6.

První jarní vycházka

Vlastivědný kroužek Klubu zdravotníků v Mariánských Lázních chystá první společnou vlastivědnou vycházku v sobotu 31.března 1973 odpoledne.

Karlova vyhlídka - Panorama - Zádubská výšina - Krakonoš / bobová dráha a zpět

Po trase vycházky číslo 1 (z Hameliky čís.1) vyjdeme od Ambrožova pramene v 13.30 hod. a budeme pokračovat přes Panoramu až k vrcholu Zádubské výšiny a odtud po slavnostním ceremonielu zpět přes Krakonoš do města. Vycházka potrvá asi 2 hodiny a sraz je na schodech u Ambrožova pramene v 13.15-13.30 hod. Započítávají se turistické kilometry.

Vlastivědné názvy

Málokdo z nás dnes už zná, jak se který vrch, potok či údolí v našem místě skutečně jmenuje či jmenovalo. Moderní doba příliš chvátá, než aby se zabývala takovými drobnostmi. Vlastivědné názvy sice potřebují topografové, ale my v denním životě přecházíme tuto neznalost místních pojmenování, třebaže připustíme, že každé místo kolem nás může mít nějaké vlastivědné jméno.
Je to i škoda, protože každý vlastivědný název je mimo jiné i poselstvím z minulosti a v každém čase se respektovala prastará označení míst. Díky této úctě ke starým pojmenováním se zachovaly nám i v Mariánských Lázních názvy míst mnohem starší než lázně, které později v tomto údolí vyrostly.

Dnes si připomeneme několik vlastivědných názvů v nejbližším okolí lázeňské čtvrti Mariánských Lázní. Především to budou oronyma. ORONYMUM je název hory, vrchu, horstva. V Mariánských KLázních se stýkají tři základní horopisné masy - Slavkovský Les, Tepelská vrchovina a Plánská plošina.

Nejvýraznější je SLAVKOVSKÝ LES (bývalý Císařský Les - Kaiserwald). Jeho masivní žuly jsou nepropustným podkladem, který působí nadržování srážkových vod v nejvyšších partiích, v okolí Kladské. Zde se nacházejí velká rašeliniště, již v roce 1933 vyhlášená státními rezervacemi. Chráněná krajinná oblast "Slavkovský Les" zahrnuje především pohoří Slavkovský Les, ale i část Tepelské vrchoviny. Jde o hydrologicky citlivou oblast, kde pramení potoční přítoky Mže, Ohře a samotná Teplá. a kde vznikají složitým způsobem minerální prameny Mariánských Lázní i Kynžvartu. Do roku 1955 byl název CÍSAŘSKÝ LES (Kaiser Wald) a ještě po roce 1955 profesor Jaroslav GOTTHARD uváděl nový název vždy spolu se starým v závorce. Domněnka o původu názvu "Císařský" z doby císaře Karla IV. (1346-1378) není správná; les se tak jmenoval až od roku 1546, kdy císař Ferdinand sebral veškeré majetky odbojnému Kašparu Pluhovi z Bečova, a tedy i jeho zdejší lesy.

TEPELSKÁ VRCHOVINA (Tepler Hochland) je název druhého významného pohoří (též Tepelské vrchy, Tepelská vysočina, Tepelská plošina; v němčině Franz KLEMENT 1882 uváděl názvy "Tepler Ebene", "Tepler Hochland"). Pro tento útvar se však nehodí ani název "hory" či "vysočina", "plošina" ani "les". Geologicky tvoří její skalní podklad fylity, svory s čedičovými vyvřelinami Podhorou, Vlčí horou, Klunkou, na východě pak s lávovými příkrovy Vladaře, Krasíkova a Hradištního vrchu. Hranice obou pohoří probíhá údolím Mariánských Lázní.

PLÁNSKÁ PLOŠINA (Planer Ebene) je součástí Tachovské brázdy a zasahuje sem z Plánska. Vyplňuje nižší plošinu mezi pohořími Český Les na jedné straně a Slavkovský Les a Tepelská vrchovina na druhé straně.

Nejvyššími vrchy Slavkovského Lesa je LESNÝ (do roku 1946 Judenhau, 983 m n.m.) a LYSINA (do roku 1948 Kladský vrch, německy Glatzberg, 981 m n.m.). Naproti v Českém Lese je nejvyšší vrch DYLEŇ (940 m n.m.). Nejvyšším vrchem Tepelské vrchoviny je PODHORA (Podhorn, 846 m n.m.).

