Mariánskolázeňsko
obce podle farností před 130 lety
Z roku 1870 pochází česká topografická publikace Jan ORTH a František SLÁDEK: "TOPOGRAFICKO - STATISTICKÝ SLOVNÍK ČECH čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných, o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad" z roku 1870. Knihu vydal I.L.KOBER, Praha 1870 a má 1050 stran. Přibližně ve stejné době (1878) vyšla tepelská vlastivěda Franze KLEMENTA "Der politische Bezirk Tepl", Tachau 1878, z níž doplňujeme další údaje.
Farnost Mariánské Lázně (1315 osadníků)
Mariánské Lázně (Marienbad), proslulé město lázeňské v hlubokém lesním údolí. 93 domů, 1291 obyvatel německých i českých, kraj Chebský, okres Teplá, bývalá doména Teplá (2 a 1/2 hodiny východně), katastrální i politická obec Mariánské Lázně, arcidiecéze Praha, vikariát Planá, patron opat Tepelský, farnost: 1315 osadníků, farní chrám Nanebevzetí P.Marie v moderním slohu mnichovské (München) byzantiky, nákladem opatství teplského od mnichovského umělce GUTENSOHNA (naše pozn. profesor arch. ale ne v Münchenu,ale v Praze!) a od teplského stavitele THURNERA roku 1851 vystavený. Protestantská modlitebna (od roku 1857), synagoga (od roku 1861), škola, telegraf, štace, cís.kr.poštovní úřad s poštovní štací, strojný mlýn (roku 1853 podle německého systému upravený), dva lázeňské domy upravené ke koupelím, ve vanách k lázních plynovým, parním, "dušovým" (Douche=sprcha) a slatinným. Nemocnice se 34 postelemi pro chudé, nemocnice židovská (od roku 1861 s 12 postelemi), pomníky o upravení lázní Mariánských velmi zasloužilých doktorů Nehra a K.J.Heidlera, ozdobné sloupoví, dobře zařízené procházky, 12 hotelů a 4 menší hostince. Po celou dobu lázeňskou jest zde cís.kr.lázeňská inspekce civilní i vojenská.
Minerální zřídla, jichž je zde i ve vůkolí hojnost, jsou sice již od několika století známy, avšak bedlivý zřetel obrácen k nim v minulém teprv století. Dříve nazývaly se lázně tyto po blízké vsi Úšovicích "Úšovické" anebo také dle kláštera Tepelského jakožto svého majitele "Tepelské". Nynější jméno své obdržely teprve roku 1808. Hlavní zásluha a upravení Mariánských Lázní přísluší někdejšímu klášternímu lékaři Tepelskému doktoru Nehrovi (+1820), jenž se také právem za zakladatele lázní těchto považuje. Roku 1818 uznány Mariánské Lázně za veřejné místo lázeňské, obdržely zároveň cís.kr. lázeňskou inspekci a v doktoru Heidlerovi prvního lázeňského lékaře, který po 40 let o zvelebení lázní Mariánských poctivě a neunaveně pracoval. V několika letech stalo se z nevšímavých a skrovných lázní Mariánských elegantní místo lázeňské, kamž nyní přichází zblízka i z daleka ročně 4000 - 5000 hostů (roku 1864 bylo zde za doby lázeňské celkem 5530 hostů).
Prameny zdejší, jichž se toliko sedm používá, mají 5 až 10 st.R teploty, jsou však co do sloučení a účinkův velmi rozdílné. V některých, jako v pramenu křížovém, převládá sůl Glauberova. Jsou tedy více alkalické, některé jsou alkalicko-salinské železovky jako pramen Ambrožův, jiné jsou Alkalicko-salinské kyselky. Pramene křížového, Ferdinandovky, pramene lesního a kyselky luční užívá se nejvíc uvnitř a pramene Mariánského k lázním. Obojím způsobem se užívá pramenů Ambrožova a Karolinina. Křížovka rozpouští a vyprázdňuje a proto se jí používá v zácpě ústrojů břišních. Ferdinandovka, pramen Ambrožův a Karolinin více posilují a dráždí a těch se užívá opět v nepravidelných, a sice zvýšených výměscích strojů těchto. Pramene lesního užívají osoby slabé, trpící na nemoc slizovek plicních a střevních, kyselka luční účinkuje pak ponejvíce na slizovky plemenidel. Voda zdejší se od roku 1818 také rozesílá. Roku 1863 rozesláno 531.482 lahví. CELKEM 1315-1291 = 24 osob chybí.
Poznámky k popisu Mariánských Lázní.
1. Kdysi se oficiálně psalo "Mariánské lázně" (s malým "l") a veškeré dvojslovné názvy jen u prvního slova velkým písmenem (Nová ves, Hleďsebe dolejší, Kramolín dolní, Kladruby habrové atd.)
2. Protestantská modlitebna je míněna jako dnešní evangelický kostel na Mírovém náměstí (v roce 1870 se asi příliš nedovolovalo nekatolický chrám označovat jako "kostel", odtud tak často "modlitebny".
3. Synagóga byla slavnostně vysvěcena 8.července 1861 v Lesní ulici čp.102. Nebyla to pozdější honosná synagóga na hlavní třídě (postavena 1884), ale dosud stojící patrová budova v Lesní ulici.
4. Škola měla čp.87 a jde o dnešní hudební školu.
5. Telegrafní štace se nacházela tehdy v domě "Král Bavorský" (dnes Sevastopol na Gottwaldově náměstí).
6. Poštovní úřad se nacházel v domě Neptun (čp.43,44 - Oradour a Javorina).
7. Strojný mlýn byl mlýn na místě dnešního hotelu CRISTAL PALACE. Náhon k tomuto mlýnu byl veden od domu čp. 100 (Zápotocký) těsně pod svahem kopce Darn - tam, kde dnes stojí řada domů na hlavní třídě (Excelsior a další), resp. v prostoru za těmito domy, které tehdy ovšem ještě nestály a bývala tu loučka i stromy. Lázně končily u domu Anglický dvůr čp.52 (naposledy Sofie vedle Zápotockého).
8. Nemocnice (správněji špitál) stávala mezi domy Rudá Hvězda a Wagner - dodnes nezastavěné místo.
9. Židovský špitál byl nepochybně spojen s židovskou modlitebnou v čp.102.
10. Údaj o 12 hotelích a 4 hostincích je nepřesný. Odhadujeme, že dvě třetiny tehdejších domů sloužilo jako hotely v dnešním slova smyslu. včetně stravování. Tak nízké číslo nedává žádný z tehdejších německých průvodců. Doktor KISCH (1872) uvádí 18 restaurací.
11. Kyselka luční je dnešní Rudolfův pramen. Pramen lesní má dnes velké "L", stejně tak křížovka s velkým "K". Zkrátka "c.k." (= císařský a královský) se dosud psávala "cís.kr."
KLEMENT F.(1878): Mariánské Lázně, 152 domů a 12 neobydlených, 2009 obyvatel, z nich 1808 katolíků, 42 evangelíků, 159 Židů, katastr 771,2 ha, čistý výnos 6071,5 fl., 80 koní, 9 ks dobytka, 30 sviní, 16 včelstev.
Farnost Úšovice (702 osadníků)
ÚŠEVICE (AUSCHOWITZ), farní ves, při soujmenném potoku (Auscha), 56 domů, 349 obyvatel německých. Katastrální a politická obec, úševické čtvrti Šenov (Schönau) s 24 domy, Nádražní čtvrť s 13 domy, Luft. s 8 domy, Bellevue s 5 domy (Bellevue, Eremitage, Panorama, Schweitzerhof, Waldhof), Ferdinandův mlýn, samota Stich, klášterní cihelny; pošta Mariánské Lázně, vikariát Planá, patronát opat Tepelský; farnost 702 osadníků (Úšovice se 4 čtvrtěmi, Hamrníky, Stanoviště, Stavební mlýn, klášterní cihelny, Vysoká Pec, Skláře, myslivna, Hamerský mlýn, Hamrnický zámeček, Ferdinandův mlýn, 2 strážní domky železnice), farní kostel sv.Antonína Paduánského z roku 1790, nová trojtřídní škola z roku 1874, tři kyselky, za vsí zbytky (starověkých) valů; až po třicetiletou válku dolováno prý zde na stříbro. Jest to starožitná osada, připomínaná již roku 1115. KLEMENT Fr.(1878): 143 domů, 1544 obyvatel, z toho 4 evangelíci a 50 Židů, katastr 792,3 ha, čistý výnos 12850,5 fl.(nejvyšší v okrese), 40 koní, 254 krav, 66 ovcí, 50 sviní, 43 včelstev. Časté požáry.
HAMMERHÄUSELN a HAMMERHOF (Hamrníky a Hamerský dvůr), ves dominikální, 31 domů, 252 obyvatel německých, katastrální, politická i farní obec ÚŠOVICE. Hamrnický zámeček z roku 1708, poplužní dvůr, závod na vyrábění kamenných lahví Flaschenhütte (Skláře). KLEMENT Fr.(1878): 37 domů, 269 obyvatel, katastr 231,7 ha, čistý výnos 1647,5 fl., 1 kůň, 113 krav, 5 sviní, 4 včelstva. Pod katastrem Úšovice. Opat Raimund Wilfert I. koupil dvůr Hammerhof 22.března 1665 za 3000 fl. a 50 říšských tolarů,
STANOVIŠTĚ (STANOWITZ), ves, 12 domů, 75 obyvatel německých, katastrální obec Stanoviště, politická a farní obec Úševice, Samoty Baumühle (Stavební mlýn) a Hochofenhäuseln (Vysoká Pec). KLEMENT Fr.(1878): 13 domů, 92 obyvatel, katastr 294,8 ha, čistý výnos 5272,3 fl., 12 koní, 123 krav, 263 ovcí, 19 sviní, 28 včelstev. CELKEM farnost 702 - 676 = 26 osob chybí.
Farnost Pístov (828 osadníků)
PÍSTOV (PISTAU), farní obec, 16 domů, 115 obyvatel německých, katastrální i politická obec Pístov, pošta Planá, vikariát Planá, patron opat Tepelský; farnost: 828 osadníků (Chotěnov, Holubín, Pístov, Dolní Kramolín, Martinov, Vlkovice a samoty: Bukový mlýn, Dolní a Horní Rainův mlýn, fořtovna Regent). Farní kostel sv.Bartoloměje z roku 1765, připomíná se, co taký, již v roce 1384; škola, 1/4 hod. vzdáli Bukový mlýn BUCHMÜHLE, v okolí železná ruda. Jediná obec toho jména (pouze: Pisty u Labe, farnost Sadská; Pisty u Ohře, farnost Libochovice; Pišt na Čáslavsku).
KLEMENT Fr.(1878): na úpatí vrchu Horaberk, 16 domů, 117 obyvatel, katastr 293,1 ha, čistý výnos 1851,5 fl., 6 koní, 113 krav, 122 ovcí, 9 sviní, 26 včelstev. Škola a fara měly stát již v roce 1236 za tehdejšího majitele vesnice. Jednotřídní škola, příznivá poloha k ovocnářství, těžba železné rudy poblíž vsi. Dávné poutní místo, silně navštěvované (před rokem 1765 za starého kostela).
CHOTĚNOV (KUTTNAU), ves na potůčku, 17 domů, 98 obyvatel německých, katastrální obec Chotěnov, politická a farní obec Pístov. KLEMENT Fr.(1878): 24 domů, 161 obyvatel, katastr 371,3 ha, čistý výnos 5102,3 fl., 1 kůň, 126 krav, 176 ovcí, 16 sviní, 7 včelstev. Zde bývaly jámy s těžbou železné rudy. Ještě v roce 1834 bylo na farnosti (Pístov, Chotěnov, Holubín) vytěženo 1095 žejdlíků železné rudy. Minerální pramen. Dříve při vsi vysoká pec.
HOLUBÍN (HOLLEWING), ves 16 domů, 113 obyvatel německých, katastrální obec Chotěnov, politická a farní obec Pístov; kaple, kyselka, železná ruda (nejkvalitnější v okolí - zbytky jámy tzv. Kristiánova cechu v trnkových houštinách nad Holubínem; ještě v roce 1968 zde byla velmi hluboká jáma - v roce 2000 je o dobrou polovinu menší). KLEMENT Fr.(1878): 16 domů, 99 obyvatel, katastr 326,5 ha, čistý výnos 3657,4 fl., 130 krav, 117 ovcí, 24 sviní, 22 včelstev.
