Váša Příhoda

slavný český houslista v zahraničí, *22.8.1900 Vodňany, + 26.7.1960 Vídeň. Váša Příhoda koncertoval v Mariánských Lázních v roce 1923. Bližší podrobnosti neznáme.

Syn majitele hudební školy a kapelníka Aloise Příhody v Praze-Nuslích (+1937), bratranec Mirka Příhody. Již v útlém mládí projevoval výjimečné nadáni a otec byl jeho prvním učitelem houslové hry. Od 5 let získával pověst zázračného dítěte, v 8 1etech hrál Beethovenůiv ai Brahmsův koncert a otci vypomáhal ve vyučováni. V 10 letech se stal žákem J. Mařáka a za 3 roky měl samostatné vystoupení v pražském Mozarteu (1913). Širší veřejnosti se stal známý koncertem ve Smetanově síni (25.11.1915, hrál mj. Paganiniho koncert D).

Za první světové války získal zvučné jméno četnými koncerty v českých zemích. Po převratu koncertoval ve Švýcarsku [Curych 1.11. 1919, u klavíru O. Pařík), v Lublani, Záhřebu, Terstu (listopad 1919). V Itálii přes umělecké úspěchy finančně ztroskotal a zcela bez prostředků přijal místo primisty v přední kavárně v Miláně. Tam upoutal velikou pozornost novinářů, kteří mu umožnili vystoupení při společensky významné vernisáži. 84 vyprodaných koncertů v Itálii (1.VI.1920) znamenalo Příhodovo umělecké i společenské vítězství. V Janově byla Příhodovi prokázána čest hrát na Paganiniho housle.

Nové úspěchy měl v Jižní Americe, USA a Kanadě (1921, u klavíru Asta Doubravská) a též v Africe. Od té doby konal pravidelně zájezdy do zahraničí, občas vystoupil ve vlasti, kde trávil dovolenou v létě (na svém zámečku v Zárybech u Brandýsa nad Labem). Do r. 1933 vystoupil v Argentině, Egyptě, Belgii, Bulharsku, Brazilii, Německu, Dánsku. Estonsku, Anglii, Francii, Finsku, Řecku, Holandsku, Itálii, Jugoslávii, Lotyšsku, Jávě, Monaku, Maroku, Rakousku, Palestině, Polsku, Portugalsku, SSSR, Rumunsku, Švédsku, Švýcarsku, Španělsku, Turecku, Uruguayi, Maďarsku a USA. Kromě toho se velmi dobře uplatňoval jako pedagog, zvláště v letních kursech salcburského Mozartea (1936 až 1938, 1941/43), kde většinou žil za okupace. Přechodně učil na Hudební akademii v Mnichově (1944).

Po osvobození působil jednak v Salcburku (1949/50), potom učil na Akademii pro hudbu a dramatické umění ve Vídni (1950/51 smluvní učitel, 1951/60 řádný profesor). V ČSR koncertoval po osvobození na Pražském jaru teprve v r. 1956 (Praha 30.5.; 5. a 7. 6.; v Brně 9.6.1956) a tehdy znovu oceněno jeho veliké umění, i když uvedl svůj starší pořad (Dvořákův koncert, Sonatinu, Romantické kusy, Brahmsovu sonátu A, Tartiniho Ďáblův trylek, Bachovu Clacconu a úpravu Paganiniho Nel cor piu non mi sento). Nositel četných řádů - rumunskěho, italského, belgického, španělského. Příhoda byl houslistou romantického typu, komorního projevu a ušlechtilého výrazu. Technicky zvládl nejobtížnější místa a jeho podání vlastni úpravy Paganiniho Nel cor piu non mi sento považováno za nedostižné. Nestavěl do popředí technickou virtuositu, nýbrž kladl důraz na komornost svého projevu, a to již sestavou pořadí, v nichž obvykle volil některou sonátu (Tartini, Mozart, Beethoven, Brahms, Franck) i zdánlivě méně náročně skladby (Smetanovo Z domoviny, Dvořákova Sonatína). Byl vynikající tlumočník děl J. S. Bacha, ze světových houslových koncertů s oblibou uváděl Dvořákův. Soudobé české hudbě věnoval malou pozornost (Jirákova Hudba noci 1939). Z jeho klavírních doprovázečů vynikal za okupace A1fréd Holeček.

Napsal několik houslových skladeb, zvláště Polonézu, Slovanské melodie, Sonátu (1939) a Koncert (19639). Četně úpravy virtuosního rázu (Schubert, Strauss). Gramofonové desky: Tartini - Ďáblův trylek, Händel - Largo, Paganini - Rej čarodějnic, Smetana - Z domoviny, Příhoda - Slovanské melodie (Polydor) aj.

 


Literatura:
ČERNUŚÁK Gracián(+)-ŠTĚDROŇ Bohumír-NOVÁČEK Zdenko "Československý hudební slovník osob a institucí, svazek II.(M-Z), Státní hudební nakladatelství Praha 1965