Lerchlova válečná kronika Mariánských Lázní 1945

 

V roce 1941 přestaly vycházet noviny Marienbader Zeitung. Na pokyn mariánskolázeňského starosty dr.Otto Mannera začal psát mariánskolázeňskou válečnou kroniku profesor Wenzel LERCHL, který se dosud staral o muzeum. Kroniku otevřel dnem 1. listopadu 1941, kdy se už plně rozhořela válka na Východě. Jde o osobní zážitky, kde se střídají dny s podrobným popisem s dny minimálních zpráv. // Ve dvojzávorkách připomínáme významné politické i vojenské události toho dne ve světě.//

 

Tímto zápisem končí VÁLEČNÁ KRONIKA Mariánských Lázní, kterou psal profesor Wenzel LERCHL z domu Fortuna (vedle hotelu EVROPA).

 

Farní kronika Mariánských Lázní 1945

Také farní mariánskolázeňská kronika popisovala průběh posledních měsíců světové války. Z ní vybíráme:

 

"8.května 1944 bylo otevřeno nové oddělení hřbitova - Berlínský hřbitov – pro zemřelé v odděleních berlínského hřbitova v městě. V únoru a březnu 1945, během největších mrazů, rostl proud utečenců z Východu přes střední Německo do Mariánských Lázní. V našem kraji přijíždělo nejvíce ze Slezska a velmi utrpěli dopravou a mrazy. Všechno obyvatelné bylo pro ně uvolněno. Také děkanství se přemístilo - do bytu inspektora pramenů Honhäusera., které se přestěhoval do červeného salonku. Každý duchovní smí mít jen jednu místnost. Až do konce dubna bylo mnoho leteckých poplachů. 15.dubna při náletu zemřeli dva železničáři při bombardování u nádraží a 8 osob na letišti. Právě zde, na nádraží a na letišti trpělo město nejvíce. Při jiném leteckém útoku zahynuli 4 letci a byli pohřbeni na hřbitově. 28.dubna se vrátil převor Lenz a farář Pichl z koncentračního tábora v Dachau. Pan farář Uhlík ze Tři Seker bohužel zemřel 1.března 1945 v Dachau na skvrnitý tyf. V sobotu 21.dubna 1945 musel farář Raymund Klofat připravit na smrt tři německé vojáky, které odsoudil stanný sodu k trestu smrti jako zběhy. Trest smrti zastřelením byl vykonán poblíž střelnice na tenisovém hřišti.

Když se přiblížila fronta, koncem dubna přichází do města vojenský lazaret a válečný farář dr. Bertram a zůstal až do konce července. - Počet mrtvých stoupal v lazaretech natolik, že bylo nutno přikročit k hromadným hrobům se 4-5 mrtvými do jednoho hrobu. Rovněž tak tomu bylo na berlínském hřbitově.

Vzrušení a nervozita v městě stoupaly každým dnem koncem dubna, když se blížila fronta a od Chebu a Plané bylo slyšet silná kanonáda. Velitelé NSDAP pálili akta a spisy a pak mizeli v dáli. V neděli 6. května za mše svaté vstoupili Američané do města. Tím povolilo napětí a velký strach, že sem vstoupí ruská vojska. Nějaký čas byl zákaz vycházení. Všeobecnou kapitulací německého wehrmachtu skončila druhá světová válka a s ní i historická perioda Mariánských Lázní od 3.10.1938 do 6.5.1945.

Koncem května se vrátil vedoucí sboru Knauschner z fronty a převzal 1.6. církevní sbor. Přišli i američtí vojenští knězů a sloužili mše pro Američany v neděli odp. v 16 h. a dopoledne v 11:15 h.

Okresní velitel Fritz AMREICH se zastřelil poblíž Panoramy a knihkupec Max Höhne se oběsil kdesi na Tepelsku, byl to vicestarosta a nejvyšší funkcionář SD (Sicherheitsdient - tajné služby) v Mariánských Lázních. Patřil pod gestapo v Karlových Varech, kde Lem, Jähn a Pöhner bývali postrachem klášterů a duchovních. Mnoho vysokých funkcionářů strany a státu bylo Američany zatčeno a odvezeno. Později prováděly zatýkání stranických funkcionářů ještě československé úřady."

Zkratky v Lerchlově válečné kronice:

 

ZPET