KRAMOLÍN DOLNÍ, též Německý (UNTER-GRAMLING), ves, 33 domů, 194 obyvatel německých, katastrální obec Kramolín dolní, politická a farní obec Pístov; dvůr poplužní (původně Pacholínkův dvůr - Pacholinker Hof), mlýn, kyselka, železná ruda. Kramolín dolní dal roku 1228 král Přemysl Otakar I. klášteru Tepelskému v náhradu za jiné zboží na Litoměřicku, jemu odcizené. V 16.století dolováno zde na stříbro, jehož velké množství, jmenovitě v roce 1564, vytěženo; hornictví zde učiněn konec válkou třicetiletou. KLEMENT Fr.(1878): 35 domů, 187 obyvatel, katastr 350,7 ha, čistý výnos 3928,6 fl., 2 koně, 148 krav, 445 ovcí, 20 sviní, 19 včelstev. Fořtovna Regent, rybník Regent 52 ha, strážní domek na železnici.
MARTINOV (MARTNAU), ves, 21 domů, 136 obyvatel německých, katastrální obec Martinov, politická a farní obec Pístov; 2 kyselky, mlýn. Jen dvě obce toho jména v Čechách.mlýn (Rainmühle). KLEMENT Fr.(1878): 20 domů, 142 obyvatel, katastr 251,3 ha, čistý výnos 2188,7 fl., 136 krav, 95 ovcí, 12 sviní, 8 včelstev.
VLKOVICE (WILKOWITZ), ves, 29 domů, 176 obyvatel německých, katastrální a politická obec Vlkovice, farní obec Pístov; jednotřídní škola. KLEMENT Fr.(1878): 25 domů, 194 obyvatel, katastr 419,5 ha, čistý výnos 3464,9 fl., 4 koně, 172 krav, 276 ovcí, 27 sviní, 5 včelstev. Dne 24.4.1878 vyhořelo 7 budov v obci. CELKEM 828 - 832 = 4 osob přebývají.
Farnost Ovesné Kladruby (1260 osadníků)
KLADRUBY HABROVÉ či Kladruby Ovesní (HABAKLADRAU), farní ves, 70 domů, 454 obyvatel německých, v tom 9 Židů, vikariát Planá, patron opat Tepelský; farnost: 1260 osadníků (Kladruby Habrové, Zádub, Závišín, Rájov, Vysočany, Výškovice, Milhostov), pošta Mariánské Lázně, farní kostel sv.Vavřince, při němž se již v roce 1242 zvláštní farář uvádí; škola, samoty: mlýny Horní a Dolní KRONMÜHLE a PODHORNÍ MYSLIVNA. Ves tato odedávna náležela klášteru (Kladrubskému - omyl, patřila klášteru Tepelskému) a požívala mnohých výsad, kterých však, zúčastnivší se vzpoury selské, roku 1681 pozbyla. KLEMENT Fr.(1878): 73 domů, 501 obyvatel, katastr 221,1 ha, čistý výnos 2204,5 fl., 163 krav, 60 ovcí, 32 sviní. Měly řadu práv, včetně poprav a místo "U šibenice" to potvrzuje. 25.dubna 1611 vyhořela celá obec o s kostelem, farou, školou, 30 selských dvorů a 1633 zemřelo na mor více než 100 osob. Roku 1681 za účast na povstání byla práva obci odňata a tak dokonáno dílo zkázy obce a zamezen další vývoj obce k městečku.
ZÁDUB (HOHENDORF), ves vysoké polohy, 33 domů, 198 obyvatel německých, katastrální obec Zádub, politická obec Závišín, farní obec Kladruby Habrové, Zádub bývá pro krásnou polohu svou od hostí z Mariánských Lázní často navštěvován. (Starobylá tisíciletá zádubská lípa již v roce 1834 zanikla.) KLEMENT Fr.(1878): 44 domů, 328 obyvatel, katastr 284,8 ha, čistý výnos 2090 fl., 17 koní, 174 krav, 55 ovcí, 16 sviní. Letní restaurace "HOHENDÖRFER HÖHE" s výhledem do kraje. Dvoutřídní škola.
ZÁVIŠÍN, též Závěšín (ABASCHIN), ves vysoké polohy, 26 domů, 169 obyvatel německých, katastrální a politická obec Závišín, farní obec Kladruby Habrové. KLEMENT Fr.(1878): 35 domů, 246 obyvatel, katastr 457,6 ha, čistý výnos 2313 fl., 8 koní, 192 krav, 78 ovcí, 17 sviní. V letech 1530-1549 s 17 vesnicemi pronajat Nejvyššímu kancléři Hansi Pflugovi z Bečova za 12000 fl., ale vráceno klášteru.
MILHOSTOV (MILLESTAU), ves, 24 domů, 143 obyvatel německých, katastrální obec Milhostov, politická a farní obec Kladruby Habrové. Samota mlýn KASTLMÜHLE a rasovna. KLEMENT Fr. (1878): 25 domů, 163 obyvatel, katastr 221,1 ha, čistý výnos 2204,5 fl., 163 krav, 60 ovcí, 32 sviní. Roku 1556 s 20 dalšími vesnicemi pronajat Jáchymovi Šlikovi za 10000 kop, ale vrátil se ke klášteru.
VYSOČANY (WISCHEZAHN), ves, 18 domů, 106 obyvatel německých, katastrální obec Vysočany, politická obec Výškovice, farní obec Kladruby Habrové. KLEMENT Fr.(1878): 16 domů, 101 obyvatel, katastr 261,8 ha, čistý výnos 2172,7 fl., 7 koní, 122 krav, 217 ovcí, 17 sviní, 9 včelstev.
VÝŠKOVICE (WISCHKOWITZ), ves, 29 domů, 176 obyvatel německých, katastrální a politická obec Výškovice, farní obec Kladruby Habrové; kaple z roku 1775, v okolí vápenec a vápenné pece. - Zdali k roku 1251 připomenutí bratří Vissemirus a Vissko de Vyškovice jsou předkové rytířů Kabátů z Výškovic aneb pocházel-li rod Kabátův z Výškovic na Písecku, udati nevíme.
KLEMENT Fr.(1878): 28 domů, 166 obyvatel, katastr 444,9 ha, čistý výnos 2860 fl., 3 koně, 170 krav, 294 ovcí, 30 sviní, 20 včelstev. Jednotřídní škola, kaple, tři vápencové lomy. CELKEM 1260-1246= 14 osob chybí.
Farnost Rájov (607 osadníků)
RÁJOV (ROYAU), farní ves při silnici z Mariánských Lázní do Karlových Varů, 85 domů, 571 obyvatel německých, katastrální, politická, farní obec Rájov, pošta Mariánské Lázně, vikariát Planá, patron opat Tepelský; farnost: 607 osadníků (Rájov, Leinschlagmühle, Rájovská fořtovna z roku 1850, Podhorní fořtovna z roku 1850); farní chrám sv.Jana a Pavla z roku 1788, ze stejné doby škola, přestavěná 1848, patro přistavěno 1876. Ke zdejší faře patří mimo Rájov tolika tři samoty (hájovna, pazderna a Podhorní mlýn) - 36 obyvatel. V Čechách jest šest obcí toho jména. CELKEM 607-571= 36 osob chybí.
KLEMENT F. (1878): 99 domů, 660 obyvatel, katastr 1610 ha, čistý výnos 8517,3 fl., 18 koní, 429 hovězího dobytka, 328 ovcí, 21 sviní, 14 včelstev, bohaté slatiniště Stenkerhau v Rájovském revíru. Zde pramení Teplá, potoky Halblaibbach a Kohlingbach (Čmourný), je zde pazderna (Leinschlagmühle).
Farnost Mnichov (2289 osadníků)
MNICHOV (EINSIEDEL), město při silnici z Mariánských Lázní do Karlových Varů (372 a 1/2 st. nad mořem), 145 domů, 1025 obyvatel německých, v tom 8 Židů, katastrální, politická a farní obec Mnichov, vikariát Planá, patron opat Tepelský; farnost: 2289 osadníků (Mnichov, Raušenbach, Bohuslav, Číhaná, Popovice a mlýny Porkl-, Neu-, Brands-, Fritz- , Schöpplmühle, Kopetzkymühle, Oberhammer, Unterhammer), fara, připomínaná již roku 1384.
Kostel sv.apoštolů Petra a Pavla, jenž náleží mezi nejkrásnější v Čechách, byl v nynější svou podobu uveden v letech 1719-1725; v něm jest kazatelna řezbářskými pracemi bohatě ozdobená, pocházející z někdejšího kláštera Chotěšovského, pak uměle z hadce zdejšího zhotovená křtitelnice; radnice, škola , poštovní expedice, špitál, továrna na zboží z hadce, pivovár, vinopalna, 4 mlýny BRANDSMÜHLE, NEUMÜHLE; SCHÖPPELMÜHLE; FRITZMÜHLE. Trhy vždy v pondělí 1. druhé po Velikonoci, 2. po sv.Janu Křtiteli, 3. před sv.Havlem. - Okolo roku 1360 náležel Mnichov jakožto ves Bohuslavovi Tullingerovi, lenníku kláštera Tepelského, po něm Kašparovi z Neuburgu, od něhož jej, jak se zdá, počátkem 16.století opat Sigmund získal. Roku 1437 povýšen na městys a obdržel zároveň od opata RAČKA některé privileje. Roku 1484 nalezeno šťastnou náhodou blíž Mnichova vydatné ložisko stříbra, z jehož výtěžku obdržela basilika Tepelská roku 1490 stříbrné sochy a množství nádobí stříbrného. V 15.století byl Mnichov ještě celý český a teprv v 16.století potlačen zde živel český zmáháním se obyvatelstva německého. Roku 1530 zastavil Ferdinand I. Mnichov s 20 okolními vesnicemi pánům Pflugům, jimž však později pro zpronevěření opět jsou odňaty a klášteru navráceny.
KLEMENT F.(1878): 143 domů, 1137 obyvatel, z nich 8 Židů, katastr 985,3 ha, čistý výnos 7373,7 fl., 39 koní, 437 hovězího dobytka, 29 ovcí, 27 sviní, 8 včelstev. Škola postavena 1795, ale roku již 1664 byla v provozu. Ženský klášter založen 1854 opatem Heinlem a veden školskými sestrami. Radnice z let 1725-1730 s pranýřem a kruhem ve zdi. Dům čp.104 stojí v místě, kde stávala vodní tvrz Bohuslava Tullingera; obecní rybník byl vodním příkopem tvrze. Ruina Siardovy kaple a Siardův pramen jsou u Mnichovského potoka. Za třicetileté války několikráte Mnichov vyplundrován (1632,1635,1647, naposledy z kostela udělána koňská stáj, epidemie zasáhla město a 18 týdnů bylo město opuštěno). Roku 1635 Uhlfelderské jezdectvo přepadlo magistrát a nabídlo buď zaplatit 20 dukátů nebo kvartýrování v městě. I po zaplacení části výpalného přepadli jezdci faru, ukradli 2 koně, 21 krav a všechny cennosti na faře; po nich přišlo nové vojsko, ukradlo 40 koní, 2 povozy soli, vydrancovalo znovu radnici a vyházelo z okna na dvůr hostie. Z Mnichova pocházel Jobst von Einsiedel, písař krále Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagelonského. Byl povýšen na rytíře a dostal zámek Týřov (Pürglitz). Rodáky byli první kapelníci lázeňského orchestru Johann Schlesinger a Theodor Krüttner, kterému byl postaven v městě pomník.
RAUSCHENBACH (dnes Sítíny), ves při potoku, 79 domů, 538 obyvatel německých, katastrální i politická obec Rauschenbach, farní obec Mnichov, kaple Panny Marie z roku 1747, škola, mlýn, samota HAIDHÄUSL. KLEMENT F.(1878): 84 domů, 593 obyvatel, katastr 868,3 ha, čistý výnos 4997,3 fl., 25 koní, 315 hovězího dobytka, 37 ovcí, 24 sviní, 4 včelstva; původní český název Swurwody, těžba cínové rudy již 1347 pronajata od kláštera třem bratrům Tullingerům za roční nájem 8 kop grošů. Klášter zde měl šmelcovnu. Došlo k prudkým sporům a až 1397 urovnán smlouvou, že Tullinger se stal rychtářem města Mnichov a musel sloužit klášteru se zbraní. .
ČÍHANÁ (KSCHIHA), ves, 43 domů, 249 obyvatel německých, katastrální i politická obec Číhaná, farní obec Mnichov, bývalá doména Teplá. Minerální zřídlo. Dvě obce toho jména v Čechách.
KLEMENT F.(1878): 46 domů, 264 obyvatel, katastr 370 ha, čistý výnos 2943,3 fl., 5 koní, 209 krav, 3 koz, 55 ovcí, 16 sviní, 23 včelstev. Jednotřídní škola, lesní školka,znamenitý pramen v údolí.
POPOVICE (PFAFFENGRÜN), ves, 23 domů, 154 obyvatel německých, katastrální i politická obec Popovice, farní obec Mnichov. KLEMENT F.(1878): 26 domů, 161 obyvatel, katastr 236,2 ha, čistý výnos 1929 fl., 6 koní, 122 krav, 26 ovcí, 8 sviní 5 včelstev; jednotřídní škola a pěstování ovocných stromů.
