Anglikánský kostel

LOKALITA a POPIS. Památkově chráněný objekt "Anglikánský kostel" (Christ Church), vedený v Okresním seznamu památek okresu Cheb pod rejstříkovým číslem 3785, se nachází v Mariánských Lázních ve svahu mezi budovami školy Sever a městské radnice, Ruská čp.98. Jde o stavbu typu anglického venkovského kostelíka v románsko-novogotickém slohu z neomítnutých cihel. Vpředu na lomenicovém štítě dominuje veliké osmidílné rozetové okno (podobně jako u římskokatolického kostela a bývalé synagógy) a vchod je zakryt širokým architektonicky sladěným přístřeškem, který byl původně užší. Předlohou pro okna byla anglická gotika. Okolí bylo později parkově upraveno.

HISTORIE STAVBY Z ROKU 1879. Postavení kostela podnítili v sedmdesátých letech 19.století angličtí hosté. Stavba byla v tehdejším Rakousko-Uhersku zvláštní "exot". Takového vyznání (konfese) zde žádní věřící nebyli.

V roce 1877 předala Angličanka Mrs. Ann Scott of Rodono ze Selkirkshire se svými sourozenci Richardem a Karolinou Alžbětou. kteří tu byli na léčení, lázeňskému lékaři a tehdejšímu starostovi města dr. Augustu HERZIGOVI obnos 1200 liber šterlinků (12000 zlatých) na stavbu anglikánského kostela. Paní Ann Scottová chtěla tak uctít památku svého manžela Johna Scott of Rodono, který se v Mariánských Lázních léčil a zde zemřel dne 16. července 1867 v domě čp.15 "Stadt Paris" (Paříž). Tento lázeňský dům tehdy vlastnily Anna a Františka Hablovy (dcery Ignáce Habla, který dům čp.15 postavil roku 1838. Po jeho smrti 1839 vlastnila dům vdova Magdalena Hablová (+1860), v letech 1860-1870 dcery; od roku 1870 Josef Senft). Předaný obnos pro stavbu kostela se ještě navyšoval dalšími dary a dobrovolnými sbírkami, především anglických hostů.

Stavební plán připravil významný londýnský architekt viktoriánské doby Wiliam BURGHES (1827-1881) v uvedené formě anglického venkovského kostelíka. Tepelský klášter poskytl bezplatně pozemek. Starosta Herzig pak informoval paní Scott of Rodono, že již získal vhodnou parcelu za radnicí - nedaleko někdejší oblíbené Alexandřiny vyhlídky, poblíž silničky Jägerstraße (dnes Ruská ulice) a dárkyně přislíbila, že pokud ještě budou chybět finanční prostředky, že složí zbývající částku.

Starosta se pak obrátil na místního stavitele Friedricha ZICKLERA (1829-1899), který nedlouho předtím stavěl městské divadlo (1868) a pavilón Lesního pramene (1869), aby postavil kostelík podle Burghesova plánu. Stavělo se od počátku roku 1878 a již 15. května 1878 stála stavba až ke střeše, ale práce musely být po dobu sezóny zastaveny. K dokončení došlo na jaře 1879. K stavbě bylo použito zvláštních malých červených cihel s dutinou. Příkrá střecha byla zakončena dvěma kruhovými kříži. Varhany dodala firma Carl Hes & syn.

Dne 15. července 1879 slavnostně vysvětil kostel lord biskup von Bath. Vysvěcení předcházela nepříjemná jednání. Biskup ani zástupci církevní společnosti odmítli přijet, dokud nebude vyřešena otázka vlastníka. Aby věc urychlil, zapsal se doktor August Herzig sám jako majitel kostela.

Kostel byl zasvěcen Ježíši Kristu ("Christ Church"). Již po vysvěcení kostela o sezóně 1879 byly v něm konány pravidelné bohoslužby anglikánské církve. Kostel spravoval mariánskolázeňský starosta Med.Dr. August Herzig. Také v dalších sezónách se tu konaly pravidelně bohoslužby. Kostel byl uzavřen a otevíral se pouze před ranní a večerní bohoslužbou a o dnech svatého přijímání. V sobotu v 16 hodin se otvíral pro cvičení kostelního pěveckého sboru.

Provoz kostela umožňovaly peněžní prostředky, které také věnovala vdova paní Scottová. Není proto divu, že přístupová cesta, vedoucí od radnice ke kostelu, lemovaná stromovou alejí, byla nazvána na její počest "Mrs. Scott-Allee" (Alej Mrs.Scottové).

Za první republiky bylo oznamováno konání bohoslužeb na dveřích kostela. V té době se uvádí jako majitel společnost S.P.G. v Londýně (Společnost pro rozšiřování anglikánské víry v cizině), která sem v letní sezóně vysílala do Mariánských Lázní svého duchovního k provádění bohoslužeb.

INTERIÉR

1. Uvnitř kostela v blízkosti vchodu připomínala pamětní deska šlechetnou zakladatelku kostela, Mrs. Anne Scott of Rodono. Byla však v listopadu 1973 odcizena. Byl na ní nápis:

"To the glory of almighty god and in memory od John Scott of Rodono, Selkirkshire, who died at Marienbad on 16th July a.d.1867. This church las been erected by his widow Anne Scott a.d.1879."

