Generál Ludvík Svoboda

Generál LUDVÍK SVOBODA, prezidentem v letech 1968-1975, byl poprvé zapsán v pamětní knize Mariánských Lázní už 4. června 1947 jako ministr obrany ČSR. Prosazoval tu vyhlášení vojenského prostoru v Císařském lese. Starosta města Bohumil Kuželovský proti jeho plánu i osobně proti němu ostře vystupoval. Odsuzoval plán vojenského prostoru jako přímé ohrožení Mariánských Lázní a jejich dosavadní pověsti klidných otevřených lázní. Generál Svoboda proto později vyžadoval, aby z jednání o vojenském prostoru pro manévry byl vždy vyloučen starosta Kuželovský. V roce 1948 pak prosadil generál Svoboda svůj záměr vlivem vítězství komunistů.

V padesátých a šedesátých letech 20. století přijížděl - již mimo politické funkce - na besedy s rekreanty a pacienty. Jeho přednášky byly vzpomínkami na válku na východní frontě. Přijížděl sem často i soukromě. Z Mariánských Lázní vyrážel na výlety do Slavkovského lesa. To už byl vojenský prostor zrušen. Po roce 1968 bylo pro komunistický režim obtížné vybrat přijatelnou osobnost za prezidenta ČSSR. Důležitá byla i přijatelnost kandidáta pro sovětskou stranu. Generál Svoboda, již 73letý, byl přijat s představou, že nebude bránit kádrové "konzolidaci" ani příštímu odstranění Alexandra Dubčeka.

Generál Svoboda nadále přijížděl do Mariánských Lázní a vždy se zastavil na jídlo ve Vojenském lázeňském ústavu. Jednou, již jako prezident, také přišel a usedl do tmavého kouta v sále ústavu. Vrchní ho nepoznal, považoval ho za vysloužilého "strejdu-důstojníka" a poslal mu zaměstnanecký guláš. Když pak uviděl prezidenta, velice se omlouval a chystal reprezentativní hostinu. Generál Svoboda si však dojedl svůj guláš a zaplatil - přes protesty vrchního - se slovy "To jsou poctivé prezidentské peníze!"

Encyklopedie:

Svoboda Ludvík, * 25. 11. 1895, † 20. 9. 1979, československý politik, armádní generál. Za 1. světové války příslušník československých legií v Rusku; účastník bitev u Zborova a Bachmače. Od roku 1922 důstojník armády. Na jaře 1939 se podílel na budování odbojové organizace Obrana národa, poté emigroval do Polska a v září do SSSR. V letech 1942-1943 a 1944-1945 velitel československých vojenských jednotek v SSSR, 1945-1950 ministrem národní obrany, který podpořil únorový puč 1948 (jako tajný člen Komunistické strany Československa již od pobytu v SSSR). V letech 1950-1951 náměstek předsedy vlády, 1952 krátce vězněn, 1954-1958 náčelník vojenské akademie.V letech 1958-1968 mimo politickou činnost ( pracoval v JZD aj.). Roku 1968 zvolen po Novotném prezidentem ČSSR a zůstal až do roku 1975 prezidentem republiky. V srpnových dnech 1968 odmítl potvrdit kolaborantskou prookupační "dělnicko-rolnickou vládu"a podpořil Dubčeka. Po nástupu Husákova vedení v KSČ v dubnu 1969 se však obrátil a podpořil proces tzv. normalizace. Stal se loutkou Husákova komunistického režimu bez významnějšího politického vlivu. Od dubna 1974 nevykonával pro špatný zdravotní stav svůj úřad, v květnu 1975 na základě nově vytvořeného zákona (k tomuto účelu) uvolněn z prezidentské funkce. Autor memoárových knih Z Buzuluku do Prahy a Cestami života.

Ludvík Svoboda třikrát Hrdinou Československa .

Titul Hrdina Československé (socialistické) republiky byl zřízen vládním nařízením č. 6/1955 Sb., ze dne 8. února 1955, kterým se upravuje udělování čestného titulu "Hrdina Československé republiky" a zakládají Řád rudé zástavy, Řád rudé hvězdy, medaile Za zásluhy o obranu vlasti a medaile Za službu vlasti. Titul Hrdina ČSR (později ČSSR) byl zřízen k ocenění výjimečných zásluh o republiku spojených s vykonáním hrdinského činu nebo opětovných hrdinských činů. Čestný titul "Hrdina ČSSR" uděloval na návrh vlády prezident republiky.