BOHUSLAV (PASSLAS), ves, 22 domů, 156 obyvatel německých, katastrální obec Bohuslav, politická obec Popovice, farnost Mnichov, bývalá doména Tepelská. KLEMENT Fr.(1878): 23 domů, 163 obyvatel, katastr 231,7 ha, čistý výnos 1647,5 fl., 4 koně, 132 krav, 14 ovcí, 11 sviní, 6 včelstev. CELKEM 2289-2122=167 osob chybí
Farnost Louka (989 osadníků)
GRÜN (ZELEŇ, dnes Louka), farní ves blíž Teplé, 112 domů, 989 obyvatel německých, okres a bývalá doména Bečov, katastrální, politická, farní obec Grün, pošta Mnichov, vikariát Toužim, patron opat Tepelský; farnost: 989 osadníků (Grün), farní chrám sv.Váczlava z roku 1728, škola. - Ves náležela někdy klášteru Tepelskému, od něho ji páni z Oseka a na Bečově roku 1354 koupí nabyli.
Farnost Nová Ves (1634 osadníků)
NOVÁ VES (NEUDORF), farní ves, 172 domů, 1510 obyvatel německých, okres, bývalá doména a pošta Bečov, katastrální, politická a farní obec Nová Ves, vikariát Toužim, patron vévoda Beaufort-Spontini; farnost: 1634 osadníků, lokální kostel Nejsvětější Trojice z let 1702-1709, škola, mlýn, opodál někdejší doly na cín, pět kyselek, z nichž jedna má prý skoro tytéž vlastnosti co pramen Křížový v Mariánských Lázních. Obyvatelé vedou silný obchod s plátny a s chmelem, jejž nejvíce vyvážejí do Bavor. CELKEM 1634-1510= 124 osadníků chybí.
Farnost Sangerberg (1462 osadníků)
SANGERBERG VELKÝ (GROSS- oder ALT-SANGERBERG, dnes Prameny), farní obec blíže obou Sangerbergů (Malého a Nového), 160 domů, 1488 obyvatel německých, okres a bývalá doména Bečov, katastrální a politická obec Sangerberg Velký, pošta Bečov a Mnichov, vikariát Toužim patron vévoda Beaufort-Spontini; farnost: 1462 osadníků; farní chrám sv.Linharta byl farním již v dobách předhusitských; škola, dva mlýny, chmelařství a plátenictví, někdy zde dolováno na cín.
SANGERBERG MALÝ (KLEIN-SANGERBERG), ves při potoku, 36 domů, 380 obyvatel německých, okres Bečov, katastrální obec Sangerberg Malý, politická obec Sangerberg Velký,fara město Teplá, bývalá doména Teplá, mlýn, kyselka. - 1486 zde otevřeny stříbrné doly, ale 1568 zanikly. Roku 1821 dobývána železná ruda a přitom objeveno něco stříbra.
SANGERBERG NOVÝ (NEU-SANGERBERG), ves blíž předešlé roku 1776 založená, 40 domů, 390 obyvatel německých, okres a bývalá doména Bečov, katastrální, politická i farní obec Sangerberg Velký. CELKEM 1462-2258= 796 osadníků přebývá!
Farnost Svatý Vojtěch (601 osadníků)
SVATÝ VOJTĚCH (ST.ADALBERT), farní ves, 22 domů, 152 obyvatel německých, katastrální i politická obec Bezvěrov, pošta Teplá a Mariánské Lázně, vikariát Teplá, patron opat Tepelský; farnost: 601 osadníkův (Sv.Vojtěch, Bezvěrov, Mrázov, Německý Beranov), lokální chrám sv.Vojtěcha, roku 1586 založený, škola. Dle pověsti dlel v těchto místech nějaký čas sv.Vojtěch, vrátiv se z Říma do Čech. KLEMENT Fr.(1878): 24 domů, 158 obyvatel, katastr Bezvěrov, čistý výnos Bezvěrov, 69 krav, , 3 svině. v nové době "Albertshäuseln". Kostel postaven 1589, rozšířen a opatřen věží 1664, renovován 1732, povýšen na farní 1857.
BEZVĚROV (WESERAU), ves, 23 domů, 121 obyvatel, katastrální i politická obec Bezvěrov, bývalá doména klášter Tepelský. KLEMENT Fr.(1878): 23 domů, 122 obyvatel, katastr 393,6 ha, čistý výnos 2795,2 fl., 172 krav, 9 sviní, 11 včelstev. Údajně koupil 1527 klášter od Wolfganga von Racov za 600 kop grošů.
BERANOV NĚMECKÝ (DEUTSCH-BORAU, dnes Beranovka), ves, 25 domů, 187 obyvatel německých, katastrální obec Beranov Německý, politická obec Bezvěrov, farní obec Sv.Vojtěch; kyselka. KLEMENT Fr.(1878): 28 domů, 199 obyvatel, katastr 381,5 ha, čistý výnos 2533,8 fl., 170 krav, 21 ovcí, 11 sviní, 4 včelstva.
MRÁZOV (PROSAU), ves 24 domů, 156 obyvatel německých, katastrální obec Mrázov, politická obec Bezvěrov, farní obec Sv.Vojtěch; mlýn, kyselka. KLEMENT Fr.(1878): 25 domů, 170 obyvatel, katastr 338,7 ha, čistý výnos 2717,8 fl., 5 koňů, 205 krav, 22 ovcí, 16 sviní, 2 včelstva. Mohutný mrázovský mlýn patřil klášteru do roku 1741, kdo ho opat Raimund III.Šimanowský prodal. CELKEM 601-616= 16 osob přebývá.
Farnost Teplá město (3915 osadníků)
TEPLÁ (TEPEL), okresní město na levém (?) břehu Teplé, (farnost), 290 domů, 2109 obyvatel německých, v tom 62 Židů, kraj Cheb, katastrální i politická obec Teplá, bývalá doména klášter Tepelský, patron opat Tepelský; farnost: 3915 osadníků (Teplá město s pěti mlýny, Jankovice, Kramolín horní, Služetín, Hoštec, Babice s dvěma mlýny a osadou Pfeiferhäusel, Poutnov s mlýnem a osadou Schellenhäusern, Rankovice,Český Beranov, Kladruby, samoty Chorhütte, Mrázovský a Podhorní mlýn); děkanský kostel sv.Jiljí v nynější podobě z roku 1794; malby na stěně jsou od Eliaše Dollhopfa; velký oltář, bohatá to řezba renesanční se sochou sv.VÁCLAVA, pochází ze zrušeného kostela Chotěšovského, jest však o třetinu původní své výšky zkrácena; kaple Nejsvětější Trojice při špitále; za městem na kopci kaple sv.Kříže, škola, smíšený okresní úřad, notariát, berní úřad (3.třídy), poštovní expedice, radnice, pivovár, továrna na hliněné lahve a džbány, opodál mlýny ANGERLMÜHLE; STEINSMÜHLE; STRÖHERMÜHLE obere a untere (dle švýcarského způsobu) a SCHWALBENMÜHLE. Trhy výroční na koně a dobytek vždy ve středu 1. před Hromnicemi, 2. před Velikonocemi, 3. na Juniláte, 4. po svatém Kiliánu, 5. na sv.Jiljí, 6. před císařským posvícením, 7. před Vánocemi; trh na obilí každou středu. - O Teplé, co trhové osadě, činí se první zmínka roku 1273. Ve 14.století bylo prý obyvatelstvo morovou ránou velmi ztenčeno. Roku 1385 dal opat Tepelský měšťanům právo, zboží své volně odkazovati. S opaty, jakožto se svou vrchností, mívali čeští obyvatelé Tepelští časté spory o jazyk český, tak například roku 1399; a tudíž není divu, že matriky do roku 1399, sahající v německém již jazyku, vedeny jsou. Úplného panování nabyla němčina však teprve v 18.století. Z někdejšího ohrazení zbyly dvě brány. KLEMENT Fr.(1878): 337 domů, 2733 obyvatel, katastr 1333,5 ha, čistý výnos 13068,5 fl., 30 koní, 717 krav, 137 ovcí, 146 sviní, 28 včelstev.
JANKOVICE (ENKENGRÜN), ves, 30 domů, 206 obyvatel německých, katastrální a politická obec Jankovice, fara město Teplá, bývalá doména klášter Teplá. KLEMENT Fr.(1878): 31 domů, 217 obyvatel, katastr 390 ha, čistý výnos 3213 fl., 10 koně, 219 krav, 80 ovcí, 43 sviní, 5 včelstev. Žatecké cihelny v místě; škola.
KRAMOLÍN HORNÍ, též Český (OBER-CRAMLING), ves, 10 domů, 75 obyvatel německých, katastrální obec Kramolín Horní, politická obec Služetín, farnost město Teplá. KLEMENT Fr.(1878): 12 domů, 77 obyvatel, katastr 269,6 ha, čistý výnos 1900,2 fl., 5 koní, 109 krav, 126 ovcí, 7 sviní.
SLUŽETÍN (LUSADING), ves 29 domů, 159 obyvatel německých, katastrální i politická obec Služetín, farnost město Teplá; škola, opodál PODHORNÍ MLÝN. KLEMENT Fr.(1878): 31 domů, 197 obyvatel, katastr 448,8 ha, čistý výnos 2983,4 fl., 6 koní, 191 krav, 215 ovcí, 17 sviní, 12 včelstev.
HOŠTEC či HOŠTCE (HURSCHK), ves, 18 domů, 140 obyvatel německých, katastrální i politická obec Hoštec, farnost město Teplá; škola, kyselka. KLEMENT Fr.(1878): 21 domů, 178 obyvatel, katastr 431,5 ha, čistý výnos 3334,2 fl., 9 koní, 197 krav, 20 ovcí, 21 sviní, 9 včelstev.
BABICE (POBITZ), ves, 21 domů, 154 obyvatel německých, katastrální i politická obec Babice, bývalá doména opatství Teplá, farnost město Teplá. KLEMENT Fr.(1878): 23 domů, 133 obyvatel, katastr 380 ha, čistý výnos 3134,2 fl., 5 koní, 186 krav, 24 sviní, 11 včelstev. Mlýny LEINSCHLAG-MÜHLE a RÖDELMÜHLE, osada PFEIFERHÄUSEL (u Popovic).
POUTNOV (PAUTEN), statek a ves na návrší na pravém břehu Teplé, 69 domů, 498 obyvatel německých, v tom 15 Židů, čtvrť SCHELLENHÄUSER se 7 domy, farnost město Teplá, katastrální a politická té doby střídali se často držitelé jeho až jej roku 1848 Vlastimil Vojtěch, hrabě Deym ze Stříteže zakoupil obec Poutnov; Poutnovský zámek, poplužní dvůr, mlýn řečený PANSKÝ MLÝN (1/4 hodiny). - Roku 1571 drželi Poutnov Pinticové z Pintic; roku 1587 jej prodal Filip z Širndingu Jiřímu Kfelířovi ze Zakšova. Od a zde i 11,.února 1863 zemřel. Od dědicův jeho koupil statek Poutnovský roku 1865 za 89.000 zlatých vévoda Beaufort-Spontini.
KLEMENT Fr.(1878): 68 domů, 488 obyvatel, katastr 517,2 ha, čistý výnos 4275,2 fl., 5 koně, 268 krav, 74 ovcí, 16 sviní, 16 včelstev. Mlýn HÖRAMÜHLE. Židovský hřbitůvek.
RANKOVICE (RANKOWITZ), ves, 21 domů, 157 obyvatel německých, katastrální i politická obec Rankovice, fara město Teplá; kyselka. KLEMENT Fr.(1878): 24 domů, 205 obyvatel, katastr 383,2 ha, čistý výnos 2947 fl., 6 koní, 197 krav, 54 ovcí, 27 sviní, 12 včelstev.
BERANOV ČESKÝ (BÖHMISCH-BÖRAU, dnes Beranov), ves, 24 domů, 169 obyvatel německých, katastrální i politická obec Beranov Český, fara město Teplá, škola. KLEMENT Fr.(1878): 26 domů, 167 obyvatel, katastr 385,4 ha, čistý výnos 2920,2 fl., 3 koně, 205 krav, 20 ovcí, 21 sviní, 1 včelstvo.
KLADRUBY (KLADERLAS), ves, 26 domů, 185 obyvatel německých, katastrální i politická obec Kladruby, farnost město Teplá; škola, myslivna, dvůr poplužní, samoty CHORHÜTTE, KOHRHÜTTEN, klášterní ovčín. KLEMENT Fr.(1878): 26 domů, 192 obyvatel, katastr 676,1 ha, čistý výnos 6179,7 fl., 7 koní, 148 krav, 400 ovcí, 21 sviní, 9 včelstev. CELKEM 3915-3852=63 osob chybí.
