Václav Havel
první prezident České republiky (1993-2003)

Světoznámý český dramatik a spisovatel; jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, zvolen 29.12.1989 prezidentem ČSSR.

Václav Havel se stal svými postoji v letech totality uznávanou morální autoritou. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace se stal i ve funkci prezidenta respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Z funkce prezidenta ČSFR odstoupil 20. července 1992 s odůvodněním, že nemůže nadále plnit slib věrnosti federativní republice způsobem, který by byl v souladu s jeho přesvědčením a svědomím.

Došlo k rozpadu ČSFR a 26. ledna 1993 zvolila poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem vzniklé samostatné České republiky. Prezidentský mandát mu vypršel 2. února 2003.

Václav Havel (* 5. 10. 1936 Praha) vyrůstal ve známé pražské podnikatelsko-intelektuálské rodině Havlů, spjaté s českým kulturním a politickým děním dvacátých až čtyřicátých let. Proto nesměl po ukončení povinné školní docházky v roce 1951 za socialistické diktatury studovat. Nastoupil do čtyřletého učebního oboru "chemický laborant" a přitom večerně vystudoval gymnázium (maturita 1954). Z kádrových důvodů nebyl přijat na žádnou z vysokých škol humanitního zaměření a proto začal studovat ekonomickou fakultu Českého vysokého učení technického, ale po dvou letech ji opustil. Kulturní tradice rodiny orientovala Václava Havla k humanistickým hodnotám české kultury, v padesátých letech potlačovaným. Prošel dvouletou vojenskou základní službou (1957-1959) a po návratu z vojny pracoval jako jevištní technik (nejprve v Divadle ABC), od roku 1960 v divadle Na zábradlí, kde působil jako dramaturg a asistent režie v letech 1960-68. Při zaměstnání (1962-1966) studoval dálkově dramaturgii na divadelní fakultě Akademie múzických umění a studia zakončil komentářem ke hře "Eduard", který se později stal základem hry "Ztížená možnost soustředění".

Literárně působil od roku 1965 v časopise "Tvář", až do jeho zákazu v roce 1969. V roce 1967 Havel přednesl zásadní projev na IV. sjezdu svazu spisovatelů, v němž kritizoval diskriminaci české a slovenské kultury a občanských svobod v Československu komunistickým režimem; o rok později se stal (do jeho zákazu v roce 1969) předsedou Kruhu nezávislých spisovatelů.

V roce 1956 se seznámil s Olgou Šplíchalovou (* 11.7.1933 Praha, svatba 9.7.1964 v Praze; † 27.1 1996,) a po osmileté známosti se 1964 vzali. Olga Havlová provázela pak svého manžela nejtěžšími životními zkouškami a Václav Havel o ní později hovořil jako o své nepostradatelné životní opoře.

Od svých dvaceti let publikoval Václav Havel různé studie a články v literárních a divadelních periodikách. V divadle Na zábradlí byly uvedeny jeho první divadelní texty, především hra "Zahradní slavnost" (1963). Následovaly hry "Vyrozumění" (1965) a "Ztížená možnost soustředění" (1968). V roce 1968 se Václav Havel angažoval jako předseda Klubu nezávislých spisovatelů a člen Klubu angažovaných nestraníků.

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy vystupoval Václav Havel proti politické represi a proti komunistické normalizaci. V roce 1975 napsal otevřený dopis prezidentu Husákovi, v němž upozornil na nahromaděné rozpory v československé společnosti.

V lednu 1977 došlo k publikování Charty 77. Vzniklo hnutí protestující části československých občanů a Václav Havel se stal spoluzakladatelem této iniciativy a jedním z prvních tří mluvčích. V dubnu 1979 se stal spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za své občanské postoje byl třikrát uvězněn a ve vězení strávil téměř pět let.