2. V barevných mozaikách oken s výjevy ze života Ježíše Krista byla jména donátorů:

1.okno: "In memory of Francis John Mallet, departed March 13.1867"
2.okno: "In memory of Maria Singleton, departed July 2. 1875"
3.okno: "In memory of m.general John Singleton, departed April 10.1887" (podle A.GNIRSE, 1932)

3. Největší slávy se dožil kostel za pobytu anglického krále Edwarda VII. v Mariánských Lázních. Král, který pobýval v městě celkem devětkrát v letech 1897 - 1909. Pravidelně navštěvoval zdejší bohoslužby. Krátce po jeho smrti, v roce 1911, byla odhalena v kostele na západní stěně v kruhu květinového věnce s královskou korunou pamětní tabule s desetiřádkovým nápisem, s plastikou krále Eduarda VII. a jeho osobními daty (* 9.11.1841,+ 6.5.1910):

"TO THE GLORY OF GOD
AND TO THE BELOVED MEMORY OF
EDWARD VII.
BY THE GRACE OF GOD OF THE UNITED
KINGDOM AND OF THE BRITISH DOMINIONS
BEYOND RHE SEAS KING,
DEFENDER OF THE FAITH EMPEROR
OD INDIA AND SOVEREIGN OF
THE MOST NOBLE ORDER
OF THE GARTER."

(Boží slávě a milované památce Edwarda VII., z milosti Boží krále Spojeného království a britských zámořských dominií, ochránce víry, císaře Indie a suveréna nejšlechetnějšího řádu podvazkového.)

Pamětní tabule z roku 1911 byla při rekonstrukci kostela po roce 1992 renovována zdejším akademickým sochařem Vítězslavem EIBLEM.

4. Třetí pamětní deska bývala u první lavice, kde král sedával. Také byla v listopadu 1973 odcizena. Její text byl:

"Here KING Edward VII. worshipped 1897-1909. These tablets were set up by dutiful subjekts. MDCCCCXI."

Za první světové války byl sejmut kostelní bronzový zvon, ale po válce znovu nainstalován a celý interiér kostela prošel úpravami.

VLASTNICKÉ a SPRÁVCOVSKÉ VZTAHY. Péčí o kostel byl pověřen po smrti starosty Herziga jeho syn JUDr. August Herzig, vlastníkem byla londýnská S.P.G. (Společnost pro šíření anglikánské víry v cizině).

Po roce 1948 zůstal kostel "bezprizorní" a byl několikrát cílem rozkrádání a ničení. Leoš PERNICA (1969) vydal brožuru o kostelíku a psal do novin články s cílem obnovit památku ("Zachraňme kulturní dědictví" v Světě práce a jiné). Kostel byl sice uzavřen, ale 8.listopadu 1973 byly vypáčeny dveře a odcizeny dvě pamětní desky. Po uzavření kostela došlo brzy k trvalému poničení dveří, rozbití a rozebrání originálních varhan, kostelních lavic a nakonec i k rozbití mosaikových oken školáky kameny z venku. Před rokem 1980 kdosi odstranil celý původní ozdobný přístřešek před vchodem. Až do devadesátých let pokračovalo široké plenění kostela.

Dlouhá léta trvaly nejasné vlastnické vztahy, kdy se ke kostelu nehlásil ani původní vlastník (anglická společnost) a ani město Mariánské Lázně, které nemělo žádné doklady o tom, že by kostel vlastnilo. Když byly tyto vztahy vyřešeny, v roce 1993-1994 došlo ke komplexní stavební opravě exteriéru i interiéru. Dnes je oficiálním majitelem město Mariánské Lázně a kostel používá a spravuje Městské muzeum jako koncertní a výstavní síň k pořádáním různých kulturních akcí. Malá vitrína v rohu připomíná historii kostela a anglického krále Edwarda VII. .

Literatura:
GNIRS Anton: "Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken TEPL und MARIENBAD", Dr.Benno Filser, Augsburg, 1932
Heimatbuch Marienbad Stadt und Land, I.Band, Heimatverband der Marienbader Stadt und Land, Staudt Druck Geisenfeld, 1977, S.413
KLEMENT Franz "Der politische Bezirk Tepl - Ein Beitrag zur Heimatkunde" II. Auflage,Hermann Holub,Tachau,1882, S.137
MIESSNER Rudolf: "Illustrierter Führer durch Marienbad und Umgebung", II.Auflage, Marienbader-Badebuchhandlung, Marienbad 1937-1938
PERNICA Leoš: "Anglikánský kostel Mariánské Lázně" - propagační materiál, Služba lidu, Mariánské Lázně 1969
ŠVANDRLÍK Richard: "Problém anglikánský kostelík", HAMELIKA č. 13/1973 z 11.září 1973
ŠVANDRLÍK Richard: "Znovu anglikánský kostelík", HAMELIKA č.18/1973 z 13.listopadu 1973.
ŠVANDRLÍK Richard: "Soupis památek - Mariánské Lázně ", HAMELIKA, mimořádné číslo z 1. prosince 1980