Farnost Teplá klášter (1340 osadníků)
KLÁŠTER TEPLÁ (STIFT TEPEL), panství premonstrátů Tepelských a klášter, (farnost) 31 domů, 366 obyvatel německých, kraj Cheb, okres Teplá, katastrální i politická obec Teplá, pošta Teplá a Mariánské Lázně, patron opat Tepelský; farnost: 1340 osadníkův (Klášter Teplá, Pěkovice, Křepkovice, Zahrádka, Nezdice, Beroun, Heřmanov, Ovčí domky a samoty fořtovna Pirka, panský Ovčí dvůr, Ovčárenská Wafenmeisterei, mlýn Stiersmühle, Betlémské domky, sklárna Flusshütte Forsthaus, Rybářské domky a mlýn Zapfenmühle); klášterní budova v původní podobě z druhé polovici 17.století; v bibliotéce, na rukopisy a inkunábule bohaté, zasluhuje zvláštní pozornosti modlící kniha krále Ladislava Pohrobka z první polovici 15.století, jejížto jedna část s miniaturami od českého umělce pochází; praelatura ozdobena krásnými obrazy; v klášteře se chová bronzová miska s ozdobami smaltovanými, kterou nepochybně pan Hroznata z Itálie přinesl.
Kolegiátní a farní chrám Zvěstování Panny Marie jest velkolepá basilika románská, která se zachovala ve své původnosti až na vnitřní proměny; uprostřed kůru jest hrob Hroznatův, na němž vedle ampulky sv.Alžběty stávala jeho stříbrná soška; na hlavní mramorovém oltáři velkolepý obraz Zvěstování Panny Marie od Molitora a sochy od Ignáce Platzera; na postranních oltářích obrazy od Kramolína; fresky od Dollhopfa; škola (mezi lety 1550-1783 gymnasium), pivovár, lihopalna, dvůr poplužní, mlýn.
Roku 1193 založil pan Hroznata, syn Sezimy, nedaleko svého hradu nad Teplou, která tam ve vysoké krajině z rybníka vytéká, klášter Tepelský a nadal jej velmi bohatě; mezi jiným daroval mu roku 1197 clo i s trhem při bráně zemské, řečené Tepelské. První mniši povolaní se z kláštera Strahovského. Že přebohatý klášter v časech válečných často býval cílem výbojů, lze sobě mysliti, a to hlavně v třicetileté válce, kterou tak na mizinu přišel, že mnichové do jiných klášterů přeloženi býti museli.
KLEMENT Fr.(1878): 31 domů, 388 obyvatel, katastr 1409,2 ha, čistý výnos 10353 fl., 23 koní, 269 krav, 572 ovcí, 39 sviní, 15 včelstev. Opodál osada Ovčí domky (SCHAFFERHÄUSELN), Betlémské domky (BETHLEMENHÄUSER - pila a dva obytné domy), dvory Smrčí (FICHTELBÜHLHOF) a Ovčí (SCHAFHOF), rasovna, Rybářské domy (FISCHERHÄUSELN), fořtovna PIRKA a mlýn ZAPFENMÜHLE.
PĚKOVICE (PÖCKEN), ves, 26 domů, 156 obyvatel německých, katastrální obec Pěkovice, politická obec Bezvěrov, okres a bývalá doména, farnost klášter Teplá; jednotřídní škola od roku 1874, kyselka. KLEMENT Fr.(1878): 30 domů, 188 obyvatel, katastr 364,7 ha, čistý výnos 2527,5 fl., 2 koně, 186 krav, 24 sviní, 11 včelstev. U vsi cenná boží muka z roku 1585.
KŘEPKOVICE (SCHRIKOWITZ), ves, 31 domů, 250 obyvatel německých, katastrální obec Křepkovice, politická obec Bezvěrov, farnost město Teplá, dvůr poplužní, , kyselka. KLEMENT Fr.(1878): 34 domů, 249 obyvatel, katastr 372,4 ha, čistý výnos 2444 fl., 169 krav, 15 sviní, 8 včelstev. Stranou vsi leží mlýn STIERSMÜHLE, sklárna FLUSSHÜTTE (Forsthaus a Weberhäusel či Hegerhaus). Mlýn Stiersmühle byl v roce 1588 odkoupen opatem Matthiasem Zimmerhacklem od Valentýna Lehnerta za 2400 kop a roku 1736 postaven nový mlýn opatem Raimundem III. Šimanovským.
ZAHRÁDKA (SAHRAT), ves, 22 domů, 136 obyvatel německých, katastrální obec Zahrádka, politická obec Sedlo Staré, mylně: farnost Úterý, skutečně Město Teplá; kaple sv. Jana a Pavla z roku 1782; škola, kyselka. - Zahrádka jest starobylá osada, o níž se zmínka činí již k rokům 1183 a 1185. V tu dobu patřila k župě Žatecké. KLEMENT Fr.(1878): 25 domů, 186 obyvatel, katastr 357,3 ha, čistý výnos 2495,1 fl., 7 koní, 133 krav, 125 ovcí, 13 sviní, 11 včelstev.
NEZDICE (NESNITZ), ves, 19 domů, 156 obyvatel německých, katastrální obec Nezdice, politická obec Sedlo staré, farnost Teplá; škola. KLEMENT Fr.(1878): 23 domů, 140 obyvatel, katastr 311,7 ha, čistý výnos 2380 fl., 143 krav, 5 sviní. Severně Nezdic na vršku Baierbühl je výtěžný kamenolom, otevřený v roce 1875. Vznikají tu zahradní sloupy, hraniční kameny, rámy oken a dveří, schody apod. Nelze je však použít jako náhrobníky, protože nápisy nelze vytesat pro četné živcové krystaly.
BEROUN (PERN), ves, 23 domů, 194 obyvatel německých, katastrální obec Beroun, politická obec Sedlo staré, farnost Teplá.KLEMENT Fr.(1878): 27 domů, 183 obyvatel, katastr 366,8 ha, čistý výnos 2701,1 fl., 3 koně, 164 krav, 23 ovcí, 17 sviní, 4 včelstva. Formanský dům (Strassengasthaus), kaple z roku 1867 a jednotřídní škola z roku 1874; minerální pramen, bohaté naleziště znamenitého živce a trachytu, který je využíván kameníky v kamenických dílnách, zatímco živec se používá v porcelánkách. Dnešní Beroun údajně vznikl znovu po husitských válkách na místě kovárny, kde se usadil jeden uhlíř.
HERMANNSDORF (dnes Heřmanov), ves při obci Dřevohryzy, 20 domů, 181 obyvatel německých, katastrální i politická obec Dřevohryzy, fara, okres i bývalá doména klášter Teplá. KLEMENT Fr.(1878): 20 domů, 154 obyvatel, 3 koně, 60 krav, 1 svině, 12 včelstev. Fořtovna Stenzkerhaus. Ves založena roku 1785 a jméno dostala po opatovi Kryštofu Heřmanovi zu Trautmannsdorfovi, třebaže byl vždy používán název "Kocourkov" (KATZENGRÜN). Krátce před Heřmanovem byl založen opatem Ambrožem - v roce 1764 - klášterní OVČÍ DVŮR (SCHAFHOF) v místě, kde stávala vesnice DĚČKOVICE, totálně zničena v roce 1647 Švédy. Původně se dvoru říkalo "Děčkovice". Poblíž dvora stávala zbrojní dílna (Waffenmeisterei). CELKEM 1340-1439=99 osob přebývá.
Farnost Vidžín (1459 osadníků)
VIDŽÍN (VITSCHIN), farní ves, 39 domů, 337 obyvatel německých, katastrální i politická obec Vidžín, pošta Teplá a Mariánské Lázně, patron opat Tepelský; farnost: 1459 osadníků (Vidžín, Dřevohryzy, Dobrá Voda s osadou Thalhäuseln, Prachomety, Bezděkov, Nežichov, Branišov a samoty Novomlýnské domky, Nový dvůr, Kapellenhaus, Klečkovy domky, Sonnenberghäuseln a devět mlýnů - Röller-, Nový, Branišovský, Velký a Malý Cukrový, dva Holdšikovy, Dolní Nový, Jansův mlýn); farní chrám sv.Jakuba; škola, opodál osada NOVOMLÝNSKĚ DOMKY (NEUMÜHLHÄUSEL) se 3 domky, HOLDŠIKŮV MLÝN (HOLDSCHIKMÜHLE); HORNÍ A DOLNÍ KLEČKOVY CHALUPY (KLÄTSCH-KERHÄUSL), Dolní Nový mlýn nájemní (Untere Zins-Neumühle). Vidžín nabyl klášter Tepelský roku 1233. KLEMENT Fr.(1878): 57 domů, 388 obyvatel, v tom 14 Židů, katastr 696,5 ha, čistý výnos 3109,3 fl., 5 koní, 267 krav, 93 ovcí, 50 sviní, 35 včelstev. Vidžín s okolím zakoupil klášter Teplá počátkem roku 1233 od královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakaru I. za 600 marek stříbra. 6.2.1233 český král Václav I. koupi potvrdil. Opat dále zakoupil od Rudigera, komtura řádu německých rytířů patronát Vidžínský a Úterský nad farními kostely a dvůr Beranov, který příslušel k faře Vidžínské, vše za 100 marek stříbra. Z listiny z roku 1233 se dovídáme, že fary Vidřžín a Úterý jsou vedle Teplé jediné dvě fary na Tepelsku, jejichž prastarou existenci potvrzují tehdejší dokumenty. Vidžínští prosluli v roce 1525, když zachránili opata Petra II. před vzbouřenými sedláky na panství; totéž v roce 1680, když odmítli účast na selském povstání. Odtud nosili od kláštera udělený název "na věčné časy věrní Vidžínští" 24.5.1692 Vidžín vyhořel s farou i školou. Nová škola byla postavena až roku 1856.
DŘEVOHRYZY (ZEBERHISCH), ves, 25 domů, 164 obyvatel německých, katastrální i politická obec Dřevohryzy, okres a bývalá doména Teplá; farní obec Vidžín. Zde narozen roku 1757 hvězdář Alois Martin David, který se stal 1805 děkanem filosofické fakulty, roku 1815 ho císař František I. jmenoval rektorem university Karlovy. Zemřel roku 1836 a pochován na klášterním hřbitově v Teplé. Královna Konstancie, matka krále Václava, prodala statek Dřevohryzy roku 1233 klášteru ¨Tepelskému. KLEMENT Fr.(1878): 27 domů, 145 obyvatel, katastr 941 ha, čistý výnos 6394,2 fl., 2 koně, 196 krav, 7 sviní, 11 včelstev. Mlýn RÖLLERMÜHLE, škola z roku 1873.
DOBRÁ VODA (DOBROVOD), ves, 36 domů, 248 obyvatel německých, katastrální i politická obec Dobrá Voda, farní obec Vidžín. Samoty NOVÝ DVŮR (NEUHOF) se zámečkem, NOVÝ MLÝN (NEUMÜHLE), NEUMÜHLHÄUSEL, Tesařský domek (Zimmerhäusl), osada THALHÄUSELN s 11 domky. - Královna Konstancie prodala roku 1233 sobě (od syna svého krále Václava darovanou) Dobrou Vodu klášteru Tepelskému. KLEMENT Fr.(1878): 37 domů, 282 obyvatel, katastr 776 ha, čistý výnos 4618,7 fl., 7 koní, 276 krav, 691 ovcí, 34 sviní, 16 včelstev. Škola postavena roku 1854. Nový dvůr stojí na místě za třicetileté války zaniklé Staré Vsi.
PRACHOMETY (PROCHOMUTH), ves, 26 domů, 195 obyvatel německých, katastrální i politická obec Prachomety, farní obec Vidžín. - Roku 1421 zapsal král Sigmund vsi Nežichov, Nezjekov (Bezděkov), Branišov, Janovec (zaniklá ves v místě Blažejského rybníku) a Děkov (zaniklý Děčkov?), zboží kláštera Tepelského, Vilémovi z Pnětluk. KLEMENT Fr.(1878): 34 domů, 251 obyvatel, katastr 619,2 ha, čistý výnos 4750,1 fl., 11 koní, 274 krav, 44 sviní, 16 včelstev. Od roku 1233 patří ke klášteru. Škola z roku 1875 postavena na konci obce. Z privilegií města Úterý vyplynulo, že od roku 1604 nesměji obce Prachomety, Dřevohryzy, Branišov, Bezděkov, Vidžín, Staré Sedlo, Zahrádka a Křivce "při pokutě 10 kop míšeňských" prodávat svoje obilí jinde než na trhu v Úterý. Tuto privilej zrušil až císař Josef II. výnosem z 3.ledna 1785. Jiné privilegium pro Úterý k těmto obcím udělil opat Matyáš Göhl v roce 1589, a totiž že pouze z Úterý smějí odebírat pivo. V Prachometech byl tradiční chov koní. Zdejší půda polí a luk byla dosti mokrá, zato však za suchých roků dávala úrodu vyšší než v deštivých letech.
