Zboží NAHÝ ÚJEZDEC

Toto allodiální zboží leží v severozápadní části Plze'nského kraje, kde je obklopeno ze tří světových stran panstvím Planá, a pouze na jihu se dotýká panství Tachov.

Současným majitelem (1838) je ZACHARIÁŠ GRADEL, který je získal v roce 1836 po jednom soudním sporu s předchozím majitelem PROKOPEM KAUDNÝM, který je zakoupil roku 1806 a bylo mu soudně přiznáno právo až do konce života ho používat. O dřívějších majitelích se ví pouze to, že v letech 1668 až 1710 patřilo zboží Nacketendörflas jakémusi Friedrichu Kazimírovi z Trautenberka a po Kazimírově smrti ho vlastnila vdova Helena (+1740), rozená von Perglas. Následující majitelé byli: Johann Wenzl Henninger, svobodný pán von Eberg (koupil je za 50000 florentýnských v roce 1749), od něho koupil panství Liebmann Kazimír von Penst do roku 1751, (po něm zdědila panství Wilhemina, vdova po Kazimírovi, roz. Zedwitzová v roce 1753), pak Margaretha, ovdovělá hraběnka Zuckur, roz. von Wunschwitz do roku 1759; (Herula Eva Perglerová von Perglas do roku 1761); Josef Radowsky, svobodný pán z Hustířan (a jeho syn Anton)- do roku 1771 (roku 1772 zhodnoceno panství na 44000 florentýnských a čistý roční výtěžek 1764 fl.); pak Margaretha Elisabeth svobodná paní Schirndinger, roz. von Satzenhofen (1771 až 1788); pak Maria Elisabeth Horová z Očelovic (1788-1792); Franz Maschauer (1792-1800); Zachariáš Gradl (1800-1804); Wenzel Rilke (1805-1806) a nakonec uváděný Prokop Kaudný od roku 1806 do roku 1836. Po něm dostal zboží Zachariáš Gradl. (Gradl prodal panství v roce 1848 Janu Nosticovi hraběti z Plané.)

Využitelná plocha panství měla podle centrálního katastrálního sumáře:

Celkem 1079 jochů a 529 klafterů, z toho panské půdy-dominikálu je 486 jochů a 1595 klafterů; selské půdy-rustikálu je 592 jochů a 534 klafterů. Orná pole mají 693 jochů a 255 klafterů (z toho 216 jochů a 1461 klafterů dominikál a 476 jochů a 394 klafterů rustikál), rybníky srovnatelné s polem jen dominikál (31 jochů a 296 klafterů), louky jsou celkem 106 jochů 1377 klafterů (z toho 40 jochů a 808 klafterů dominikál, 66 jochů a 569 klafterů rustikál), zahrady 6 jochů a 1230 klafterů (z toho 4 jochy a 481 klafterů dominikál a 2 jochy a 749 klafterů rustikál), chudá pole 4 jochy 654 klafterů (jen rustikál), rybníky srovnatelné s loukami 5 jochů 210 klafterů (jen dominikál), pastviny 48 jochů a 441 klafterů (z toho 33 jochů 1080 klafterů dominikál a 14 jochů a 961 klafterů rustikál), lesy 183 jochů 833 klafterů (z toho 155 jochů a 459 klafterů dominikál a 28 jochů a 407 klafterů rustikál).

Od panství Planá dělí Nahý Újezdec potok Schladabach, dále se zde nachází sedm rybníků, osazených kapry, z nich rybník Geierteich se používá jako louka. Půda je směsí písku a jílu a pěstuje se na ní především žito a ječmen. Ovocné stromy jsou jen v zahradách.

Na panství bylo k 30.dubna 1837: u vrchnosti 15 krav, 1 býk a 8 tažných volů, 100 ovcí a 3 svině. U poddaných 2 koně, 50 krav, 1 býk, 6 telat a 32 tažných volů, 120 ovcí a 5 sviní. V lesích převažovala borovice a smrk. Byli zde zajíci a koroptve.

Obživou obyvatel je zemědělství a vrchnost má 2 panské dvory, provozované ve vlastní režii.

NAHÝ ÚJEZDEC (Nacketendörflas) je jedinou obcí na panství a je vzdálen 8 poštovních mil od Plzně, 3/4 hodiny jihozápadně od Plané, kde je nejbližší pošta, silnice míří do Plané a do Tachova, ves má 62 domů, 403 obyvatel, z toho dvě rodiny židovské, Dále je zde 1 vrchnostenský zámek, 1 úřední budova, 1 kaple P.Marie Pomocné, přístupná veřejnosti, 1 panský dvůr, 1 hostinec, 1 kovárna. K vesnici patří 1/4 hodiny západoseverozápadně vzdálená samota HAVRANÍ HNÍZDO (Rabennest), skládající se z druhého panského dvora, 1 ovčína, 1 fořtovny, 1 pivovaru s kapacitou 6 sudů a 1 vědra, 1 palírna kořalky, 1 draslárna a 1 zbrojní kovárna. Severně 1/4 hodiny stojí na Zlatém potoce Horní a Dolní Zlatý mlýn (Schladamühle), první nazývaný též Küchenmühle, s pilou a dále se třemi dominikálními domky, druhý mlýn též Kusenmühle. Celek patří farností pod Brod, ležící na panství Planá.

Kromě toho k panství Nahý Újezdec patří 5 selských usedlostí, ležících 1/2 hodiny severozápadně, farností patřících k Svatému Kříži na panství Planá.
 


 

Naše poznámka k vývoji obce.

