Kašpar Maria hrabě ze Šternberka

(německy: Kaspar Maria Graf von Sternberg (6. ledna 1761, Praha – 20. prosince 1838, Březina), byl jeden z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Specializoval se zejména na botaniku, geologii a paleontologii. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil.

Mládí

Hrabě Kašpar Šternberk se narodil ve starobylém, ale nepříliš bohatém českém šlechtickém rodě Šternberků jako osmé a poslední dítě a třetí syn Jana ze Šternberka a Anny Josefy rozené hraběnky Krakovské z Kolo-vrat. V mládí toužil být vojákem, posléze se však rozhodl (pod tlakem rodičů a bratrů) pro církevní kariéru. V 11 letech mu papež Kle-ment XIV. rezervoval místo kanovníka v kapitule ve Freisingu a později i v Řezně. Od mládí projevoval velké nadání pro studia. Mluvil česky, německy, fran-couzsky a latinsky, později ještě anglicky.

Studoval na pražské univerzitě filosofii (1777–1779) a v Římě teologii (1779–1782), kde také přijal nižší církevní svěcení. Učiteli byl hodnocen jako žák velmi schopný, ale též vzpurný a bez respektu k autoritám (přesnější by patrně bylo říci, že si autority neurčoval podle titulů). Na přelomu let 1782/1783 odjel do Řezna, kde měl strávit významnou část svého dalšího života. Část z něj ale (zejména v počátku) dojížděl do Čech, kde se stýkal s kruhem vzdělanců okolo přírodovědce a lékaře Johanna Mayera.

Církevní a politická kariéra

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka se stal 28. června 1785 ka-novníkem řezenské kapituly a krátce poté přijal tonzuru a subdiakonské svěcení. Rok nato se stal dvorním komorníkem a radou řezenského biskupa a spravoval biskupské lesy. V roce 1788 se stal kanovníkem i ve Freisingu a správcem všeho biskupského majetku. V roce 1789 mu zemřel nejstarší bratr Jan, v roce 1790 matka. V roce 1790 se také začal trochu zajímat o přírodní vědy, k čemuž ho inspirovalo založení řezenské Botanické společnosti Jacobem Christianem Schäfferem. Hlubší zájem o tuto společnost začal projevovat ale až později, od roku 1795 se pravidelně účastnil jejích schůzí a přispíval do jí vydávaných Botanisches Taschenbuch, v roce 1800 se stal řádným členem. Začal soukromě studovat botaniku, v níž mu byl prvním učitelem Charles Jeunet Duval. Církevní a politická kariéra však byla v této době stále na prvním místě a v mnoha ohledech mu pomáhala, neboť mu jeho politické zná-mosti a cesty do zahraničí umožnily seznámit se s mnoha přírodovědci, zejména ve Francii.

Vědecké období

Hrabě Kašpar Maria hrabě ze Šternberka měl před sebou slibnou církevní kariéru, avšak po neúspěchu diplomatické mise v Paříži v letech 1804 až 1805 složil církevní funkce a přijal místo ředitele vědeckých ústavů v Řezně, kde založil botanickou zahradu, zničenou však již za válečného tažení roku 1809. Během pobytu ve Francii se seznámil s Ale-xandrem von Humboldtem a elitou francouzských paleontologů a botaniků. Z vědeckých výprav, zvláště do bavorských Alp, vytěžil materiál pro latinskou práci Přehled lomikamenů v obrazech. Krátce na to zdědil po starším neženatém bratru Jáchymovi, rovněž zaníceném přírodovědci, panství Radnice v západních Čechách. Při svém sídle zřídil opět botanickou zahradu a v nově otevřených uhelných dolech vyhledával zkameněliny pravěkých rostlin.

Německy a vzápětí i česky vydal Pojednání o rostlinopisu v Čechách a v letech 1820 - 1838 vycházelo společné dílo Kašpara ze Šternberka, Karla Bořivoje Presla a Augustina Cordy - Pokus o zeměpisně botanické popsání pravěkého rostlinstva. O jeho překlad z němčiny do francouzštiny se postaral Kašparův učitel François Gabriel de Bray. Roku 1818 byl Kašpar ze Šternberka zvolen předsedou Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea, jemuž odkázal svou knihovnu i paleontologickou sbírku.[1] Ujal se rovněž uspořádání herbáře českoněmeckého cestovatele, podnikatele a přírodovědce Tadeáše Haenkeho, který dotyčný přivezl z Latinské Ameriky.

Lánská koněspřežka

V roce 1825 byl hrabě Šternberk jedním z klíčových podílníků Pražské železniční společnosti, která v roce 1827 obdržela koncesi pro stavbu Lánské koněspřežky. Vyměřováním tratě byl pověřen Joachim BARRANDE, který přitom učinil mnoho přírodo-vědných objevů.

Poslední léta

Hrabě Šternberk zemřel po několika mrtvicích na svém Březinském zámku. Jeho smrtí vymřela leopoldinská větev rodu. Je uložen v hřbitovní kapli ve Stupně.

Zajímavosti

Z díla hraběte Šternberka: Paměti (1868 - vydal je František Palacký, 1909 je pak jako kritické vydání doplněné o různé verze a vyškrtnuté pasáže ze Šternberkovy pozůstalosti vydal Vladimír Helekal).

Korespondence s J.W.Goethem (vydána několikrát - 1820-1832)

Mezinárodní rejstřík jmen rostlin (Šternberk je zde v seznamu botaniků a mykologů a zde má odkazovou zkratku Stern)

Jméno Kašpara Šternberka (je umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími pod názvem „Dvaasedmdesát jmen české historie“)

KLEISNER, Tomáš: Medaile francouzského Popisu Egypta pro Kašpara Sternberga. Cour d´honneur. 2008, čís. IV, s. 50.

MAJER Jiří: Kašpar Šternberk, Academia, Praha 1997

SCHWEIZER Claudia: Johann Wolfgang von Goethe und Kaspar Maria von Sternberg, Münster 2004

 


Wikipedie, otevřená encyklopedie