BEZDĚKOV (BESIKAU), katastrální a politická obec ves na silnici z Teplé do Třebouně; farní obec Vidžín, jednotřídní škola z roku 1876. pošta a telegraf Toužim, četnická stanice Teplá. KLEMENT Fr.(1878): 27 domů, 191 obyvatel, katastr 223,2 ha, čistý výnos 3444,2 fl., 10 koní, 210 krav, 111 ovcí, 28 sviní, 14 včelstev.
NEŽICHOV (NESCHIKAU), katastrální a politická obec Nežichov, farní obec Vidžín, jednotřídní škola, pošta Toužim, četnická stanice Teplá. KLEMENT Fr.(1878): 17 domů, 131 obyvatel, katastr 747,9 ha, čistý výnos 4360,7fl., 38 koní, 188 krav, 242 ovcí, 24 sviní, 23 včelstev. V roce 1421 opat Racko dohodl s panem Viklémem z Pnětluk, že za 350 kop budou Pnětluky ochraňovat opata a pět obcí, mezi nimi Prachomety, Branišov a Janov, a město Stříbro se 30 ozbrojenci po dobu 26 týdnů. V blízkosti Nežichova je velmi vydatný kamenolom, který již dlouhou dobu slouží ke štěrkování erární silnice Karlovy Vary-Plzeň.
BRANIŠOV (BRANISCHAU), katastrální a politická obec, farní obec Vidžín; jednotřídní škola z roku 1857. Samoty: Branišovský mlýn (Branischauer Mühle), poháněšný vodami Úterského potoka, poutní kaple sv.Blažeje (Sct.Blasius-Kapelle), myslivna u kaple (Kapellenhaus). KLEMENT Fr.(1878): 21 domů, 141 obyvatel německých, katastr 386,7 ha, čistý výnos 3068,9 fl., 16 koní, 171 krav, 87 ovcí, 18 sviní, 6 včelstev. Pouť u kaple (Kaperlfest) bývala třetí neděli po Svatodušních svátcích, a účast přesahovala počty obyvatel celého okolí. Přitom 22.července se konala pouť na Švamberku, která měla charakter celozemské poutě. V místě rybníka stávala ves JANOV jako samostatné zboží Abrahama von Sychtlitz, pak jeho syna Haranta, který Janov prodal roku 1320 klášteru za 210 těžkých marek. Opat Vyšemír však v důsledku neúrodných let 1313,1315 a 1316 nebyl schopen celou částku ihned splatit. Za opata se však zaručili dva občané Stříbra rychtář Peregrin a Pesold zvaný Špátl. Opat Beneda pronajal 15.6.1346 Branišov a Janov Hermanovi, synovi Otto Lyska, za 100 kop českých grošů. Zato byl obviněn opat u generála řádu v Praze a spor musel být soudně řešen. Opat Zikmund v roce 1476 založil na místě Janova rybník, kterému se odjakživa říkalo Janovec. CELKEM 1459-1407=52 osob chybí.
Farnost Otročín (2018 osadníků)
OTROČÍN či OSTROČÍN (LANDEK), farní ves na potoku, 94 domů, 670 obyvatel německých, katastrální, politická a farní obec Otročín, okres a bývalá doména Teplá; vikariát Teplá, patron opat klášter Tepelského; farnost: 2018 osadníků (Otročín s mlýnem Röllermühle a z karlovarského okresu vesnice Měchov=Mies, Tisová=Tissau, Brť=Pirten, Poseč=Poschitz); pošta Teplá a Mariánské Lázně, farní kostel Nejsvětější svátosti oltářní, kaple sv.Michala, dvoutřídní škola, opodál RÖLLERMÜHLE. Roku 1183 daroval (panovník a biskup) Fridrich Staré Sedlo, Zblažím (Blažim), Ingnerovice(?), Krsy, Zahrádka, Skršice (?), Kajšovice (Kejšovice), Polono (Polínka), Polom (Políkno), Vjakošov (Vlkošov) a Otročín, zahrnuv je v jeden újezd, jemuž dáno jméno JERUSALEM za Bořislav řádu Johanitů. Roku 1233 prodala královna Konstancie Otročín klášteru Tepelskému. KLEMENT Fr.(1878): 104 domů, 714 obyvatel, katastr 1341ha, čistý výnos 11649 fl., 18 koní, 591 krav, 26 sviní, 8 včelstev. Na návsi monument císaře Josefa II. Ves patřila původně k zboží Vidžín a byla vyměněna před rokem 1250 opatem Gerardem pro klášter. V papežské listině z roku 1273 se uvádí česky Otročín. V srpnu 1530 byla pronajata opatem Antonem za 12000 fl. Nejvyššímu říšskému kancléři Hansi Pflugovi na Bečově s 18 obcemi kláštera (Mnichov, Rájov, Číhaná, Bohuslav, Popovice, Raušenbach, Zádub, Závišín, Stanoviště, Martinov, Chotěnov, Holubín, Pístov, Dolní Kramolín, Poutnov, Rankovice, Sangerberg a Tisová). Plfug pronajal opět na sv.Jiří 1544 Otročín s Poutnovem Heinrichovi z Plavna za 3000 fl. rýnských a když roku 1549 se vrátily vesnice klášteru, zůstaly v nájmu Heinrichovi z Plavna uvedené dvě vesnice za 600 kop a vojenskou ochranu kláštera u Heinricha. Tzv. Schutzgeld byl 200 kop. Za sporů o majetky zůstal Otročín až do roku 1602 v rukou vdovy po plavenském pánovi za ochrany vdovy Augustem Saským a Georgem Friedrichem Brandenburským. 18.července 1782 vyhořel Otročín s výjimkou kostela, fary, kaple sv.Michala a školy. Kaple se nyní stala na dalších 50 let farním kostelem. Až v roce 1838 vysvětil opat Mahr nový kostel s mohutnou věží 42 m vysokou, postavenou z kamenných kvádrů. Nová škola byla otevřena až roku 1877. Historický kostel sv.Michala zakoupil chirurg Josef Lanzendörfer, kter7 ji p5estavěl jako obydlí. Otročín proslul četnými muzikanty, známými po celé Evropě. Mnozí byli ředitelé hudebních škol, učitelé na konzervatoři v Praze a jinde (-Eduard Preis, profesor konservatoře v Rotterdamu; Julius Beer, profesor v Praze, Franz Josef Pistl, v roce 1870 kapelník kapely ve Františkových Lázních, atd. - Otročín má 5 kyselek, ale jen tři jsou využívány (Dolní kyselka, Beránčí kyselka na prachometské hranici, Horní kyselka na beranovské hranici).
TISOVÁ (TISSAU), ves, 23 domů, 136 obyvatel německých, katastrální i politická obec Tisová, farnost Otročín, bývalá doména Toužim. Roku 1233 prodala královna Konstancie Tisovou klášteru Tepelskému. Po roce 1870 patří pod karlovarský okres stejně jako obce Brť, Poseč a Měchov. Hranicí byl Otročínský potok (Schnabelbach, u ústí Ritzabach). CELKEM 2018-806= 1212 osob chybí v okrese KV.
Farnost Michalovy Hory (1129 osadníků)
MICHELSBERG (dnes Michalovy Hory), ( farnost ), horní městys, 162 domů, 937 obyvatel německých, katastrální i politická obec Michelsberg, pošta i vikariát Planá; patronát náboženský fond; farnost: 1129 osadníků, starobylý kostel sv.Antonína (???), škola, papírna, tavírna, krajkářství; za městysem myslivna, blíž které se prýští dvě minerální zřídla. As 1/4 hodiny od Michelsbergu na kopci řečeném Lazurberg jsou zříceniny staré tvrze. Zdejší doly bývaly na stříbro někdy velmi bohaté. V největším rozkvětu však byly v 16.století, kteréhož času hrabata Šlikové ze stříbra zdejšího v Plané peníze razili.
Následkem osudné bitvy Bělohorské vystěhovalo se odtud mnoho horlivých protestantů, čímž hornictví téměř docela kleslo. Nyní poskytují doly zdejší jen slabé stříbrné rudy.
VÝŠKOV (WASCHAGRÜN), ves, 32 domů, 180 obyvatel německých, katastrální i politická obec Výškov, farnost Michelsberg; opodál TOBAKMÜHLE. - Výškov jest prý původiště staročeského rodu, rytířů Měsíčků z Vyškova, kteří ještě podnes v Prusku žijí. Roku 1527 patřil Výškov již k Plané. CELKEM 1129-1117= chybí 12 osob.
Farnost Boněnov (685 osadníků)
BONĚNOV či BOBONOV (PUNNAU), farní ves, 45 domů, 279 obyvatel německých, katastrální, politická i farní obec Boněnov, vikariát Planá, patron náboženský fond,farnost: 685 osadníků, farní chrám Všech svatých ze 16.století; škola. - Boněnov náležel až do 16.století ku klášteru Tepelskému; roku 1564 jest hraběti Šlikovi, pánu na Plané, v zástavu dán, později od těchže pánů koupen a k panství Plánskému připojen.
DOMASLAVIČKY (DEUTSCH-THOMASCHLAG), ves, 21 domů, 125 obyvatel německých, katastrální i politická obec Domaslavičky, farnost Boněnov; okres a bývalá doména Planá; škola. V blízku se doluje na antimon.
HOSTÍČKOV (HETSCHIGAU), ves, 44 domů, 308 obyvatel německých, katastrální i politická obec Hostíčkov, farnost Boněnov; bývalá doména Tachov, škola. - Racek ze Švamberka vyměnil Hostíčkov za jiné zboží roku 1382 od Ježka Kozíhlavy z Pnětluk. CELKEM 685-712=27 osob přebývá.
Farnost Lestkov (2238 osadníků)
LESTKOV (LESKAU), městečko, katastrální, politická a farní obec, KLEMENT Fr.(1878): 160 domů, 1090 obyvatel, v tom 53 Židů, katastr 932,7 ha, čistý výnos 5958 fl., 9 koní, 359 krav, 33 ovcí, 15 sviní, 40 včelstev. Mlýn RÖLLERMÜHLE, samota BERGHÄUSEl, farni kostel sv.Prokopa, uváděný 1384 jako farní, přestavěn 1740,1780, škola z roku 1877, radnice, lestkovský špitál, založený 1678 občanem Georg Manderlem, panský špitál, založený 1694 hrabětem Johannem Christophem Ferdinandem von Haissenstein, panský dvůr knížete Löwensteina a velkoovčín.. Městečko patřilo kol 1500 Heinrichovi ze Švamberka, který 1508 propůjčil městu právo týdenních trhů a vaření piva. 10.10.1544 novým majitelem Krajíř z Krajku, od 21.8.1547 přešel pod krále Ferdinanda I. 15.7.1548 prodáno celé panství Jeronymu Šlikovi z Holiče; od roku 1569 znovu patří pod Švamberk. Nějaký čas bydlel v Lestkově dočasně jako pán Heinrich von Milla. Roku 1647 byl Lestkov Švédy zcela zničen.
VRBICE (FÜRWITZ), katastrální a politická obec, farní obec Lestkov, mlýn Bachmühle, KLEMENT Fr.(1878): 19 domů, 97 obyvatel, katastr 263,5 ha, čistý výnos 1421 fl., 2 koně, 77 krav, 104 ovcí, 121 sviní, 20 včelstev.
HANOV (HONAU), ves, 27 domů, 196 obyvatel německých, katastrální i politická obec Hanov, farnost Lestkov, okres a bývalá doména Bezdružice; jednotřídní škola, kyselka, opodál mlýn. KLEMENT Fr.(1878): 30 domů, 201 obyvatel, katastr 708,6 ha, čistý výnos 3767,4 fl., 2 koně, 260 krav, 403 ovcí, 50 sviní, 10 včelstev.
JAMNÉ VYSOKÉ (HOHENJAMNY), KLEMENT Fr.(1878): katastrální a politická obec, farní obec Lestkov, jednotřídní škola. 41 domů, 269 obyvatel, katastr 675,8 ha, čistý výnos 3053,6 fl., 2 koně, 161 krav. samota RAFFNA.
KOŘEN (KURSCHIN), katastrální a politická obec, farní obec Lestkov, KLEMENT Fr.(1878): 58 domů, 332 obyvatel, v tom 34 Židů, katastr 285,2 ha, čistý výnos 1514,6 fl., 6 koní, 118 krav, 20 ovcí, 114 sviní. Malý kostelík sv.Jana Nepomuckého s poutí 16.května; jednotřídní škola, Majitelem Hans von Schirnding (+9.7.1605), pak rytíř z Wolfsbachu a Pochlovic, Leopold Wolfinger, jeho syn Johann Ferdinand (+19.5.1824), po něm jeho sestra Anna, provdaná za pensionovaného c.k.hejtmana Karla Ferdinanda Le Breux, pak jejich syna. Ten prodal ves architektovi Wenzl Laurovi, který je nyní majitelem (1878).