Nejstarší majitelé nejsou známy ani doba založení obce. První měl být rytíř, který byl leníkem chodského hradu Tachov a platil pachtovní na hrad. První zmínka je z roku 1335, kdy se tu uvádí rytíř CHVAL. Roku 1379 se uvádí další jméno - rytíř MIKULÁŠ na statku a snad i na tvrzi. V roce 1558 se uvádějí majitelé z Trautenberka a přestavují starou tvrz na zámek. Majitelé se uvádějí od roku 1540 a bylo jich požehnaně, což asi nebylo dobré pro vývoj obce:
- 1540 se uvádí majitel Andreas "auf Schönbrunn und Naketendörflas"
- 1567 se uvádí majitel Zikmund "auf Schönbrunn und Naketendörflas", oba z rodu Trauten-berků;
- 1606-1609 se uvádějí jako majitelé Jiřík z Trautenberka a jeho manželka. Ve válce mezi zimním králem Friedrichem II. a rakouským králem Ferdinandem II. stál Jiřík na straně zimního krále a jeho majetek měl propadnout konfiskaci, roku 1615 uvádí se v berní rule se 68 poddanými jako Nekendendörfles; Jiřík byl obviněn roku 1623 konfiskační komisí z účasti na povstání. Zemřel v roce 1625 a česká komora po jeho smrti vzala panství do "sequestru" (zabavila).
- Jiříkův bratr byl Jan Ondřej Trautenberk a jeho pět synů zažádalo o znovuzískání tohoto majetku a měli vyčíslit jako jistinu za panství 6000 kop m. (míšeňských?). Za eventuální omilostnění - spíše jako pokutu - museli ihned složit 800 zlatých. Na základě splacení pokuty byl jim postoupen majetek zpět v roce 1629. Byla to pětice: Zikmund Abraham, Jiří Kryštof, Štěpán Oldřich, Volf Adam, Jan Ondřej.
- na listině z 23. prosince 1641 se uvádějí jako svědkové starosta Plané Georg Ehrlmann a městský písař plánský Poliosander, potvrzující, že od bratrů z Trautenberka kupuje panství Nahý Újezdec poručík Christof von Waldenfels. Protože však zaplatil pouze 5000 zlatých, nebyla koupě uznána a poručík musel od akce odstoupit.
- v roce 1655 se uvádí Eva Polexina Trautenberková jako majitelka značně ztenčeného panství s 22 poddanými. Berní rula uvádí dvě sídla a celkem 6 sedláků, 2 chalupníky, 5 zahradníků. Na panství jsou 3 dvory pusté, 4 dvory pohořalé, 1 chalupník vyhořelý a 1 zahradník vyhořelý. Celkem je tu sice 337 strychů polí, ale obděláváno na zimu jen 86 strychů a na léto 78 strychů, 28 potahů, 85 krav, 52 ovcí, 44 sviní, 1 ovčácký pacholek. Panství se hodnotí takto: "Zahradníci špatní jsou, jeden chalupník žádného dobytka nemá." K porovnání sousední Dolní Jadruže, která měla 19 sedláků, 2 chalupníky, 5 zahradníků, 719 strychů polí, byla částí panství Planá.

Další pořadí majitelů uvádí již J.G.SOMMER (1838), tj. že v roce 1848 zakoupili zboží a přivtělili ke svému panství Planá hrabata Nosticové. Přivtělené panství bylo jako svěřenské (Fideikommiss) a Nosticové zůstali majiteli do roku 1945. Dne 4.dubna 1848 převedl krajský úřad v Plzni soudní právo nad Nahým Újezdcem, které měl dosud magistrát v Plané, na vrchní a justiční úřad panství Planá.

Po vzniku Československa po první světové válce došlo k pozemkové reformě, při níž přešla největší část majetku panství Nahý Újezdec i se zámkem (čp.1) koupí v roce 1926 do rukou bratrů Ing. Karla a Wilhelma Egererových. Fořtovna, obora a všechny rybníky zůstaly v majetku Nosticů. Ale po několika letech je Nosticové prodávají průmyslníkovi Josefu Hosnerovi z Jablonce nad Nisou.

V roce 1945 se stal zámek majetkem československého státu a byl různě využíván - jako byty, kanceláře, osvětové zařízení, hospodářské sklady. Nedlouho před požárem byl zámek v akci Z upraven nákladem 180 000 Kč na kulturní středisko. V noci z 21. na 22.listopad 1962 vypukl požár a zničil všechny střechy. Jednalo se o rekonstrukci zámku, ale přes výslovný zákaz nechali místní činovníci v září 1964 zámek odstřelit.

K panství patřila samostatná část obce Havraní hnízdo (Rabennest). Sem patřil druhý panský dvůr, pivovar s kapacitou 25 džberů, parní varna a vyvařovna kostí a lupiny (vlčího bobu), později byla přestavěna v palírnu lihu. V osmdesátých letech 19.století vyhořel pivovar a sousední máčírna lnu. Celé Havraní hnízdo obdržel od Nosticů později někdejší panský šafář Čech Šváb při odchodu do penze. Lesík Finsterholz s rybníkem Herrgottsteich (výměra 29 hektarů) mezi Karlovým a Kravím mlýnem, zakoupil s povolením státního pozemkového úřadu lesní spolek, který vytvořilo 33 zdejších sedláků za 285000 Kč. V panském dvoře se uváděl ve dvacátých letech Jan Šváb jako krejčovský mistr. V roce 1948 zde došlo k tragédii a zastřelení Švábů z důvodů, které upadly v zapomenutí. Hledání pamětníků by mělo objasnit neštěstí z května 1948. Dnes má samota název Josefův dvůr a žije tu na samotě muž, který se hlásí k dědictví dvora, ale o němž není nic bližšího známo.