III. světový židovský kongres v Mariánských Lázních
 

V srpnu 1937 se v Mariánských Lázních konal III. světový kongres Židovstva (FIEDLER 1992). Mezi hlavní témata patřilo založení samostatného židovského státu. Kongres svolala židovská organizace AGUDAS ISROEL, která měla sídlo v Londýně a pobočky v evropských státech. Tato vlivná skupina zavrhovala náboženský nacionalismus jako historicky odporující židovským tradicím, ale stejně tak odmítala bezbožný a bezbřehý liberalismus a marxistický socialismus, který bohužel zlákal mnoho Židů. Jako ortodoxní organizace prosazovala věrnost thoře a posílení jednoty židovstva. Kongres, zvaný KENESSIO GEDAULO, byl velkolepým setkáním představitelů nejrůznějších židovských hnutí a po letech znovu obrátil pozornost světa na Mariánské Lázně.

Přípravy kongresu

Před kongresem se sešli v Mariánských Lázních velkorabíni Jonathan Horowitz z Jerusalema a Meier Schenkolewski z New Yorku, aby posoudili stav příprav světového kongresu, které probíhaly pod vedením Kurta LEITNERA z rodiny židovského hoteliéra Davida Leitnera, majitele hotelu National v Poštovní ulici (dnešní internát Boženy Němcové). Pořadatelé očekávali přes tisíc hostů z Evropy, Ameriky, Asie i Afriky. Příznivý ohlas měly ohlášené nemalé slevy na viza, na jízdné na železnici, při placení lázeňské taxy, při poskytování koupelí v lázních, které poskytly státní a městské úřady a lázeňská správa v Mariánských Lázních. Po vyhlášení slev pro účastníky kongresu rychleji přibývalo účastnických přihlášek. Mezi známé osobnosti, očekávané v Mariánských Lázních, byla řada významných a všeobecně známých velkorabínů. Zázračný rabín von ALEXANDROW, rabín von SOCHAČOV, rabín von ŠPINK a známý velkorabín SCHREIBER z Prešpurku (Bratislava) byli již před zahájením kongresu v Mariánských Lázních, aby tu brali lázeňskou kúru. Každého doprovázela rodina a štáb služebníků. Noviny, plné optimismu, uváděly, že v příštích týdnech je očekáváno ještě 70 zázračných rabínů a knížat thóry, kteří se chystají po osmi letech k novému jednání o problémech židovstva. ( Marienbader Zeitung z 22. července 1937.)

Na tiskové konferenci světové židovské organizace AGUDAS ISROEL počátkem srpna 1937 se konstatuje, že tato organizace se sídlem v Londýně a s mnoha pobočkami ve všech státech Evropy, v Palestině a v Americe vyrostla ve významného reprezentanta ortodoxního židovstva, který zastupuje a prosazuje náboženské ideály Židů. Během 25 let činnosti byla tato organizace velmi úspěšná a protože se domnívá, že dnes jsou masy židovského národa politicky zralé, předstupuje před kulturní svět prostřednictvím světového kongresu.

III. světový židovský kongres KENESSIO GEDAULO se má stát tribunou, ze které bude hlásána do nitra hnutí i vnějšně ideologie AGUDAS ISROEL. Očekává se, že v Mariánských Lázních budou přijaty praktické závěry pro různé politické, kulturní i společenské problémy, které se vznášejí nad židovstvem. Kongresu předchází schůze "Velké rabínské rady", kterou tvoří významní duchovní vůdcové židovstva, v čele se světoznámým rabínem Chajim Oser Grodzenskim z Vilna (Litva), ale také se západoevropskými rabínskými velikány. Jednání se bude mimo jiné zabývat otázkou plánovaného židovského státu v Palestině a jeho náboženskou problematikou, jakož i palčivými otázkami náboženského života židovské společnosti uvnitř i vně Palestiny. Na kongresu je očekáván ostrý tendenční referát palestinského vůdce Agudas Dr. Izáka BREUERA. Co se týká dělení Palestiny, chystá se kongres podpořit ortodoxní postoj, ale konečného rozhodnutí kongresu budou předcházet jednání s jinými židovskými skupinami a různá sondování o možných změnách v plánu. Na pořad jednání přijdou nejrůznější hospodářské, kulturní a organizační úkoly organizace AGUDA ve Svaté zemi, vývoj dělnického hnutí, sítě škol v Palestině a existence malých židovských sídel zde.

Jeden den kongresu je rezervován pro otázky židovské výchovy v evropských zemích, přičemž se čeká na vystoupení vůdců východoevropského židovstva jako byl známý učitel talmudské vysoké školy v Telsiai (Litva) anebo slovenský velkorabín. Pro tématiku výchovy jsou již vybíráni mluvčí různých institutů, centrály Keren Hathora a Beth Jacob (pro vzdělávání dívek), dále rabínský Jacobson z Kodaně. Bude předložena zpráva o vývoji školství Agudas v posledních letech.