STAN (GSTOM), katastrální a politická obec Stan, farní obec Lestkov, KLEMENT Fr.(1878): 27 domů, 154 obyvatel, katastr 533,8 ha, čistý výnos 2710,7 fl., 7 koní, 145 krav, 211 ovcí, 7 sviní, 19 včelstev. Jednotřídní školu s cvičištěm a zahrádkou věnoval Löwensteinův mistr pivovarnický Anton Saalig. ČESKÝ MLÝN (Böhmische Mühle) a myslivna ŠPITÁLSKÉ POLE (spittelfeld alias Luft), osady Horní a Dolní Vísky (Obere a Untere Dörflas)
HORNÍ VÍSKY (OBERDÖRFLAS), osada vesnice Stan - katastrální, politická obec Stan, farní obec Lestkov, KLEMENT Fr.(1878): 9 domů, 43 obyvatel. , katastr 231,7 ha, čistý výnos 1647,5 fl., 4 koně, 132 krav, 14 ovcí,
DOLNÍ VÍSKY (UNTERDÖRFLAS), katastrální obec Dolní Vísky, politická obec Stan, farní obec Lestkov, KLEMENT Fr.(1878): 10 domů, 57 obyvatel, katastr 120 ha, čistý výnos 491,7 fl., 31 krav, 69 sviní.
Z farnosti Úterý (část), Domaslav (část)
SEDLO STARÉ (ALT-SATTEL), ves, 28 domů, 189 obyvatel německých, katastrální i politická obec Sedlo staré, farnost a pošta Úterý; telegraf Toužim, jednotřídní škola z roku 1875. - O vesnici této mluví se roku 1183, jakožto druhdy k Žatecku náležející. KLEMENT Fr.(1878): 30 domů, 189 obyvatel, katastr 439,4 ha, čistý výnos 2640 fl., 3 koně, 138 krav, 61 ovcí, 17 sviní, 12 včelstev.
KŘIVCE (KRIPS), KLEMENT Fr.(1878): katastrální a politická obec, farní obec Úterý. Ves, 27 domů, 184 obyvatel, katastr 569,3 ha, čistý výnos 2803,7 fl., 5 koní, 551 krav, 258 ovcí, 28 sviní, 24 včelstev. Původně Krziz, Cruiche,Kriez, lokální kostelsv.Martina, který býval kdysi farou (do 16.století), jednotřídní škola.Po roce 1700 postaven nový kostel za Raimunda Wilferta II. a hřbitov při něm pro místní a sedelské. 11.listopadu se koná výroční trh a pouť.
MILKOV (MILLIKAU), vesnička, katastrální a politická obec Česká Domaslav, farní obec Česká Domaslav, pošta a četnická stanice Lestkov; samoty BALZERŮV MLÝN (Balzermühle) a VÍTŮV MLÝN (Veitsmühle). KLEMENT Fr.(1878): 8 domů, 52 obyvatel, katastr a čistý výnos u České Domaslavi, 36 krav, 2 svině. V lese mezi Milkovem a Kahudovou je romantické lesní údolí s názvem PEKLO, k němuž se vztahuje stará pověst.
Farnost Trstenice (2529 osadníků)
TRSTENICE též Nová Ves (NEUDORF), farní ves při silnici do Chebu, 82 domů, 471 obyvatel německých, katastrální, politická i farní obec Trstenice, okres a pošta Planá, bývalá doména Chodová Planá, vikariát Planá, patron hrabě Jan Arnošt Berchem-Haimhausen,farnost: 2529 osadníků (Trstenice, Ves Horní, Dürrmaul, Sct.Veit-Zeche, Hleďsebe Dolejší, Hleďsebe Malé, Klemensdorf, Glashütten), farní kostel sv.Víta, v nynější podobě v druhé polovici 18.století vystavený; uvádí se již 1384 mezi farními kostely; škola, z původního kostela se zachovala toliko věž a dva zvony, jeden s letopočtem 1436. KOTYŠKA (1895): 84 domů, 501 obyvatel, hejtmanství, vikariát, okres Planá, farnost 3149 osadníků + 1 evangelík + 122 Židů. Dvůr, stranou lovecký zámeček, bažantnice a myslivna Hanuše von Berchem-Haimhausena; jednotřídka, pošta a telegraf Chodová Planá. Katastr 10,31 km2.
VES HORNÍ (OBERDORF), ves, katastrální obec Ves horní, politická a farní obec Nová ves. KOTYŠKSA (1895): 37 domů, 228 obyvatel, katastr 3,52 km2, jednotřídka, fara Trstenice. Část obce CECH Sv.VÍTA (Sct.Veits-Zeche).
GLASHÜTTEN (dnes zaniklé Skelné Hutě), ves, 37 domů, 198 obyvatel německých, katastrální obec Glashütten, politická obec Schmelzthal, farnost Nová ves.
DÜRRMAUL (dnes Drmoul), ves, 105 domů, 726 obyvatel německých, katastrální i politická obec Dürrmaul, fara Nová ves, bývalá doména Chodová Planá, okres Planá, škola, synagoga, opodál mlýn, samota HERNBERK, někdy dvůr poplužní, jež tvořil zvláštní statek. KOTYŠKA (1895): 119 domů (+ 11 domů Cech sv.Víta); 908 obyvatel německých (+ 47 osob Cech sv.Víta);z toho 101 Židů, trojtřídní škola, hospodářská-pokračovací škola, jednotřídní soukromá židovská škola, allodiální dvůr hraběte Ernst voln Berchem-Haimhausena (128 ha), pošta Mariánské Lázně; samoty: Herrnberg (Panský vrch), mlýn Gottmühle a Schafhütten (Ovčín). Celkem 130 domů, 955 osob, katastr 6,85 km2.
HLEĎSEBE DOLEJŠÍ (GROSS-SICHDICHFÜR), ves na Chebské silnici, 54 domů, 354 obyvatel německých, katastrální obec Hleďsebe Dolejší, politická obec Kinžvart, fara Nová ves; okres a bývalá doména Kinžvart; opodál KIESELHOF, dvůr poplužní, mlýn. KOTYŠKA (1895): Velká Hleďsebe, 78 domů, 688 obyvatel, dvoutřídní škola, katastr 3,04 km2, samota Kieselmühle.
HLEĎSEBE MALÉ (KLEIN-SICHDICHFÜR), ves 1/4 hodiny jihozápadně od předešlé, 24 domů, 125 obyvatel německých, katastrální obec Hleďsebe dolejší, politická obec Kinžvart, farní obec Nová ves. KOTYŠKA (1895): 25 domů, 132 obyvatel německých, jednotřídní škola, katastr 0,91 km2.
KLEMENSDORF (dnes Klimentov), ves, 40 domů, 338 obyvatel německých, katastrální obec Hleďsebe Dolejší, politická obec Kinžvart, farní obec Nová ves. CELKEM 2529-2440= 89 osob chybí.
Farnost Zadní Chodov (1446 osadníků)
CHODOV ZADNÍ též CHODY (HINTERKOTTEN), farní ves na Bavorské silnici a na dvou potocích, 88 domů, 582 obyvatel německých, katastrální, politická i farní obec Chodov zadní; okres a pošta Planá, bývalá doména Chodová Planá, vikariát Planá, patron hrabě von Berchem-Haimhausen; farnost: 1446 osadníků (Chodov zadní, Khoava-Kyjov, Broumov, Haimhausen nový), farní chrám Nejsvětější Trojice byl původně kaple, již obec okolo roku 1726 založila; jisto však, že zde byl již v době předhusitské farní chrám; škola.
KHOAVA(?) - KHOAU (dnes Kyjov), ves, 33 domů, 175 obyvatel německých, katastrální obec Khoava, politická obec a farnost Chodov zadní, bývalá doména Chodová Planá, dvůr poplužní, tři mlýny. CELKEM 1446-757= 689 osadníků chybí (Broumov,Haimhausen)..
Farnost Chodová Planá (820 osadníků)
CHODOVÁ PLANÁ (KUTTENPLAN), městys a panství allodiální (dle soudního odhadu od 20.dubna 1822 v ceně 426.457 zlatých 30 krejcarů vid.čís.), farnost, 151 domů, 941 obyvatel německých, katastrální i politická obec Chodová Planá, vikariát Planá; patron hrabě z Berchem-Haimhausenu; farnost: 820 osadníků, farní chrám sv.Jana Křtitele z 18., původně ze 14.století.
Škola, synagoga, zámek, dvůr poplužní, pivovár, vinopalna. - Roku 1444 prodala Anna ze Sobětic, vdova po Zbyňkovi z Kocova, právo své věnné na Chodové Plané synům svým Janovi, Jindřichovi a Rackovi. Před bitvou Bělohorskou držel Chodovou Planou Jošt Adam ze Širndingu; roku 1622 jest mu však odňata a svobodnému panu von Haimhausenu prodána. Při rodě jeho zůstalo zboží toto až na naši dobu. Chodová Planá jest rodištěm nynějšího velkopřevora křížovníků s červenou hvězdou, Dr.Jakuba Beera. CELKEM 820-941=121 osadníků přebývá (Židé?).
Farnost Tři Sekery (4636 osadníků)
TŘI SEKERY (DREIHACKEN), rozsáhlá farní ves, jež skládá se nejvíce z porůznu ležících lesních stavení a dělí se dle někdejší poddanosti na dvě části, které sice dohromady jen jednu politickou obec tvoří, z nichž ale každá co zvláštní katastrální obec sama o sobě se popisuje, totiž TŘI SEKEREY U KINŽVARTU(Dreihacken Königswarther Anteil), 71 domů, 586 obyvatel německých a TŘI SEKERY U TACHOVA (Dreihacken Tachauer Antheil), 92 domů, 690 obyvatel německých, kraj Cheb, okres Kinžvart, bývalá doména část Tachov, část Kinžvart, vikariát Falknov; patron Jeho cís.Veličenstvo; farnost: 4636 osadníků, pošta Planá; v části, přísluševší někdy k panství Tachovskému jest farní kostel svatých 14 pomocníkův, vystavený roku 1787 nákladem náboženské matice, škola; někdy dobývala se zde měděná ruda, síra, kamenec i něco stříbra, avšak doly zatopily se již více jak před 100 lety a nezmohly se více.
SCHMELZTHAL CHODOVSKÝ (KUTTENPLANER SCHMELZTHAL, dnes Chodovská Huť), rozsáhlá a se sousedním Schmelzthalem souvisící ves, 106 domů (po různu), 670 obyvatel německých, katastrální i politická obec Schmelzthal Chodovský, okres Planá, bývalá doména Chodová Planá, farnost Tři Sekery, škola, mlýn, myslivna, samoty PEKELNÝ MLÝN (HÖLLMÜHLE) a PLÖSSL.
SCHMELZTHAL PLÁNSKÝ (PLANER SCHMELZTHAL, dnes Plánská Huť), ves s oběma Schmelzthaly souvisící, 43 domů (po různu), 375 obyvatel německých, katastrální i politická obec Schmelzthal Plánský, farnost Tři Sekery, dva mlýny, myslivna, druhdy byly zde měděné báně.
SCHMELZTHAL (dnes Tachovská Huť), ves s oběma jinými Schmelzthaly souvisící, 98 domů (po různu), 843 obyvatel německých, katastrální obec Tři Sekery u Tachova, politická obec a farnost Tři Sekery u Tachova, škola, dva mlýny.
SCHÖNTHAL (dnes KRÁSNÉ), ves se vsí Neumetternich souvisící, 43 domů, 350 obyvatel německých, kraj Cheb, okres Kinžvart (3/4 hodiny jižně), katastrální, politická obec a farnost Tři Sekery u Tachova, bývalá doména Tachov, škola, dva mlýny. KOTYŠKA (1895): katastrální a politická obec, fara a pošta Tři Sekery, dvoutřídní škola, mlýn, brusírna na sklo, domácí průmysl, 41 domů, 355 byvatel, katastr 6,90 km2, část obce Malé Krásné.
NEUMETTERNICH (bývalý Nový Metternich), ves 34 domů, 234 obyvatel německých, katastrální i politická obec Tři Sekery u Kinžvartu, farnost Tři Sekery; na blízku se kopají olovnaté rudy.
LOHHÄUSER (po zániku obce přejmenováno místo na Slatina), ves na Bavorských hranicích, 19 domů, 150 obyvatel německých, katastrální, politická i farní obec Tři Sekery u Tachova; okres Kinžvart, bývalá doména Tachov, skleněná huť (výroba knoflíků). KOTYŠKA (1895): 18 domů, 156 osob, katastr 13,34 km2, panský revír s myslivnou, jednotřídka.
