Josef Labický

hudební skladatel z Čech (*5.7.1802, Krásno, +19.8.1881 Karlovy Vary), psal se též Labotzki, v matrice Lawitzky, snad polského původu. Záhy ztratil rodiče, v Bečově se učil hudbě u kantora K.Veita. Hrál v různých kočovných kapelách (1816-1820) a v novém mariánskolázeňském orchestru, který vedl Josef Schurwann z Mnichova (Einsiedel), v letech 1820-1822. V zimní sezóně 1821-1822 byl u francouzské opery v Bernu a pak v Mnichově (München) v létě 1822 ve známé kapele ruského vyslance hraběte Voronova-Daškova. Zde ještě studoval u Laveckého. Pak na koncertní cestě po německých městech (1823-1824); sestavil malou kapelu. S ní hrál ve Vídni (1825-1826), vystupoval ve Varšavě (1829-1830).

Stal se kapelníkem výborného lázeňského orchestru v Karlových Varech (od 1834 až do listopadu 1868), s nimž úspěšně vystupoval u nás i v zahraničí (Petrohrad 1839, Varšava, Vídeň, Londýn aj.). Od roku 1846 konal v Karlových Varech symfonické koncerty.

Josef Labický. patřil k nejvýznamnějším skladatelům taneční hudby. Záhy poznal straussovský valčík. Své valčíky spojoval v cykly ("partie") s úvody operního rázu a se závěrečným finále, v němž opakoval nejlepší valčík. Populární byl zvláště jeho Aurora-Walzer. Psal též polky (od 1839), čtverylky, pochody, ale nejvíce se uplatnil ve skladbě kvapíku, kde předčil i populárního Johanna Strausse i Lannera. Nejoblíbenější byl A la guerre kvapík (Schlacht-Aspern-Gallopp).

Jeho skladby byly stálou součástí hudebních programů naši obrozenské společnosti. Zvláště jeho Směsi národních písní (v letech 1838/40, celkem 3) byly sympaticky přijímány. Napsal také směs polských a ruských národních písní, koncertino pro flétnu, různé písně, německé mše, rekviem, miserere - celkem na 300 skladeb. Tyto skladby vydával v Praze (M. Berra, Hoffmann), v Lipsku (Fr. A. Hoffmeister) , v Mohuči (Schott), v Miláně (Riccordi, Lucca), v Londýně (R. Coocks) a v Paříži (Troupenas).

Josef Labický poslal své dva syny na studia do Prahy. Pražskou konzervatoř absolvovali ve stejném roce 1849. Mladší August Labický (*22.11.1832, Bečov, + 28.8.1903, Reichenhall) pokračoval ještě ve studiu v Lipsku. Po návratu ze studií sestavili bratři 25členný orchestr a s ním dokonce podnikli zájezd do západní Evropy a vystupovali i v Londýně. August pak nastoupil do otcovy kapely jako houslista, získal od otce mnoho zkušeností a v roce 1869 byl jmenován kapelníkem karlovarského lázeňského orchestru. Návštěva Karlových Varů stále rostla, i v zimních měsících a tak městská rada rozhodla,, aby se od roku 1874 orchestr na zimu nerozpouštěl, jak bylo v lázních zvykem, ale působil celoročně. Tak se staly Karlovy Vary lázněmi s nejstarším stálým symfonickým orchestrem.

Mezinárodní klientela vyžadovala i mezinárodní repertoár. Vedle německých skladatelů se začal hrát Glinka, Čajkovskij, ale i skladatelé francouzští a čeští. Karlovarský regenschori Alois Janeček se znal s Antonínem Dvořákem a zprostředkoval uvádění Dvořákových skladeb. August Labický a Antonín Dvořák se stali přáteli a Dvořák byl mnohokrát v Karlových Varech. Jeho skladby pevně zakotvily v repertoáru Labického orchestru. Významný byl červen rok 1894, kdy se v Karlových Varech v Poštovním dvoře konala premiéra Dvořákovy symfonie Z Nového světa jako první na kontinentě. Dirigoval ji August Labický. Ačkoliv se pustil i do skladatelské činnosti a napsal na 50 skladeb, nedosáhl úspěšnosti svého otce a hlavní zůstala jeho práce dirigentská. Po 34 letech vedení orchestru se vzdal počátkem roku 1903 vedení a létě 1903 zemřel.

 


Literatura
Srb-Debrnov: Slovník; E. Rychnowsky: "Josef Labitzky, der Walzerkönig Böhmens" (Kellberg-Jahrbuch 1909); K. Ludwig: "Alt-Karlsbad" (1920); Zdeněk Nejedlý: "Smetana II" (Praha 1925); M. Kaufmann: "Musik und Musiker" (Karlsbader Heimatbiicher 1927), "Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters" (Karlovy Vary 1922), "Festschrift zum 100jährigen Jubiläum des Karlsbader Kurorchesters 1835-1935"; Allg. Theaterzeitung (1840, 1881, 1934, č.26, str. XL.), ČERNUŚÁK Gracián(+)-ŠTĚDROŇ Bohumír-NOVÁČEK Zdenko "Československý hudební slovník osob a institucí, svazek I.(A-L)", Státní hudební nakladatelství Praha 1963; J.Fiala "Život s lázeňským orchestrem" PRAVDA 30.10.1982 etcet.