Po okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy se pak živil převážně v dělnických profesích, např. v roce 1974 jako dělník v pivovaře v Trutnově. Zároveň se věnoval dále autorské tvorbě a občanským aktivitám. V lednu 1989 byl znovu zatčen za přípravu a účast na tzv. Palachově týdnu a odsouzen na 9 měsíců nepodmíněně; po odvolání mu byl trest snížen a v květnu podmínečně propuštěn. V červnu 1989 pak Václav Havel iniciuje vytvoření petice Několik vět.

V druhé polovině osmdesátých let začal dialog mezi Sovětským svazem a západními demokraciemi a v československé společnosti rostla nespokojenost s vedením státu. Občané byli stále méně ochotni přijímat represivní politiku komunistického režimu. Zatímco Chartu 77 podepsalo původně pouze několik set lidí, k petici Několik vět, jejímž spoluautorem byl i Václav Havel, se v roce 1989 již přihlásily desetitisíce občanů.

Počátkem společenských změn se stala poklidná manifestace studentů 17. listopadu 1989, ve výroční den uzavření českých vysokých škol nacisty. Byla tvrdě potlačena policejním zásahem na Národní třídě v Praze a důsledkem byl všeobecný odpor do jehož čela se postavili studenti a umělci. Dne 19.listopadu 1989 bylo ustaveno Občanské fórum, na jehož půdě se sjednotili jednotlivci i skupiny a usilovali o zásadní politické změny v ČSSR. Václav Havel byl od počátku jeho vedoucím představitelem. Společenský pohyb vyvrcholil 29.prosince 1989, kdy byl Václav Havel jako kandidát Občanského fóra zvolen Federálním shromážděním prezidentem ČSSR. Zůstal jím i po volbách v létě 1990, kdy byl podruhé zvolen prezidentem (5. července 1990). Brzy vznikly rozpory mezi českými a slovenskými politiky v názorech na státoprávní uspořádání. Václav Havel byl jednoznačným zastáncem společného státu Čechů a Slováků a v tomto směru uplatňoval i svůj politický vliv. Po parlamentních volbách v červnu 1992 se rozhodující politické síly v republice nedokázaly shodnout na funkční podobě federace a rozpory českých a slovenských politiků vedly k tomu, že při volbě prezidenta 3.7.1992 již Václav Havel nezískal dostatek poslaneckých hlasů. Podle zákona sice dočasně zůstával prezidentem, ale z funkce prezidenta odstoupil 20. července 1992 a stáhl se na několik měsíců z veřejného života 18. ledna 1993 čtyři poslanecké kluby vládní koalice ho kandidovaly na funkci prezidenta a 26. ledna 1993 zvolila poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem samostatné České republiky.

Olga Havlová se po boku hlavy státu věnovala charitativní činnosti. Pracovala ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a založila již v roce 1990 Výbor dobré vůle, jehož činnost se zaměřila na pomoc tělesně a mentálně postiženým. V lednu 1996 po těžké nemoci zemřela.

Konec roku 1996 přinesl Václavu Havlovi těžkou životní zkoušku - nádorové onemocnění plic. Počáteční stadium nálezu a radikální lékařský zákrok vedly k úspěšnému léčení. Oporou v této složité životní situaci se mu stala přítelkyně herečka Dagmar Veškrnová (* 22.3. 1953 v Brně, svatba 4.1.1997), s níž se český prezident oženil krátce po propuštění z nemocnice v lednu 1997.

V obtížné vnitropolitické situaci byl Václav Havel 20.ledna 1998 opětovně oběma komorami Parlamentu České republiky zvolen prezidentem. Za své literární a dramatické dílo, za smýšlení a celoživotní úsilí o dodržování lidských práv, obdržel mnoho státních vyznamenání, mezinárodních cen i čestných doktorátů. Byl desetkrát navržen na Nobelovu cenu (naposledy roku 2005). Prezidentský mandát vypršel Václavu Havlovi 2. února 2003.