Uvedeme názvy vrchů od jihozápadu po směru hodinových ručiček. Nízký vršek nad Hamrnickým dvorem je PÍSEČNÝ VRŠEK (Sandberg, 562 m). Leží níže než nádraží (567 m). Západní vrch, na kterém stojí zotavovna ROH - Leningrad. Jmenuje se DARN (německy Darnberg, Darrnberg), zabraňuje západním větrům vnikat do lázeňské kotliny s původní rasancí a tak, třebaže je nejnižší z okolních kopců (jen 650 m n.m.), je z těchto klimaticky nejvýznamnější. Název Darn je mnohem starší než lázně. Vrcholek tohoto kopce leží 200 m přímo západně od Výzkumného ústavu balneologického V roce 1683 se vrch uváděl jako "Hohe Dürre"=Suchá výšina. Z "dürre" vznikl německý Darrnberg. Výraz "Suchý" by byl asi nejvýstižnější.

Na plošině vrchu Darn půjdeme severně od vrcholu ke hřbitovu. Prostoru mezi hřbitovem a myslivnou (nad Lesním pramenem) se říká KAROLA. Zde totiž stával vyhlídkový pavilonek saské královny Karoly, který později přerostl a dnes je už rozpadlý. Podle Karoly, která tu ráda pobývala, se dnes jmenuje i celý tento kout – Karola. Vrch nad myslivnou stále stoupá až dosahuje výšky 757 m n.m. Jmenuje se NA HŘEBENI neboli SCHNEIDRANG a leží 1000 m severozápadně od myslivny nebo 900 m jihozápadně od Lunaparku. Jde o název celého horského hřbetu. Terén tu stále stoupá a asi 1,5 km za vrchem Na Hřebeni na sever leží plošinka STOH neboli „Na Šobru“ (německy Am Schober, 780 m n.m.) a stála zde metternichovská myslivna SCHOBER.

Ve vzdálenosti 660 m západně od Kynžvartské myslivny je jiný vrcholek - SRNČÍ HŘBET německy Rehbock – 698 m n.m.), kde bývala lovecká besídka s vyhlídkou na Velkou Hleďsebi.
Celá tato oblast bývala Kynžvartskou oborou, před rokem 1900 nepřístupnou. Pokračujeme-li dále po směru hodinových ručiček, dojdeme do MAXOVA ÚDOLÍ (Maxthal), kde vyvěrá Lesní pramen. Název Maxovo údolí není starý.Vznikl asi před 100 lety podle opata tepelského kláštera Maxmiliána Liebsche, který nechal toto údolí upravit a zpřístupnit. Tímto údolím protéká horský potok – Třebízského potok (Schneidbach též Waldbach zvaný, podle vrchu Schneidrang nebo podle dávného mlýna Schneidmühle). V tomto údolí, v domě kdysi nesoucího název Město Moskva (Stadt Moskau), dnes Třebízský, zemřel český spisovatel Václav Beneš Třebízský, a po roce 1945 byl dům i potok nazván jeho jménem. TŘEBÍZSKÉHO POTOK je nový název bývalého potoka Schneidbach. Třebízského potok pramení na severu asi 500 m jihozápadně od myslivny Královský Kámen, teče podél silnice na Kladskou, jeho vodu částečně sbírá i vodárna nad Lunaparkem a pod Lunaparkem se spojuje s KAMENNÝM POTOKEM, tekoucím od přehrady (pod Nimrodem).

Vysoko nad Lunaparkem je několik vrchů. Nejblíže je DUNKANOVA VÝŠINA (Dunkan Sitz), ještě severněji MODRÝ KÁMEN (841 m n.m.), KRÁLOVSKÝ KÁMEN (Königsstein, 851 m n.m.), LOVECKÝ PAHOREK (855 m n.m.). Blíže k obci Prameny je VLČÍ HŘBET či VLČÍ KÁMEN (Wolfsstein, 883 m n.m.).       Vrch ŠPIČÁK dominuje výrazně přímo nad Mariánskými Lázněmi na severu (Steinhau, 749 m n.m.). Po´zději byl název Steinhauberg, po 1. světové válce se objeví též Dachstein. Na vrchu býval pavilon pruského krále Fridricha Viléma IV., a podle něho se jmenovala i plošinka – Výšina Bedřicha Viléma IV. Také název Špičák (Steinhau) je mnohem starší než lázně.

