (1809-1885)

Prvním z kardinálů, kteří navštívili Mariánské Lázně, byl kníže Bedřich SCHWARZENBERG. Přijel kardinálským kočárem a s doprovodem církevních hodnostářů v září 1850. Provedl slavnostní vysvěcení nového chrámu Nanebevzetí P.Marie. Zprávu o tom podává kronikář Felbinger (citace viz dole). Další kardinálova návštěva byla v roce 1856 a pravděpodobně opět přespal v Tepelském domě. Tehdy přijel, aby 18.července 1856 slavnostně vysvětil v nedalekém Mnichově nový klášter školských sester Notre Dame a otevřel výchovný dívčí ústav.

Z života kardinála Schwarzenberga

Narodil se roku 1809 a byl pokřtěn jako "Bedřich Jan Jakub Celestin". Byl nejmladším syn z devíti dětí knížete Josefa Schwarzenberga a vévodkyně Pavliny z Arenbergu. Ve velmi mladém věku studoval filosofii, jeden rok práva ve Vídni a tři roky teologii v Salcburku a jeden rok ve Vídni. Byl příliš mladý na kněžské svěcení, proto studoval ještě na doktorát teologie. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1833, tedy ve 24 letech, a primici slavil v Českém Krumlově.

Stal se kaplanem dómské fary v Salcburku a již ve svých 26 letech se stal 28. června 1835 salcburským arcibiskupem, a v 33 letech jmenován papežem Řehořem XVI. 21. ledna 1842 kardinálem titulu sv. Augustina. Schwarzenberg vystavěl v Salcburku v roce 1848 zčásti ze svých prostředků kostel sv. Karla a chlapecký seminář a založil několik nemocnic pro sestry kongregace sv. Vincence.

Po smrti arcibiskupa SCHRENKA si o něho požádali Pražané u vídeňského nuncia a na přání papeže Pia IX. kardinál Schwarzenberg nabídku přijal. Ke jmenování do Prahy došlo 20. května 1850 a k jeho nastolení v Praze 15. srpna 1850. Také v Praze založil v roce 1855 chlapecký konvikt, v roce 1859 zahájila z jeho popudu činnost Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta. V roce 1861 založil Jednotu cyrilometodějskou a Dědictví sv. Prokopa na podporu českých spisovatelů a pro vydávání českých knih.

V roce 1862 během jeho římské cesty podepsalo v jeho římském obydlí 21 kardinálů a 244 biskupů prohlášení oddanosti papeži Piu IX. Tehdy ho římský senát jmenoval římským šlechticem a patricijem. Během 1. vatikánského koncilu žádal SCHWARZENBERG zvláštním memorandem, aby sněm nevyhlašoval žádné články víry, především o neomylnosti papežské a o nanebevzetí Panny Marie, neboť to považoval za časově nevhodné. Přesto došlo k vyhlášení papežské neomylnosti a kardinálovi nezbylo, než se připojit k většině.

Na politickém poli se řídil programem české konzervativní šlechty. Tím zavdal českým liberálům, kteří viděli v církvi rakouskou státní instituci, příležitost zneužívat jeho postoje k tvrzení, že upřímný český vlastenec nemůže být dobrým katolíkem. Kardinál SCHWARZENBERG však nikdy nechyběl při oslavách výročí, týkajících se české katolické minulosti. Také v usnesení jím svolané synody v roce 1873 se hovoří o úctě bl. Jana Sarkandra a bl. Anežky České, což potvrdil v roce 1874 papež Pius IX. Kardinál zemřel roku 1889.

(Podle sborníku Pražské arcibiskupství 1344–1994)

 

Z kroniky Felbingera

Návštěva kardinála-knížete Bedřicha SCHWARZENBERGA v Mariánských Lázních se uskutečnila 8. září 1850 při slavnostním vysvěcení kostela Nanebevzetí P.Marie, jak popsal kronikář Johann Nepomuk Felbinger:

"Jeho Eminence kníže Schwarzenberg jakožto knížecí Milost arcibiskup Pražský za přítomnosti opata Mariana Heinla, generála-velmistra Beera z Prahy a velkého množství duchovních provedl osobně vysvěcení a měl své vlastní kázání. Jeho návštěvu a vysvěcení kostela provázelo shromáždění asi tisíce osob, při čemž probíhalo mnoho ceremonií se všemi pobožnostmi. Pan arcibiskup byl ubytován v Tepelském domě a k jeho poctě uspořádala národní garda v počtu 80 osob pochodňový průvod a slavnostní mši doprovázela střelbou z hmoždířů."

Zdá se, že se kardinálovi Mariánské Lázně zalíbily a když se v roce 1856 znovu objevil kardinálský kočár, není vyloučeno, že se národní garda opět zmohla na nějaký ten ohňostroj.

(Podle Felbingerovy kroniky 1786-1855)