Chronologická data

  • 5. října 1936 - narodil se v Praze v rodině Ing. Václava Havla a Boženy roz. Vavrečkové
  • 1951 - ukončil povinnou školní docházku a vyvstaly potíže tzv. třídního původu a z jiných "kádrových" důvodů - při volbě studia či povolání, které trvaly následujících deset let
  • 1951-1955 - pracoval jako učeň-chemický laborant a potom jako laborant na Vysoké škole chemicko-technologické; současně navštěvoval večerní gymnázium (maturita 1954)
  • 1955 - debutoval v časopise Květen; publikoval do roku 1969 v časopisech Divadelní noviny, Divadlo, Host do domu, Listy, Literární listy, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu (Sešity pro literaturu a diskusi), Tvář, Zítřek aj.
  • podzim 1956 - na aktivu mladých autorů na Dobříši pronesl rebelantský projev, své první veřejné vystoupení
  • 1955-1957 - po řadě neúspěšných pokusů o přijetí na Vysokou školu humanitního zaměření studoval na ekonomické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze; při novém pokusu o přijetí na filmovou fakultu AMU byl odmítnut a nebyl přijat zpět na Techniku
  • 1957-59 - základní vojenská služba
  • 1959-60 - jevištní technik, Divadlo ABC
  • 1962-66 - studující dramaturgii na DAMU
  • 1960-68 - divadlo Na zábradlí, 1960-61 jevištní technik, 1961-63 dramaturg, 1963-68 asistent
  • 1968-74 - svobodné povolání
  • 1974-75 - dělník v trutnovském pivovaru
  • 1975-89 - svobodné povolání
  • 1989-2003 - prezident republiky
  • 2003 - občan

 

Havlovy hry

Jako umělec začíná Václav Havel tvořit již na konci 50. let 20. století, kdy se stal spoluautorem několika dramat - s K. Bryndou píše hru "Život před sebou" (1959), s I. Vyskočilem "Autostop" (1961), s M. Macourkem "Nejlepší rocky paní Hermanové" (1962). První jeho samostatnou divadelní hrou byla "Zahradní slavnost" (1963), satirická groteska, jejímž ústředním tématem je vztah člověk-systém-lidská identita.

Také další Havlovy divadelní hry byly psány v podobném duchu, vzhledem k Havlovým politickým názorům však častěji uváděny v zahraničí. Ještě v šedesátých letech vznikají díla "Vyrozumění" (1965), "Ztížená možnost soustředění" (1968), rozhlasová hra "Anděl strážný" (1968) a televizní hra "Motýl na anténě" (1968).

V sedmdesátých letech pak Havel, bez naděje na uvedení svých her doma, psal hry "Spiklenci" (1970), slavná Žebrácká opera" (1972), "zlidovělá" populární "Audience" (1975), "Vernisáž" (1975), "Horský hotel" (1976). Další hry, které napsal:


1978 - Protest
divadelní jednoaktová hra
zahraniční premiéra 17.11.1979, Burgtheater, Vídeň
domácí premiéra 15.12.1989, Hana Kofránková, MDP Praha


1983 - Chyba
divadelní jednoaktová hra
zahraniční premiéra 29.11.1983, Stadstheater, Stockholm
domácí premiéra 25.10.1992, Petr Hruška, Divadlo Rokoko, Praha


1984 - Largo desolato
divadelní hra o sedmi obrazech
zahraniční premiéra 13.04.1985, Burgtheater, Vídeň
domácí premiéra 09.04.1990, Jan Grossman, Divadlo Na zábradlí, Praha


1985 - Pokoušení
divadelní hra o deseti obrazech
zahraniční premiéra 23.05.1986, Burgtheater, Vídeň
domácí premiéra 27.10.1990, Jan Burian, Divadlo J.K.Tyla, Plzeň


1987 - Asanace
divadelní hra o pěti obrazech
zahraniční premiéra 24.11.1989, Schauspielhaus-Kleineshaus, Curych
domácí premiéra 30.03.1990, Karel Kříž, Realistické divadlo, Praha


1988 - Zítra to spustíme
historická meditace o pěti dějstvích pro scénický časopis Rozrazil

 

