Josef Pelnář (1872-1964)

Josef Pelnář se narodil 10.11.1872 jako syn chudého ševce v Domažlicích. Studoval v gymnáziu, po maturitě vystudoval medicínu na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studia ukončil doktorátem v roce 1897.

Začal pracovat v ústavu patologické anatomie jako asistent patologicko-anatomického ústavu prof. Obzruta ve Lvově. V letech 1901-1902 byl asistentem na psychiatrické klinice, v letech 1903-1907 na II. lékařské interní klinice asistentem u Prof. Josefa Thomayera, jehož se stal pokračovatelem (MUDr.Josef Thomayer (1853-1927) byl od roku 1902 přednostou II.interní kliniky).

Zpočátku chtěl studovat nervové choroby, ale později ho zaujalo vnitřní lékařství, zejména nemoci infekční a poruchy vnitřní sekrece. V roce 1905 se habilitoval z odborné patologie a terapie nemocí vnitřních. V roce 1912 získal titul mimořádného a v roce 1921 řádného profesora speciální terapie a patologie nemocí vnitřních. Roku 1921 se stal přednostou II. interní kliniky Univerzity Karlovy, kterou prakticky vedl až do roku 1942, i když byl v roce 1939 nacisty násilně penzionován.

Profesor Josef Pelnář podnikal mnoho studijních cest do Německa, Nizozemí, Francie, Belgie, Švýcarska, Anglie, Španělska a Itálie a své poznatky nabyté v zahraničí uplatňoval při své práci. Byl rovněž vynikajícím pedagogem. Po první světové válce vybudoval novou II. Interní kliniku jako její přednosta. Zde postupně vznikala oddělení, zaměřená na speciální úseky vnitřního lékařství, na kardiologii, endokrinologii a jiné. Na tehdejší dobu se podařilo vybudovat opravdu moderní interní kliniku. Na klinice pracovali Bohumil Prusík a Josef Charvát. Alexander Gjurić (1899-1944 - popraven nacisty; roku 1947 in memoriam jmenován profesorem UK) zde založil moderní diabetologii, Antonín Vančura (1899-1956) nefrologii a Jaroslav Teisinger první československou poradnu pro nemoci z povolání.

Profesor Pelnář měl nesmírné znalosti v oboru vnitřního lékařství. Byl slavným českým a světovým internistou a neurologem. Napsal přibližně 170 prací, ve kterých se zabýval infekčními nemocemi, nemocemi pohybového aparátu, cévními chorobami, endokrinologií, gastroenterologií, nefrologií, kardiologií, hepatologií. Napsal řadu monografií a učebnic. Patří k zakladatelům československé neurologie, které zasvětil většinu svých prací. K jeho nejvýznamnějším pracím patří monografie "Choroby poruch mimokorové šedi", která významným způsobem ovlivnila vývoj české neurologie. Nejrozsáhlejším jeho dílem je pětidílná "Patologie a terapie nemocí". Profesor Josef Pelnář zemřel 28. října 1964 v Praze v 92 letech..

Profesor Pelnář a Mariánské Lázně.

Profesor PELNÁŘ pobýval vícekrát v Mariánských Lázních a po jeho smrti († 1964) z iniciativy primáře MUDr. Vladimíra Křížka z Výzkumného ústavu balneologického byla nazývána klinika tohoto ústavu v Ruské ulici jménem profesora PELNÁŘE. Původní název budovy byl CASINO, po druhé válce klinika Výzkumného ústavu balneologického. Dnes byla budova přestavěna na luxusní hotelový komplex s dlouhým názvem Falkensteiner Grand Spa Hotel Marienbad, který disponuje 342 lůžky a pěti bazény! Přitom došlo k rozsáhlé zástavbě někdejšího tzv.Casino-Parku, při kterém býval také tenisový kurt hotelu CASINO - jeden z nejstarších tenisových kurtů v Rakousko-Uhersku. Lze jen litovat, že jméno našeho významného lékaře Pelnáře bylo přehlédnuto.

 


(Podle internetových stránek www.quido.cz/osobnosti - autor Pavel Hlavín)