MLÝNSKÝ POTOK (Mühlbach) je bystřina, kdysi tvořící vodopády v lese nad podnikovým ředitelstvím lázní, a vlévající se do Třebízského potoka pod zemí, v místech kdesi nad divadlem. Mlýnský potok (Mühlbach) Nazýval se podle toho, že na něm byl založen první mlýn při vznikajících lázních.

MLÝNSKÝ VRCH (Mühlberg 708 m n.m.) je kopec nad léčebnou KREML; je to vlastně rovinka na svahu stále stoupajícího hřbetu. Skutečný vrchol Mlýnského vrchu by ležel až mnohem dále na východ poblíž Polomu, kde dosahuje kulminačního bodu - 805 m n.m. Na jeho svazích leží i KAMZÍK.

LESNÍ ROKLE (Waldschlucht) se nazývá strmé údolí východně lázeňské čtvrti, kudy procházejí Stará i Nová karlovarská silnice z lázní směrem ke Golfu. Touto roklí protéká potok jména Hamelika, nazývaný podle sousedícího vrchu. POTOK HAMELIKA pramení až severně nad Závišínem, jen 500 m od pramenů řeky Teplá (zde se ještě jmenuje Galický potok) Potok Hamelika vtéká do areálu lázeňského provozu, vtéká pod Casinem pod zem a v parku před zotavovnou ZÁPOTOCKÝ se vlévá do Třebízského potoka a P pod LILEM vytéká jako ÚŠOVICKÝ POTOK (Auschabach). Další tok totiž nepřejal ani jedno z jmen obou potoků. Německý název Úšovického potoka "Auscha" je pak velmi starý. Na listině uveden již v 1. polovině 13. století (1240), je však starší, stejně jako Úšovice.

VRCH HAMELIKA (Hamelikaberg, 718 m n.m.) by měl vrcholit až za Krakonošem nahoře na Zádubské výšině, kam se v sobotu vypravíme. Kdysi tu prý stála triangulační věž a poblíž byla kavárna. Za vrcholek Hameliky jakožto svahového vrchcu je udáván bod 718 m n.m. u vyhlídkové věže nad Panoramou. Místo mělo také místní název "Císařská výšina". Ale to je pouze protáhlá rovinka na vrstevnici 715 m n.m., kopec zvolna stoupá až na plošinku mezi Zádubem a Krakonošem - ZÁDUBSKOU VÝŠINU (Hohendörfer Höhe). Malá plošinka dole na úpatí Hameliky se jmenuje KŘÍŽOVÝ VRCH (Kreuzberg) podle postaveného kříže.

Název našich materiálů byl převzat z tohoto prastarého názvu vrchu. Je obměnou slova Homolka, ve zdejším nářečí transformovaném na Hamelika. Jak uvádí doktor GNIRS v soupisu historických a kulturních památek tohoto kraje, v klášteře Teplá byla uložena mapa z roku 1736 jako příloha k 10. svazku Annales Teplenses. Tato mapa je však jenom kopií jiné mapy zdejšího okolí, která byla tehdy uložena v archivu hornického úřadu ve Slavkově a sama pocházela už ze 16. století. Z oné doby, tj. 16. století, se zachovaly tyto názvy, vztahující se k pozdějším lázním: LETTENPACHL (Lettenbach=Jilmový potok, dnes potok Hamelika), LETTENWIESEL (Lettenwiesel=Jílová loučka, dnes městský park v lázeňské kotlině), Hamelika (kdysi Homolka), SLANÁ KYSELKA (Salzsäuerling, Ferdinandův pramen), kyselka SCHNEIDSÄUERLING (Lesní pramen) u mlýna Schneidmühl (Lesní mlýn). Je pravděpodobné, že tato jména ze 16.století jsou mnohem starší.

Protáhlá úbočí hřbetu Zádubské výšiny se rozprostírají k jihu a na svahu leží Miramonte, Červená Karkulka a končí na jihu Pottovým údolím.

POTTOVO ÚDOLÍ (Pottathal) má strmé svahy jižní a jmenuje se stejně jako POTTŮV POTOK (Pottabach) podle někdejšího lenníka Hannse Poddy z let kolem 1529.

Pottův potok pramení severně od rozcestí mezi Zádubem,Vlkovicemi a Krakonošem, asi 400 m na jih od Zádubské výšiny. Na jižním svahu Pottova údolí jsou tři výraznější vrcholky. Nazývají se novým názvem VÝHLEDY. První z nich od železniční trati je CÍZLERÁK (650 m n.m), druhý s bývalou kavárnou "Zoo am Berg" VÝHLED (701 m n.m.) a třetí je KLINGER (Klingerberg 706 m n.m.). Název Výhledy je někdy přidáván Klingeru (speciální mapy), jindy prostřednímu vrchu (plán města).