TANNAWEG ( dnes Jedlová), ves, 20 domů (roztroušených), 148 obyvatel německých, katastrální, politická i farní obec Tři Sekery u Tachova; okres Kinžvart, bývalá doména Tachov, železné hutě.
NOVÝ MUGL (NEUMUGL), ves, 24 domů, 480 obyvatel německých, katastrální obec Nový Mugl, okres, politická obec a bývalá doména Kinžvart, farnost Ottengrün (Bavory) - na území farnosti Tři Sekery; myslivna. CELKEM 4636-4526=110 osob chybí.
Farnost Vysoká=Maiersgrün (1199 osadníků)
MAIERSGRÜN (dnes Vysoká), farní ves při silnici do Bavor, 91 domů, 656 obyvatel německých, katastrální i farní obec Maiersgrün; okres, bývalá doména a politická obec Kinžvart, pošta Žandov, vikariát Falknov, patron náboženský fond; farnost: 1199 osadníků, kostel sv.Jana Křtitele z roku 1806; škola.
GRAFENGRÜN (dnes Háje), ves na potoku, 51 domů, 452 obyvatel německých, katastrální obec a farní obec Maiersgrün, okres, bývalá doména a a politická obec Kinžvart, samoty (5 mlýnů): TINNESMÜHLE; HÜHNERMÜHLE; WONSCHAMÜHLE; FALTERMÜHLE; FINKENMÜHLE. CELKEM 1199-1108= 91 osadníků chybí..
Farnost Kynžvart (3369 osadníků)
KINŽVART (KÖNIGSWART), panství fidelkomis. (roku 1801 odhadnuto na 477.279 zlatých 5 krejcarů), okres, někdy báňské město, 240 domů, 1694 obyvatel německých, kraj Cheb (4 1/2 hodiny jihovýchodně), katastrální i politická obec Kinžvart, arcidiecése Pražská, vikariát Falknov, patron kníže Richard Metternich; farnost: 3369 osadníkův , farní chrám sv.Markéty, uvádí se co taký již roku 1384, škola okresní úřad. As 1/4 hodiny jižně velkolepý, v letech 1681-1691 zbudovaný zámek s kaplí sv.Antonína Paduánského z roku 1832; největší okrasou kaple jest mramorový oltář velké umělecké ceny, jejž papež Řehoř XVI. knížeti Metternichovi daroval; v zámku mnohé sbírky věcí uměleckých a vědeckých; pivovár, dvůr poplužní, mlýn. Trhy výroční na koně a dobytek: 1. na sv.Josefa, 2. v pondělí po sv.Markétě, 3. v pondělí po Všech svatých. Trhy na obilí každý čtvrtek.
Na Lysé hoře ssutiny hrádku, který asi ve 13.století k střežení pomezního přechodu, jak k tomu jméno jeho ukazuje, založen byl. Dostav se za vlády lehkomyslného krále Jana v moc loupeživé čeládky, rozbořen z rozkazu Karla IV. roku 1348. Od krále Václava IV. dosáhl rozbořeného hrádku s okolím HYNČÍK PFLUG roku 1698 a dal jej nově vystavěti. Asi po dvaceti letech nato držel Kinžvart pod zápisem JINDŘICH Z PLAVNA, purkrabí Míšeňský, s jehož dcerou hrad HYNKOVI KRUŠINOVI ZE ŠVAMBERKA se dostal. Bratr a nástupce tohoto, JAN, postoupil jeho roku 1465 opět pánům z Plavně, od kterýchž jej král Vladislav II. vyplatil. Roku 1534 zapsal jej král Ferdinand I. s přivolením stavův českých opět PFLUGŮM Z RABŠTEJNA za 18.460 zlatých, odňal jim ho zase roku 1547 a zapsal jej Švamberkům. Za císaře Rudolfa II. potažen hrad opět ke koruně, načež roku 1586 dědičně prodán JINDŘICHOVI KRIŠTOFOVI ZEDWITZOVI, jehož dědicům po bitvě Bělohorské v plen vzat a nynějším držitelům, prvé svobodným pánům, nyní knížatům METTERNICHŮM Z WINNEBURKA prodán. Roku 1648 rozbořen zešlý již hrádek od Švédů.
ŠANCE (SCHANZ, dnes Valy), ves při potoku, 50 domů, 334 obyvatel německých, katastrální obec Šance, politická, farní obec, okres, bývalá doména Kinžvart. Tři mlýny, samota WALDMÜHLE u Mariánských Lázní (Waldmühle bei Marienbad). Blíž vsi spatřují se zbytky hradeb z dob třicetileté války, od nichž osada tato jméno své má. Pod politickou obec Kinžvart patřily vesnice Klemensdorf a obě Hleďsebe; Maiersgrün a Grafengrün. KOTYŠKA (1895): okres, politická obec Kynžvart, 70 domů, 674 obyvatel, 7,01 km2, dvoutřídní škola, obora, lesní revír a myslivna knížete Richarda Metternicha, pošta Mariánské Lázně, samoty Waldmühle, Wonschamühle, Waldquellzeile v Mariánských Lázních.
STARÁ VODA (ALTWASSER), ves při potůčku,106 domů, 686 obyvatel německých, katastrální obec Stará Voda, politická obec, okres, bývalá doména, farnost Kinžvart. KOTYŠKA (1895): Katastrální i politická obec Stará Voda, 122 domů, 949 obyvatel, okres, pošta, farní obec Kynžvart; dvoutřídní škola, spolu s části Hackenhäuser (Sekerské Chalupy) 162 domů, 1045 obyvatel, 11,16 km2
HACKENHÄUSER (dnes Sekerské Chalupy), ves při potoku, 41 domů, 279 obyvatel německých, katastrální obec Stará Voda, okres, bývalá doména, politická obec a farnost Kinžvart. Samota GIBACHT (dnes Pozorka). CELKEM 3369-2993= 376 osob chybí.
Farnost Dolní Žandov (3357 osadníků)
ŽANDOV DOLNÍ (UNTER-SANDAU), farnost, město při potoku, 210 domů, 1480 obyvatel německých, katastrální i politická obec Žandov dolní, farnost: 3357 osadníků; okres a bývalá doména Kinžvart, vikariát Falknov, patron kníže Richard Metternich, farní kostel sv.Michala, jehož se již 1384 připomíná mezi farními kostely; škola, poštovní úřad s poštovní štací; radnice, továrna na papírovku, čtyři mlýny, opodál dvůr poplužní. Trh výroční a na dobytek: 1. v pondělí po trhu chebském po Reminiscere, 2. v pondělí po svatém Duchu, 3. v pondělí po svatém Michalu, 4. v pondělí po Adventu. Týdenní trrh na obilí každé pondělí. V Žandově zhotovují se proslulé "Žandovské tabačenky". - Před věky nacházela se u Žandova tak řečená zemská brána, tj. místo, kterým se přes hraniční hory do Čech vcházelo nebo do Německé říše vycházelo. Jindřich, biskup Pražský (a panovník) daroval zemi, ležící mezi Žandovem a hranicemi českými, klášteru Tepelskému, což papež Cölestin III. roku 1197 potvrdil. Roku 1864 navštíven Žandov krupobitím a požárem, čímž obyvatelé do náramné bídy jsou uvrženi.
KOTYŠKA (1895): 217 domů, 1468 osob (v tom 4 Češi), náboženství 6 evangelíků a 23 Židů, katastr 10,61 km2, čtyřtřídní škola, městský pivovár ( várka 20 hl, roční 1800 hl), pošta, telegraf, nádraží Cheb-Vídeň, samoty: dvůr Lehenhof, pila Leibenbrettsäge, mlýn Watschenmühle, 48st obce - osada ŽÍRNICE (Schiernitz) s 8 domy, 45 osobami
ŽANDOV HORNÍ (OBER-SANDAU), ves při potoku, 69 domů, 380 obyvatel německých, katastrální obec Žandov Horní, politická a farní obec Žandov Dolní, okres a bývalá doména Kinžvart, dva mlýny. Samota OEDHÄUSER (dnes Poustka). KOTYŠKA (1895): 63 domů, 401 obyvatel, 5,34 km2, dvoutřídka.
AMONSGRÜN (dnes Úbočí), statek allodiální ( roku 1800 v ceně 76,707 zlatých stř.) a ves, 112 domů, 753 obyvatel německých, katastrální obec Amonsgrün, politická a farní obec Žandov dolní; okres a bývalá doména Kinžvart, škola. Na blízku někdy tvrz Amonsgrün zakoupil roku 1709 Filip Adolf Metternich a spojil jej s panstvím Kinžvartským, při němž dosud jest. - KOTYŠKA (1895): ves na potoku Krottenbachu - 108 domů, 672 osob, katastr 12,23 km2, kaple Nalezení sv.Kříže na samotě, dvoutřídní škola, nesv.statek a dvůr 57,52 ha, myslivna knížete Richarda Metternicha, samoty PETERSBERGER a GLASHÜTTEN (sklárny).
MARKUSGRÜN (dnes Podlesí), ves, 44 domů, 268 obyvatel německých, katastrální obec Markusgrün, politická a farní obec Žandov dolní, okres a bývalá doména Kinžvart, samota KNEIPELBACH-MÜHLE. KOTYŠKA (1895): 43 domů, 230 osob, katastr 4,40 km2, jednotřídka.
ZEIDELWEID (dnes Brtná), ves, 21 domů, 154 obyvatel německých, katastrální obec Zeidlweid, farní i politická obec Žandov dolní; okres a bývalá doména Kinžvart, kyselka. KOTYŠKA (1895): 24 domů, 121 osob, 1,49 km2, jednotřídka, zde prýští přirozená alkalická kyselka. CELKEM 3357-3035= 322 osob chybí.
Farnost Milíkov (2079 osadníků)
MILTIKOV (MILTIGAU), farní ves, při potoku a statek (dle trhové smlouvy ode dne 30.září 1801 za 200.000 zlatých), 71 domů, 480 obyvatel německých, farní, katastrální i politická obec Miltikov; vikariát Falknov, patron náboženský fond; farnost: 2079 osadníkův, pošta Žandov dolní, lokální kostel sv.apoštolů Šimona a Jůdy, škola, zámek s kaplí, fabrika na lučebnické výrobky, přádelna na bavlnu, papírna, pivovár na deset sudů, vinopalna, mlýn. - Na počátku 17.století náležel Miltikov pánům z Hartenberga; napotom drželi jej nějaký čas páni z Globen, po těch páni z Blankenheimu, a roku 1756 nalézáme v držení M.Liebmanna Kazimíra z Beustu, který jej prodal jezuitské koleji Chebské, po zrušení řádu tohoto roku 1773 připadl Miltikov náboženskému fondu a roku 1790 prodán hraběti Františku Jiřímu Karlu Metternichovi, jehož rod, nyní knížecí, až posud v držení statku toho jest.
SCHÜTTÜBER VELKÝ či SCHÖDÜBER, ŠITBOŘ (GROSS SCHÜTTÜBER), statek a ves, 15 domů, 108 obyvatel německých, katastrální obec Schüttüber Velký, politická obec Jesenice, farní obec Miltikov, zámek, poplužní dvůr, synagoga. Statek Schüttüber od dávných dob spojen jest s Rockendorfem.
ŠITBOŘ MALÁ (KLEIN-SCHÜTTÜBER), ves, 62 domů, 480 obyvatel německých, katastrální obec Šitboř malá, politická obec a farnost Miltikov.
LEIMBRUCK, ves, 32 domů, 179 obyvatel německých, katastrální obec Šitboř malá, politická obec a farnost Miltikov; okres Kinžvart, bývalá doména Rockendorf.
TĚŠOV (TESCHAU), ves při potoku, 66 domů, 375 obyvatel německých, katastrální obec Těšov, politická obec, farnost a bývalá doména Miltikov; mlýn s pilou.
KROTTENSEE (dnes Mokřina), ves na potoku, 64 domů, 349 obyvatel německých, katastrální obec Krottensee, politická obec, farnost a bývalá doména Miltikov. Okres Kinžvart. KOTYŠKA (1895): 70 domů, 323 osob, katastr 2,01 km2, pošta Miltíkov, panská cihelna na drenážové roury. CELKEM 2079-1971= 108 osob chybí.
Farnost Schönficht (3372 osadníků)
SCHÖNFICHT (zaniklý Smrkovec), farní ves na Rockendorfském potoce, 94 domů, 691 obyvatel německých, katastrální obec Schönficht,kraj Cheb, politická obec, okres a pošta Kinžvart (1 1/2 hodiny severně); bývalá doména Miltikov (z toho 2 domy k doméně Kinžvart, a 1 dům k doméně Rockendorf),arcidecése Pražská, vikariát Falknov, patron kníže Metternich; farnost: 3372 osadníků; farní kostel sv.Vácslava, jehož se co farního již roku 1365 připomíná, škola, poplužní dvůr, mlýn, opodál (osada) GRUNDMÜHLE a myslivna.