Svoboda2.JPG (26756 bytes)

Podle stanov má Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR má tvar plastické pěticípé hvězdy s rozpětím hrotů 29 mm (obrázek vlevo avers, vpravo revers). Hvězda je ražena ze zlata, její povrch je leštěný. Ve středu hvěz-dy je zasazena menší rudě smaltovaná pěticípá hvěz-da. Na rubu hvězdy se ve středu rudé smaltované hvězdy nachází zlatý medailon se státním znakem. Hvězda se nosí na stuze barvy rudé, 38 mm široké a 30 mm dlouhé. Se stuhou je spojena zlatým závěsem. Závěs tvoří vodorovně položený palcát, připevněný na stuze a dvě vavřínové snítky zkřížené pod palcátem a spojené závěsným kroužkem s hvězdou. Stuha je zasazena horním okrajem do zlaté svorky. - Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR se nosila na levé straně prsou nad všemi československými vyznamenáními, vždy in natura.

Ludvík SVOBODA byl celkem třikrát vyznamenán titulem Hrdina ČSSR (1965, 1970,1975) stejně jako Gustáv Husák (1969,1973,1983) a Leonid Iljič Brežněv (1970,1976,1981). Avšak jediným častým hostem Mariánských Lázní z nich byl Ludvík Svoboda. Titul Hrdiny ČSSR měl též náš host Vladimír Remek (1978) a krátkodobý výletník maršál Koněv (1970).

Podle matriky v archivu Kanceláře prezidenta republiky byly vydány tyto Zlaté hvězdy Hrdiny Československé socialistické republiky:

Číslo
hvězdy

Nositel

Uděleno

1

Ludvík Svoboda, armádní generál 24.11.1965

2

Karol Šmidke, in memoriam 20.01.1967

3

Vladimír Clementis, in memoriam 29.04.1968

4

Josef Frank, in memoriam 29.04.1968

5

armádní generál Karel Klapálek 24.05.1968

6

Gustáv Husák, první tajemník Ústředního výboru KSČ 23.08.1969

7

Ladislav Novočeský 23.08.1969

8

Jan Šverma, in memoriam 23.08.1969

9

Andrej Antonovi Grečko, maršál a ministr obrany SSSR 05.10.1969

10

Kiril Semjonovič Moskalenko, maršál SSSR 05.10.1969

11

kpt. Rudolf Jasiok, in memoriam (velitel tankové čety) 06.10.1969

12

pplk. Josef Khol, in memoriam (velitel praporu čs. brigády) 06.10.1969

13

kpt. František Vrána, in memoriam 06.10.1969

14

kpt. Vendelín Opatrný, in memoriam 06.10.1969

15

armádní generál Ludvík Svoboda 30.04.1970

16

maršál Andrej Stěpanovič Jeremenko 28.04.1970

17

maršál Ivan Stěpanovič Koněv 28.04.1970

18

maršál Matvej Vasiljevič Zacharov 28.04.1970

19

generál Dmitrij Danilovič Leljušenko 28.04.1970

20

maršál Ivan Ignaťjevič Jakubovský 28.04.1970

21

Gustáv Husák, generální tajemník ÚV KSČ 09.01.1973

22

Ludvík Svoboda, prezident ČSSR 30.05.1975

23

Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník ÚV KSSS 29.10.1976

24

Gustáv Husák, gen. tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR 07.01.1983

25

Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník ÚV KSSS 05.05.1970

26

Vladimír Remek, letec kosmonaut 27.04.1978

27

Jurij Viktorovič Romaněnko, letec kosmonaut SSSR 27.04.1978

28

Georgij Michajlovič Grečko, letec kosmonaut SSSR 27.04.1978

29

Alexej Alexandrovič Gubarev, letec kosmonaut SSSR 27.04.1978

30

Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník ÚV KSSS 16.12.1981

31

maršál Dmitrij Fjodorovič Ustinov, ministr obrany SSSR 06.10.1982

32

darováno Národnímu muzeu v Praze 27.06.1995

 

Hrdina ČSSR nosí zlatou hvězdu Hrdiny ČSSR. Hrdina ČSSR obdržel diplom o své poctě, zlatou hvězdu Hrdiny ČSSR a řádovou knížku jako doklad k nošení hvězdy.