V Pottově údolí leží PRELÁTŮV PRAMEN. Pottův potok se vlévá do Úšovického potoka.

Nakonec se zmíníme o vršku, ležícím na jihu od Klingeru - HŘEBÍNEK (Steinbühl či Steinpl, 700 m n.m.), opředený prý roztodivnými pověstmi, avšak dosud marně po nich pátráme. Na Hřebínku stojí dnes rekreační středisko Plzeňských tiskáren. Nad obcí Úšovice je vrch KOSTELNÍ (661 m n.m.).

Vrchy i potoky se svými názvy se nám hned zdají trochu bližší a důvěrnější než bez nich. Proto jsme je uvedli i s vědomím, že se mohou lišit v nadmořských výškách.

Víte, že...

v sadu naproti zotavovně ROH "Zápotocký" stával před 2. světovou válkou vysoký pomník, na jehož postamentu stála v nadživotní velikosti socha zasloužilého starosty Mariánských Lázní Dr. Augusta Herziga ?
Dr. August Herzig byl starostou města v letech 1873-1880 a pak znovu 1892-1899. Nechal vybudovat první údolní přehradu v tehdejším Rakousko-Uhersku - nad Mariánskými Lázněmi, dnes při silnici, vedoucí k Nimrodu. Nechal vybudovat nemocnici a elektrárnu v Mariánských Lázních. Již v roce 1888 byla osvětlena kolonáda pomocí mohutného dynama, a v roce 1889 byly Mariánské Lázně elektricky osvětleny 1700 světly. Dr. Herzig nechal rekonstruovat vedení pitné vody, vybudovat nové parky a přepracovat kanalizační síť velkorysým způsobem. Mnoho jeho dalších projektů a návrhů zůstalo neuskutečněno pro nepochopení jeho současníků a odpor jeho politických protivníků. Připomeňme ještě spojení Mariánských Lázní s Karlovými Vary železnicí v roce 1898, stavbu železné Nové kolonády v roce 1888-1889. V době jeho starostování staví klášter Teplá "Nové lázně" (1893-1896). Staré prameny dávají do souvislosti jeho náhlou smrt s kampaní, vedenou proti němu bezostyšně jeho nepřáteli.
Občané města nechali vybudovat před 1. světovou válkou jeho pomník uprostřed města na paměť jeho zásluh pro město.

- v roce 1901 - 1902 byla v Mariánských Lázních vybudována elektrická dráha ? Dodavatelem byla firma Ganz & Comp. z Budapešti a 12. května 1902 byla slavnostně předána a otevřena. Vyjely první otevřené tramvaje. V roce 1929 byly staré vozy nahrazeny novými a délka činila 2,2 km. Tyto tramvaje jezdily ještě nějaký čas po válce. Remízy byly vedle nádraží. Stanice: "Nádraží" - "Hlavní třída (Dostihová dráha)" - "Nemocnice" - "Schönau" (Šumava) - "Hotel Continental" (Slovanský dům) - "Hotel Marienbader Mühle" (Cristal) - konečná "Elektrické hodiny" (prostranství před "Zápotockým").

- dnešní obě zelené kopule ruského kostela byly před 1. světovou válkou pozlacené? Tak je aspoň psáno ve starých průvodcích. Kopule, jejichž zlato dodaleka zářilo, stejně jako zvonkohra se sedmi zvonky - to vše padlo za oběť první světové válce. Od těch dob jsou pouze přeplechovány a zvonkohra byla teprve v tomto roce nově instalována.

- při opravách "Starých lázní" v letech 1910-1913 byl objeven starý kamenný portál z roku 1810 z první pevné stavby lázní provedené ještě za opata Chrysostoma Pfrognera ? Tehdy byl portál zazděn do stěny proti severnímu vchodu do Starých (dnes Centrálních) lázní jako památka na zakládání lázní. V klášterním erbu na kamenném portálu jsou iniciály C.L.P.A.T., to značí Chrisostomus Laurentius Pfrogner, Abbas Teplensis.