Havlovy knihy

Z Havlovy tvorby nedramatické jde o sbírku typogramů "Antikódy" (1964) a knihu, zabývající se dílem J. Čapka "J. Čapek, dramatik a jevištní výtvarník" (1964). Pozoruhodná je Havlova kniha "Dopisy Olze" (1983) - soubor Havlovy korespondence z vězení manželce Olze. Havlova tvorba publicistická je přinejmenším stejně obsáhlá jako tvorba dramatická. Shrnutí Havlovy publicistické tvorby z let 1969-79 vychází jako kniha "O lidskou identitu" (1984). Přehled života díla V. Havla a jeho názorů do poloviny 80. let 20. století podává kniha "Dálkový výslech" (1986), rozhovor s K. Hvížďalou. Dále je tu Havlův esej "Moc bezmocných" (1990) a úvahy "Letní přemítání" (1991). V letech 1999-2000 vyšly jeho "Spisy 1. až 7." a v roce 2003 "Pižďuchové" a "Václav Havel 1999 - 2002".

Pramen: internet ČR

Václav Havel a Mariánské Lázně

Václav HAVEL přijel poprvé do Mariánských Lázní v roce 1958. Byl tehdy na dvouleté vojenské službě a vojně napsal povídku "Život před sebou". mimořádná a Havel s ní vyhrával útvarové soutěže. Takto se dostal v roce 1958 až na ústřední přehlídku divadelních souborů Armádní soutěže do (tehdejšího okresního města) Mariánských Lázní. Strávil tu týden. Nejvyšším vojenským kruhům se však při hodnocení povídka nelíbila pro pasáž, kde voják usnul na stráži. Důrazně připomínali že socialistický voják prý nikdy nemůže usnout na stráži.To byla vůbec první Havlova návštěva v Mariánských Lázních.

Druhá Havlova návštěva Mariánských Lázní (1990)

Dne 10. března 1990 podnikl nový prezident ČSSR Václav Havel cestu na Karlovarsko a navštívil mimo jiné i Mariánské Lázně. Nejprve se zastavil ve vsi Vlkov a pak jel do Karlových Varů a do dalších míst na Západě.

S nejdelším projevem vystoupil prezident Havel na náměstí v Chebu. Obyvatelé města a okolí si to však zasloužili, neboť očekávali v dešti prezidenta pro jistotu skoro dvě hodiny. Spontánním "Nevadí, nevadí" odmítli špatné počasí jako důvod ke zkrácení prezidentova projevu. -- Václav Havel charakterizoval současné klima předvolební kampaně a upozornil na některá její úskalí. Podle něho budou červnové volby jakousi generální zkouškou na ty opravdové ke kterým musí naše společnost teprve dozrát a politicky se vykrystalizovat. V současné době překotného vznikání politických stran je to zřejmě - po letech existence jediné strany KSČ - zcela v pořádku. Postupem času se spektrum politických stran ustálí, vyrostou nové politické osobnosti, a podle jeho slov se tak stane do dvou let, tedy do dalších voleb.

Havel vyzval veřejnost, aby poukazovala na to, že je cosi důležitějšího než zájmy osobní, zájmy skupiny či strany. Především běží o zájmy celé naší země. Cheb leží v západním výběžku republiky a proto jeho obyvatelé pozorně sledují i vývoj v sousedních německých státech. V žádném případě není potřeba obávat se o osud našich obyvatel a návratu Němců. "Někteří se možná přijedou podívat, kde žili jejich předkové - a ty přátelsky přivítejte. Pokud by však nesli nějaká neonacistická hesla, tak je vyžeňte!", uzavřel toto téma Václav Havel.

Kolonáda – tentokrát v Mariánských Lázních

Prezident Havel projížděl městem a byl tu bouřlivě vítán. S necitlivým pojetím výstavby tohoto lázeňského města se seznámil pan prezident při setkání s Václavem BARTŮŠKEM - místopředsedou MěstNV Mariánské Lázně a mluvčím OF. To ho informoval o budoucnosti zabetonovaného prostranství nedaleko kolonády. Dříve tu stály stylové lázeňské domy s kulturními sály a léčebnami, teď se na jejich místě chystá stavba podivného monstra typu karlovarského Thermalu s předpokládanými náklady 1,1 miliardy Kč, při čemž v kompetenci města už není tuto akci zastavit. Prezident slíbil, že upozorní českou vládu, která jediná může v této fázi projekt změnit, a v případě, že by v něm chtěla pokračovat, doporučil obyvatelům proti stavbě takové moderní obludy demonstrovat.

