Skalníkův hrob

Hrob uměleckého zahradníka Václava Skalníka nalézá se na severní straně při zdi hřbitova a stal se brzy po válce středem pozornosti českých obyvatel. František Xaver KUNDRÁT (1953) napsal pojednání "Skalník, tvůrce mariánskolázeňských parků" a připomínal jeho český původ. Poštovní ředutel z Plzně Jan HEJTMÁNEK (1954) inspirován F.X.Kundrátem, navrhl oficiálně i podrobně úpravu opuštěného Skalníkova hrobu. Městský národní výbor Mariánské Lázně (1956) dal provést opravu hrobu a umělecky ztvárnit náhrobek sochařem Břetislavem BENDOU. Do dnešní doby byl hrob několikráte upravován. Na náhrobku zůstává plaketa se Skalníkovým poprsím od Břetislava Bendy a s prostým nápisem: "29.VI.1776 - 7.I.1861// Václav Skalník // budovatel parků a města Mariánských Lázní.//.

V roce 1960 byl centrální park, nazývaný "Sady Boleslawa Bieruta", přejmenován na Skalníkův park a v roce 1962 byla odhalena Skalníkova busta od karlovarského sochaře J.BEZDĚKA zprvu ve svahu pod Reitenbergerovým pomníkem, dnes při Hlavní třídě. Také na nové promenádě je na památníku od sochaře Vítězslava Eibla z roku 1981 vzpomenuto vedle Jiřího Fischera také plastikou Václava Skalníka. Po roce 1989 byla Fučíkova ulice v Úšovicích přejmenována na Skalníkovu ulici. O jméno domu SKALNÍK spolu vedou (po roce 1991) spor zdejší podnik Léčebné lázně (dům SKALNÍK - Goethovo náměstí čp.4) a bývalá rekreace ROH, dnešní OREA či GEN (pension SKALNÍK - Anglická čp.242 Úš.-Bellevue).