Chráněné památky v Mariánských Lázních

Katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie Popis: Centrála na půdorysu osmiúhelníka s půlkruhovou apsidou na východ a mělkým risalitem se dvěma bočními věžemi na západě. Hodnocení: Stavba z let 1844 - 1848 podle J.G.Guttensohna, plastiky J.Maxe, fresky mnichovských malířů

Pravoslavný kostel Popis: Zbudován v typickém basilikárním ruském pravoslavném slohu, s cibulkami nad hlavní věží nad křížením lodí, nad vchodem. Hodnocení: stavba typická z doby historických slohů z r. 1901.

Dům "U ZLATÉHO HROZNU" Popis: Gottwaldovo nám. č.p.11, dnes městské muzeum; Goethův dům, kde bydlel v r. 1821-23 Goethe; dvoupatrová nárožní budova, pozdně empirová (1818). Hodnocení: Příklad původní lázeňské výstavby.

Dům "ZELENÝ KŘÍŽ" Popis: Gottwaldovo nám. č.p.13, dvoupatrový nárožní dům z 1.pol. 19. stol. Hodnocení: Součást původního zastavění obce.

Pavilon nad Křížovým pramenem s kolonádou a pomníkem Dr. Nehra Popis: zbudován ve formě chrámku, obdélník s polygonálním závěrem, zaklenut kopulí. Před ním kolonáda nesená jonskými sloupy. Hodnocení: Lázeňská stavba ze zač. 20. stol. Pomník od M.Maxe z r.1857.

Kolonáda Rudolfova pramene a Ferdinandova pramene Popis: od středního kruhovitého pavilonu na obě strany křídla, zakončená krátkými příčnými trakty; korintské sloupy nesou otevřené kryté prostory. Hodnocení: Lázeňská stavba pozdního empiru z. 2. pol. 19. století.

Lázeňský dům "CHOPIN" Popis: Třípatrový řadový dům s poddešením, fasáda forem údobí historických slohů. Hodnocení: Památný dům, v roce 1838 tu bydlel Fryderik Chopin; součást původního zastavění, jen fasáda pozdější.

Zotavovna "TŘEBÍZSKÝ" Popis: Dvoupatrový rohový dům v pozdním empíru s balkony. Hodnocení: Památný dům, v němž roku 1884 zemřel V.B.Třebízský. Součást původní zástavby.

Anglikánská kaple Popis: Stavba v pseudogotickém slohu z let 1878-1879 dle návrhu londýnského architekta Burgese z neomítnutého zdiva z ostře pálených cihel. Hodnocení: Je to unikátní stavba na území naší republiky.

Z prvého pohledu je zřejmé, že by seznam potřeboval doplnit památkami nejméně stejné hodnoty jako právě uvedené. O těchto otázkách chceme hovořit i na schůzkách vlastivědného kroužku.  

1. schůzka vlastivědného kroužku (1973)

Na první letošní schůzce vlastivědného kroužku dne 5. března 1973 sešlo se deset účastníků (plus deset omluvených). Po seznámení se s některými aktuálními problémy vlastivědného kroužku předložil Ing. Richard Švandrlík zpracované materiály o postavě českého vladyky z Teplé Hroznaty a přednesl o jeho životě některá zajímavá fakta. Bylo dohodnuto pokračovat v pátrání o osobě Hroznatově a zvláště soustředit všechny pozůstatky (fotodokumentační) jeho kultu jako patrona země české (místa, kde jsou jeho sochy, obrazy event. jiné památky). Bylo by možno v budoucnu realizovat expedici "Po stopách Hroznaty" autovýletem (Hroznatov, Teplá, Chotěšov, Krukanice, Soběnice, Pšovlky aj.). Hroznatou začíná dokumentačně podložená historie tohoto kraje, která zároveň dokládá původní české osídlení místa. proto bylo zvoleno toto studijní téma historické sekce vlastivědného kroužku jako první, nemluvě o tom, že v těchto letech slavíme vzácné jubileum 750 let jeho úmrtí ve Starém Hroznatově (Kinsperg).

Diskuse se týkala i jiných témat jako je záchrana historických památek, vycházkových tras a pomoci při zvyšování informovanosti o našich lázních. Dr.Filka připomněl i potřebnost spolupráce s učiteli.  