ROCKENDORF (zaniklá Žitná), statek (dle osudního odhadu z roku 1745 za 28.611 zlatých 12 3/4 krejcaru) a ves, 75 domů, 536 obyvatel německých, katastrální obec Rockendorf, politická obec, okres Kinžvart, farní obec Schönficht, starobylý zámek s kaplí Nejsvětější Trojice, dvůr poplužní, pivovár. Statek patří svobodné paní Herrmannové.
PERLSBERG (dnes Lazy), ves při potoku, 140 domů, 1167 obyvatel německých, katastrální i politická obec Kinžvart, okres Kinžvart, farní obec Schönficht, bývalá doména Rockendorf, škola, železárna, tři mlýny, někdy zde dolováno na cín.
SCHÖNBRUNN (dnes Studánka), ves, 46 domů, 285 obyvatel německých, katastrální obec Schönbrunn, politická obec Steinhof, farní obec Schönficht; bývalá doména Kinšperk, samoty HALERMÜHLE a PANTENMÜHLE, myslivna a pila. CELKEM 3372-2679= 693 osob chybí
Farnost Kostelní Bříza
KIRCHENBIRK (dnes KOSTELNÍ BŘÍZA), statek dle trhové smlouvy z 13.února 1847 za 104.605 zlatých 53 krejcarů a farní ves, 52 domů, 325 obyvatel německých, kraj Cheb, okres a pošta Falknov (1 1/2 hodiny jižně), katastrální i politická obec Kirchenbirk, farní kostel sv.Petra a Pavla, škola, zámek, pivovár, vinopalna, poplužní dvůr, špitál, mlýn, myslivna. Nyní náleží statek paní hraběnce Františce Auerspergové.
SCHÖNLIND (dnes KRÁSNÁ LÍPA), statek spolu s Tiefensgrünem dle smlouvy trhové z roku 1851 za 700.000 zlatých stř.), a ves při potoku, 124 domů, 725 obyvatel německých, kraj Cheb, okres Falknov (2 hodiny jižně), katastrální i politická obec Schönlind, farnost Kirchenbirk; zámek s kaplí sv.Josefa, škola, pivovár, dvůr poplužní, opodál železárna, mlýn a samota GRUNDHÄUSER (3 domy). - Okolo roku 1787 držel Schönlind Wolfgang Julius ze Schönau. Po něm zdědil statek ten syn jeho svobodný pán Jan ze Schönau a prodal jej několika poddaným. Roku 1814 koupil Schönlind šlechtic Johann David Stark a přikoupiv roku 1814 Tiefengrün, spojil obé v jeden statek.
ARNOLTOV (ARNITZGRÜN), ves, 55 domů, 317 obyvatel německých, katastrální obec Arnitzgrün, politická obec, farnost a bývalá doména Kirchenbirk. Samota FINKENMÜHLE.
Farnost Kynšperk (7152 osadníků)
KINŠPERK čili CHLUM KRÁLOVÝ (KÖNIGSBERG), panství (dle trhové smlouvy z 23.května 1840 za 204.000 zlatých stř.) a město na pravém břehu Ohře, 476 domů, 3647 obyvatel německých, kraj Cheb, okres Falknov (2 1/4 hodiny jihozápadně), arcidiécése Pražská, vikariát Falknov, katastrální i politická obec, patron velmistr řádu křížovníků s červenou hvězdou; farnost: 7152 osadníkův; pošta Steinhof, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv.Voršily se špitálem na Svaté Hoře, kaple svatých 14 Pomocníků, zámek, škola, radnice, pivovár, závod na vyrábění lihu, dva mlýny, tkalcovství, obchod v chmeli. Trhy: 1. v pondělí po 3 nedělích půstu, 2. na sv.Víta, 3. v pondělí před sv.Václavem, 4. druhé pondělí adventní. Kostel zdejší odevzdal král Václav II. již roku 1286 řádu křížovníků s červenou hvězdou, kteří jej mezi lety 1712 až 1731 v nynější podobu uvedli; náleží mu blízký statek Theisau (Tisová?). - Někdejší hrad zbořen roku 1634 od Švédů, takže nyní jedině příkop označuje, kde druhdy stával. Kinšperk náležel až do 16.století k statku Loketskému, jehož osudy s pány také sdílel, v 16.století pak náležel kr.ŠLIKŮM. Nynější majitel je August Eusebius HAAS.
STEINHOF (dnes Kamenný dvůr), ves při potoku, 19 domů, 168 obyvatel německých, katastrální obec Golddorf, politická obec Steinhof,farnost a bývalá doména Kinšperk, škola, dvůr poplužní.
EBERSFELD (dnes Podlesí), ves, 20 domů, 117 obyvatel německých, katastrální obec Golddorf, politická obec Steinhof, farnost a bývalá doména Kinšperk.
KRAINHOF (dnes Dvorečky), ves, 19 domů, 120 obyvatel německých, katastrální obec Libava, politická obec Steinhof, farnost a bývalá doména Kinšperk.
LIBAVA (LIEBAU), ves, 24 domů, 130 obyvatel německých, katastrální obec Libava, politická obec Steinhof, farnost a bývalá doména Kinšperk.
GOLDDORF (dnes Zlatá), ves, 31 domů, 189 obyvatel německých, katastrální obec Golddorf, politická obec Steinhof, fara a bývalá doména Kinšperk.
Farnost Vranov (1063 osadníků)
VRANOV (FROHNAU), farní ves, 79 domů, 529 obyvatel německých, pošta a bývalá doména Falknov, katastrální i politická obec Vranov, vikariát Falknov, patron hrabě Nostic; farnost: 1063 osadníkův, farní chrám sv.Jakuba, co farní již roku 1384, škola, poplužní dvůr, samoty SCHRAMM, STEINMÜHLE, GABERLHÄUSER, MÖLTERHÄUSER, AM BÜHNDL. - Vranov kdysi zvláštní statek, v 16.století v držení Šliků, roku 1599 koupil jej od královské komory Jošt Thiesel z Daltic, po Bílé Hoře při panství Rockendorfském.
EBMETH (dnes ROVNÁ), ves a statek, 93 domů, 563 obyvatel německých, katastrální obec Ebmeth, politická obec a farnost Vranov, škola. CELKEM 1063-1092= 29 osob přebývá.
Farnost Město Litrbachy (2133 osadníků)
Královské horní město LAUTERBACH (česky Litrbachy, dnes Čistá), farnost, 281 domů, 1941 obyvatel německých, okres Loket, katastrální, politická a farní obec Lauterbach, pošta Loket a Slavkov, vikariát Toužim, patron Jeho Veličenstvo císař; farnost: 2133 osadníků, farní chrám sv.Michala archanděla, škola, pivovár, tři mlýny. Výroční trh a trh na dobytek: 1. na sv.Jana Křtitele, 2. první pondělí po slavnosti Růžencové. - Zdejší cínové doly, v nichž se již delší čas nepracuje. došly jakési důležitosti teprve v 16.století, což z toho souditi se dá, že Lauterbach teprve roku 1551 novým městem jmenován a hornímu hejtmanství ve Slavkově podřízen byl. Velké škody způsobeny požárem v roce 1772. CELKEM 2133-1941=192 osadníků chybí.
Děkanství Horní Slavkov (6456 osadníků)
SLAVKOV (SCHLAGGENWALD), královské horní město (děkanství), 549 domů, 3961 obyvatel německých, kraj Cheb, okres Loket (1 1/2 hodiny jihovýchodně), katastrální i politická obec Slavkov, arcidecése Pražská, vikariát Toužim, patron obec; farnost: 6456 osadníkův, děkanský chrám sv.Jiří byl ve 14.století farním a vystavěn nově roku 1520, chlapecká a dívčí škola, špitál s kaplí sv.Anny, radnice z roku 1547, c.k.horní úřad, horní komissariát, lesní úřad, poštovní expedice, pivovár, továrna na porcelán, zhotovování cínového nádobí, několik dvorů a mlýnů mimo město. Samota HASENBÜHL byla prvé manství Bečovské. Trhy výroční: 1. v pondělí po Septuagesima, 2. v pondělí po Jménu Panny Marie. - SLAVKOV založen buď na sklonku 12. nebo na začáku 13.století od SLAVKA z rodu Hrabišicův, který přijal příjmí z Riesenburka. V 15.věku panovali nad Slavkovem BORŠOVÉ Z RIESENBURKA, ŠLIKOVÉ a hrabata von GLEICHEN, kteříž panství Slavkov asi roku 1440 PFLUGŮM prodali. Tito zůstali v držení Slavkova až do soudného jim roku 1547, načež Slavkov za královské horní město prohlášen. Zdejší cínové doly objeveny prý již v druhé polovici 13.století. V 16.století dobýván zde nejen cín, ale i měď a stříbro, a výtěžek tohoto byl prý tak znamenit, že roku 1573 druhá slévárna zřízena býti musela. Nyní se zde doluje na cín a rudu wolframovou. V Slavkově narozen roku 1585 dějepisec válek husitských M.ZACHARIÁŠ THEOBALD.
Farnost Krásno (2950 osadníků)
SCHÖNFELD (dnes Krásno), královské horní město (farnost), 411 domů, 2770 obyvatel německých, kraj Cheb, okres Loket (1 3/4 hodiny jihovýchodně), katastrální i politická obec Schönfeld, arcidiecése Pražská, vikariát Toužim, patron Jeho c.k.Veličenstvo; farnost: 2950 osadníkův, pošta Loket a Slavkov, faní kostel sv.Kateřiny, jehož se připomíná jakožto filiálního již v roce 1404, chová zázračný obraz Panny Marie, škola, radnice, pivovár,dva mlýny, továrna na bavlněné a s bavlnou smíšené zboží, doly na cín. Trhy: 1. v pondělí před sv.Bartolomějem, 2. v pondělí po sv.Martinu; týdenní trh na koně a dobytek každý první čtvrtek v měsíci. Samoty: HUB či EINÖDE (10 domů), GRUND- či KLEINMÜHLE, MARIA-SCHÖNFELDER-ZECHE, THEILHÄUSL (dnes Na dílcích), kaple svatých apoštolů FILIPA a JAKUBA. -
O původu Schönfeldu nedostává se nám dostatečných zpráv; nepochybně povstal v 12. nebo začátkem 13.století, avšak toliko jest jisto, že Schönfeld náleží mezi nejstarší horní města v Čechách. Zde zřízen jest také první horní úřad, jemuž všechny doly až do nařízení vrchního horního úřadu v Jáchymově byly podřízeny.
Začátek dolování učinili prý Kornvalští horníci, kteří tu roku 1241 cín kopati počali. K roku 1540 připomíná se dobývání stříbra a cínu. Nejstarší známí držitelové Schönfeldu jsou páni z Riesenburka, zejména připomíná se BOREŠ z OSEKA či RIESENBURKA, který Schönfeldu roku 1355 první privilej udělil. Později vládli Schönfeldu páni PFLUGOVÉ, a když tito statky svými propadli, potažen Schönfeld ku královské komoře.
Ferdinand I. potvrdil roku 1547 Schönfeldu všechna práva a povýšil jej mezi královská horní města. Taktéž potvrzeny jsou Schönfeldu všechny výsady a práva roku 1578 od Rudolfa II., který mimo to město novými výsadami nadal. Připomenouti ještě dlužno, že odtud psala se šlechtická rodina Elbognerů z Šénfeldu.
Jiné farnosti
KOHLING (dnes Milíře) - ves v lesích, 16 domů, 101 obyvatel německých, katastrální obec Kohling, politická a farní obec Lobzy, bývalá doména Falknov.
SCHWAND (dnes Paseka) - ves, 13 domů, 81 obyvatel německých, katastrální obec Schwand, politická a farní obec Lobzy.
GRÜN (dnes Novina) - ves, 21 domů, 131 obyvatel německých, katastrální obec Grün, politická a farní obec Lobzy. Opodál mlýn.
NALLESGRÜN (dnes Nadlesí), ves, 55 domů, 324 obyvatel německých, katastrální i politická obec Nallesgrün, škola; farnost a bývalá doména Loket.
DREIHÄUSER (dnes Třídomí), ves, 19 domů, 90 obyvatel německých, katastrální obec Dreihäuser, politická obec Nallesgrün, farnost a bývalá doména Loket. Poblíž kdysi kostel sv.Mikuláše.
HÖFEN (dnes Dvory), ves, 29 domů, 170 obyvatel německých, katastrální i politická obec Höfen, farnost a bývalá doména Loket.
