Karl Maria von Weber

KARL MARIA VON WEBER, autor geniálního Čarostřelce řídil v letech 1813-1816 pražskou operu. Už dříve měl Weber kontakty s Prahou, ale k uzavření smlouvy musel být přemlouván, protože měl jiné plány. Připravoval se na turné po Itálii. Dosavadní šéf pražské opery Wenzl Müller odstoupil a na jeho místo byla hledána výrazná hudební osobnost.

Do jednání se vložili kníže ISIDOR Z LOBKOVIC (též host v Mariánských Lázních), nejvyšší purkrabí KOLOWRAT-LIBŠTEJNSKÝ (též host v Mariánských Lázních) a hrabě KRISTIÁN CLAM-GALLAS. Ředitel divadla KAREL LIEBICH se přidal a Karl Maria von WEBER nakonec souhlasil. Ostatně tu byla vyhlídka na slušnou gáží s dvou- až tříměsíční dovolenou. Svým podpisem se WEBER stal kapelníkem i hudebním ředitelem opery Stavovského divadla.

Ze života Webera

Hudební skladatel, klavírista a dirigent, celým jménem Karl Maria Friedrich Ernst von WEBER (1786-1826) se narodil 18.listopadu 1786 v Utíně (Euten) v Holštýnsku, nedaleko Lübecku. Žádným šlechticem vlastně nebyl, přídomek "von" používal samovolně jeho světácký otec Franz Anton WEBER. Otec byl od roku 1778 hudebním ředitelem divadla v Lübecku a později kapelníkem na knížecím biskupském dvoře v Utíně, když byl předtím ředitelem jednoho kočujícího divadla. Otcův bratr ( tedy Weberův strýc), Fridolin Weber, byl otcem Mozartovy manželky Konstance.

Mladý Karl Maria Weber studoval klavír, zpěv a skladbu a jeho učiteli byli také Michael Haydn (bratr Josefa Haydna) a abbé Vogler. Již ve 13 letech vystupoval jako klavírista a v tomto věku napsal svou první operu Lesní žínka (1800). Opera se hrála v Praze a dokonce česky. 18letý Karl Maria WEBER byl povolán jako ředitel opery do Vratislavi, kdy vytvořil nový orchestr a sbor, kde skládal a koncertoval.

Do Prahy přišel v roce 1813 již jako uznávaný skladatel, dirigent a koncertní mistr. Postupně uvedl na scéně Stavovského divadla několik desítek her a první opera byla ta, která je osudově se Stavovským divadlem spjata - Mozartův Don Giovanni. WEBER se tehdy postavil proti šetrnosti ředitele Karla Liebicha a muzikanty na plesové scéně na jevišti zaplatil z vlastní kapsy. WEBER bydlel v sousedství divadla ve Vratislavském domě čp. 450 v Jilské ulici.

WEBER v Praze uskutečnil 6. března 1813 koncert v sále REDUTY, kde uvedl řadu vlastních skladeb – Koncert, Hymnus a Symfonii. Kritiku své hudby naštěstí nevnímal a změny v orchestru si přizpůsoboval podle obrazu svého.. Válečný rok 1813 sem zavál mnoho uprchlíků z Pruska a Saska. 14.září 1813 uspořádal v Praze koncert s výtěžkem 810 zlatých pro uprchlíky. Podobný čin udělal ve prospěch chudobince v Praze. V té době se zamiloval do paní Terezy Freyové, která bylo provdána za tanečního mistra Brunettiho a měla 12letou dceru. Dceru učil hrát na klavír a zpívat. Chtěl tím matku překvapit, ale matka měla mnoho jiných nápadníků.

Nakonec se objevila jiná žena - sličná Karolina Brandtová, kterou si nakonec vzal za manželku. Tomu předcházelo ukončení činnosti Webera v Praze v královském českém Stavovském divadle. Dne 7. října 1816 ujíždí dostavníkem s Karolinou do Berlína, kde pak působí trvale. Krátce nato – 21. prosince 1816 - umírá pražský divadelní ředitel Karel Liebich a po něm se ujímá vedení divadla Johanna Liebichová.

Karl Maria WEBER se do Prahy vrátil 4. listopadu 1817, ale jen na svou svatbu, kterou měl v kostele sv. Jindřicha. Odtud odjeli novomanželé na svatební cestu.

V květnu 1821 byla provedena s obrovským úspěchem jeho opera Čarostřelec. Dne 13. února 1822 přijíždí těžce nemocný WEBER do Prahy, aby tu osobně dirigoval svého Čarostřelce.

Weberův pobyt v Mariánských Lázních

WEBER onemocněl vážnou chorobou - krční tuberkulózou. V sezóně 1824 se léčil v Mariánských Lázních. Přijel sem pouhý rok po Goethově pobytu a bydlel v domě čp.39 "Zlatý orel" (zbořeno 1977 – dnes areál ARNIKA). Na domě byla v minulosti umístěna jeho pamětní deska. Ve stejné době tu pobýval i Weberův pražský žák, židovský klavírní virtuos a hudební skladatel Ignác MOSCHELES z Prahy. Zdá se, že příjezd obou hudebníků spolu souvisel. O 21 let později přijíždí do Mariánských Lázní také Richard Wagner.

Když Weber odjížděl z lázní,. aniž by nemoc odstoupila, zbývaly mu necelé dva roky života.

Předčasná smrt a Weberův význam

WEBER zemřel 5. června 1826 v Londýně, v necelých 40 letech. Krátce před smrtí byl ještě svědkem premiéry opery Oberon. Pohřben byl za tónů Mozartova Requiem v Noorfieldu, odkud byly jeho ostatky v roce 1844 převezeny do Drážďan.

Slávu Weberovu založily tři opery - Čarostřelec (1821), Euryantha (1823) a Oberon (1826). Operou Čarostřelec založil Weber romantickou školu německé opery. Oberon byl napsán na objednávku a měl libreto v angličtině. WEBER obohatil hudbu o nasazení tzv. leitmotivu (vůdčího motivu), kterým vlastně předešel Richarda Wagnera, který používání leitmotivu rozvinul. WEBER napsal dále dvě symfonie, dva klavírní koncerty, různé písně, kantáty, mše, árie, komorní a klavírní hudbu (Pozvání k tanci, 1819).

 

 


Prameny:
ŠVANDRLÍK Richard: "Slavný návštěvník před 175 lety - Karl Maria von Weber" - HAMELIKA, vlastivědné materiály Mariánskolázeňska č.5/1999 z 31.července 1999, Mariánské Lázně, S.1-2