Víte, že...

na místě dnešního Chopinova pomníku poblíž společenského domu Casino pod kolonádou Rudolfova pramene stával pomník minnnesengra Walthera von der Vogelheide ? Tento pomník byl zde postaven v červenci 1930 na počest 700. výročí narození tohoto slavného středověkého pěvce, když se tehdy (1930) dosti neprůkazně tvrdilo, že Walther von der Vogelheide procházel naším Údolím pramenů kdysi na cestě na hrad Přimdu. Postavení tohoto pomníku mohlo být v oné době (1930) jen výrazem postupujícího německého nacionalismu. Památník sloužil k posílení vědomí němectví. Byl také po 2. světové válce odstraněn.

Avšak ještě do roku 1930 zde stál jiný pomník, zvaný "Setkání dvou monarchů," postavený na památku setkání císaře Františka Josefa I. s anglickým králem Eduardem VII. v r. 1904 v Mariánských Lázních. Takže Chopinův pomník je v pořadí již třetím pomníkem na tomto místě v parku.

- stříbrný smrk stojící v parku západně katolického kostela byl zasazen právě na památku setkání rakouského císaře a anglického krále v Mariánských Lázních ? Byl sázen v srpnu 1904. Pamětní kámen a deska byly po válce (1918) odstraněny. Rovněž byl odstraněn památník bojovníků na východní straně katolického kostela.

- v Mariánských Lázních byl mezi dvěma světovými válkami polský konzulát ? Byl umístěn v Tepelském domě, stejně jako Polský klub s vlastní polskou knihovnou a čerstvými polskými novinami.

- lázeňská taxa před 2. světovou válkou při 3-4 týdenním pobytu činila v 1. třídě 500 Kč, v 2. třídě 300 Kč, v 3. třídě 250 Kč, ve 4. třídě 200 Kč a v 5. třídě 150 Kč ? Do 24 hodin se musel návštěvník ohlásit na přihlašovacím úřadě na radnici č. dveří 6 a zde mu byla vyměřena podle jeho příjmů. V lázních nebylo lacino: například v čítárně se platilo 5 Kč za osobu a týden, nocleh na osobu a den stál 20 - 40 Kč (1936). V sousedním Kynžvartě činila lázeňská taxa 80 Kč za osobu, pokud pobývala zde déle jak 4 dny a každá další osoba "partaje" (manželka, děti, služebné atd.) 40 Kč.

- kde stávala Café-restaurace "Steinbühl" ? Stála (a budova dosud stojí) na kopečku stejného jména, dne zvaného Hřebínek (700 m), vpravo od silnice "Staré Úšovice - Zádub - Rájov," tedy tzv. nové úšovické silnice v místech při silničním mostě. Dnes budova slouží k rekreaci pracovníkům plzeňských tiskáren. Katastrem patřila do Vlkovic. restaurace byla oblíbeným výletním místem, které mělo vlastní dvorec ve Vlkovicích, dodávající čerstvé potraviny. Jen kousek odtud - severozápadním směrem - byla mariánskolázeňská Zoo ("Zoo am Amberg"). Z teras restaurace byl široký výhled jak do Buchtálu na východě, tak na pohoří na západních hranicích přes lázně a staré Úšovice.

2. schůzka vlastivědného kroužku

V pondělí 26. března 1973 konala se druhá schůzka vlastivědného kroužku. Hlavním bodem jednání bylo další zajišťování vlastivědných materiálů kroužku. Byla zaslána žádost o povolení interního vydávání těchto materiálů, jak toto projednal na ONV v Chebu předseda KZ s. Chábera. Znovu zdůrazněno, že tyto materiály nemají veřejnou publicitu, jsou určeny pouze pro členy vlastivědného kroužku a redakční odpovědnost nese předseda KZ Zdeněk Chábera a vedoucí kroužku Ing. Richard Švandrlík.

Bylo dohodnuto uspořádat 31. března 1973 prvou jarní vycházku po trase číslo 1 (z materiálů Hameliky), prodloužené až na Zádubskou výšinu.

Dále projednána pomoc při instalaci výstavky 25. výročí zestátnění československých lázní a pomoc při nástěnkách pro pacienty.
Nakonec dohodnuto, aby další, sedmé číslo našich materiálů bylo tématické. Bude obsahovat výtah z práce "Hroznata, český vladyka." Bude tedy věnováno 750. výročí úmrtí Hroznaty. Plánujeme, že vždy jedno číslo ve čtvrtletí bude tématické. Osmé číslo zahájí druhou etapu historie Mariánských Lázní - jejich založení. V letním období chceme přejít z pěších vycházkových cest na autovýlety do okolí a na podzim se opět vrátit k pěším túrám.

Sedmé číslo materiálů: "Hroznata, český vladyka"