Klášter Teplá - do roku 1950 centrum kraje

Klášter, založený v roce 1193, byl ještě před 40 lety kulturním, duchovním a vědeckým střediskem západních Čech. Tohoto významu pozbyl dne 11.dubna 1950, kdy do něj v noci vtrhla státní bezpečnost a lidové milice a odvezla odtud řádové bratry. Provizor kláštera L. J. KAZDA pak informoval prezidenta o dalších uživatelích kláštera - 28 let jimi byl útvar Československé lidové armády, a nyní o objekt "pečuje" už 12 let Krajské středisko památkové péče Plzeň. Pan prezident se o tom přesvědčil na vlastní oči: rámy obrazů zachycují místo vzácných pláten už jen jakési vybledlé cáry, rozbitou střechou sem zatéká, po topení zbyly jen zohýbané kusy plechu. Depozitář je prázdný -drahé tisky vojáci kdysi zpeněžili. Zřejmě jen zázrakem se pustošení vyhnulo historické knihovně, druhé největší v Československu ...

Co je nejkrásnější ...

O tom si zpíval československý prezident s dětmi s ústavu sociální péče pro mládež v malé vesničce Mnichov. Sedmdesát procent svěřenců však už věkovou hranici dávno překročilo. V kraji totiž v jiných zařízeních pro postižené nemají místo. Tak se o ně tady stará několik sedmdesátiletých řádových sester, které s Hutkovou písničkou na rtech provázely prezidenta až na schody.

Vinárna Parkhotelu místem obědu prezidenta Václava Havla

Asi ve 14 hodin přijel prezident Václav Havel s 10-12 auty doprovodu na oběd do vinárny PARKHOTELU. Oběd se konal bez přítomnosti novinářů a oběda se účastnili dr.Bartůšek z OF, zástupci karlovarského OF a doprovod. Z Parkhotelu vyjel Václav Havel k ředitelství lázní s odtud pěšky na kolonádu s výhledem na staveniště ARNIKY. –rš-

Hodnocení prezidentské cesty v sobotu 10. března 1990

Po celodenním putování po tomto kraji (Vlkov – Hořovičky – Karlovy Vary – Sokolov - Cheb - Mariánské Lázně - Klášter Teplá – vesnička Mnichov – Karlovy Vary) zhodnotil Václav Havel svou návštěvu: "Zjistil jsem, že je to krásný kout naší domoviny. Ovšem z bohatých vesnic zbyly leckde jen zříceniny a místo péče o památky se stavěly honosné objekty. Kdyby se například do kláštera v Teplé každoročně investovalo třebas jen řekněme deset tisíc Kčs - byl by dnes v lepším stavu a nemuselo by se na něj teď vynaložit 70 milionů Kč. Při federální vládě byl zřízen zvláštní ústav který se tímto stavem bude muset zabývat "

Pramen: výňatky z článku Hany Douskové "Prezident Václav Havel naším hostem" Nový Hraničář MF z 12.3.1990.

Třetí návštěva prezidenta Havla v Mariánských Lázních (1996)

Při další návštěvě 3. května 1996 si prohlédl prezident Mariánské Lázně za doprovodu tehdejšího starosty PhDr. Luďka Noska a generálního ředitele společnosti Léčebné lázně, a.s. Ing. Leo Novobilského. Bylo to v rámci dvoudenní prohlídky západních Čech. Po oba dny prezidenta Havla doprovázel přednosta oddělení ARO v Mariánských Lázních, MUDr.Pavel Nápravník. Z Mariánských Lázní odjel prezident do Sklářů, odkud odletěl helikoptérou do Prahy. -rš-