Hlavními body jednání kongresu jsou ovšem založení židovského státu a palčivá problematika zámořského masového stěhování Židů . Na tomto poli AGUDAS ISROEL usiluje již po řadu let o koncentraci na tuto skutečnost a především usiluje o sjednocení početných, vedle sebe nezávisle pracujících židovských organizací v zámoří pod jedno vystěhovalecké centrum. Na toto téma promluví známý odborník Dr. Max LANDAU z Berlína a od kongresu se očekává výzva k židovské veřejnosti, učinit v poslední chvíli konec zde dosud panující anarchie a nastolit v této otázce, když ne židovskou celistvost, pak alespoň atmosféru, schopnou vyjednávání.

V rámci jednání kongresu proběhnou také jednání ženských organizací Aguda stejně jako centrály židovské mládeže. Průběh jednání kongresu bude zveřejňován v denním bulletinu v němčině a v jiddiš a také vysílán pražským rozhlasem. (Marienbader Zeitung z 5.srpna 1937)

Bylo projednáno, že ve středu 25.srpna 1937 promluví do pražského rozhlasu tři vedoucí představitelé AGUDAS ISROEL o výsledcích kongresu česky, německy a jiddiš. (Marienbader Zeitung z 13.srpna 1937)

Jednání a závěry kongresu

III. židovský kongres KENESSIO GEDAULO probíhal ve dnech 18. až 23. srpna 1937 v Mariánských Lázních. Bylo to po osmi letech od předchozího kongresu (1929). Po dobu kongresu bylo město symbolicky obehnáno kolem dokola v lesích provazem a v sobotu byla uzavřena Poštovní ulice, kde probíhala dílčí jednání (a kde většina domů patřila Židům a proto se jí také říkalo "Židovská"), a celý areál obehnán černou látkou. Město bylo vyzdobeno uvítacími transparenty, plakáty, girlandami, na hotelích, lázeňských domech a na veřejných budovách vlály vlajky. Autobusy, taxíky a tramvaje měly zvláštní označení a zlevněné jízdné. Kongresová informační kancelář byla v kavárně "Stadtpark" (v sousedství hlavní pošty), kde se ohlašovali účastníci kongresu, mezi nimiž převažovali ortodoxní Židé v dlouhých pláštích a s širokými černými plstěnými klobouky. Na nádraží byla zřízena přijímací kancelář, která se starala o delegáty a hosty po příjezdu vlakem.

Většina domů v sídelním bloku mezi Poštovní a Klíčovou ulicí patřila židovské rodině Leitnerů. V hotelích National (Poštovní čp. 55) a Zlatý zámek (Klíčová čp. 423), kde se již v minulosti tradičně podávaly židovské koupele a byly košérské restaurace, bydleli význační židovští představitelé. Pro židovskou mládež byly připraveny velké noclehárny s 500 lůžky

Mariánskolázeňská pošta zajistila v době konání kongresu slavnostní poštovní razítka v české řeči a v jiddiš a na hlavní poště a v kongresovém sále zřídila zvláštní přepážky. (Marienbader Zeitung z 13.srpna 1937)

Zahájení kongresu bylo stanoveno na 10.Elul ( úterý 17.srpna ) na 13 hod., kdy proběhla slavnostní bohoslužba v synagoze za úspěch kongresu.

Dějištěm světového kongresu byl kursál (Casino), kde se sešlo 750 delegátů a celkem 1700 oficiálních účastníků. 600 delegátů byli zástupci židovských organizací z mnoha států a 150 delegátek zastupovalo ženské organizace. Na tribuně usedli členové Velké rabínské rady a představitelé ortodoxního židovstva. Většina z nich měla dlouhý vlnící se vous, tradiční velké černé klobouky nebo malé jarmulky. Mezi nimi se vyjímaly dva cylindry.

V uvítací řeči přečetl prezident kongresu Jakob ROSENHEIM z Londýna zdravici T.G.Masaryka a nového prezidenta ČSR dr. Eduarda Beneše, a uvítal přítomné hosty zástupce států, úřadů a města. Připomenul účastníkům I. světový kongres židovstva, který se konal před 28 lety v Katovicích (1909), který se tehdy stal znovuzrozením rozpadajícího se, po celém světě roztroušeného židovského národa. Hovořil o světové válce, která byla zlomem v ekonomickém a politickém nazírání na svět, a zavinila stále ještě trvající světovou hospodářskou krizi. Společnost národů se sídlem v Ženevě, založená 1919, nedokázala přetvořit přírodní individuální a národní egoismy v nadnárodní světové zřízení. Židovský národ byl vržen do všeobecné krize, ale spoléhá na prorockou předpověď, že bude povolán logický do Společnosti národů - pro své vzácné humanitní ideály a předlouhé tradice. Je to nezvratná historická tendence, že židovský národ bude jednou "fermentem" národů. Neboť liberalisticko-individualistický řád rozbil základní humanitní principy a sionisticko-nacionalistický řád oloupil židovský národ o jeho duši. Před kongresem stojí dva úkoly. První se týká budoucnosti pro "národ Izrael" – Palestiny, a druhý - zastavení současné vystěhovalecké vlny židovských mas. Minulost má jeden vyzkoušený prostředek národní existence – židovské učení, a proto se kongres soustředí i na výchovu a výuku v židovském národě. Dalšími tématy jsou ohrožení dodržování sabatu a čistoty rodiny. Žádal pevně se držet proroctví a bible a řeč zakončil výrokem: "Židovství není popravdě ani marxismus ani komunismus, ani kapitalismus ani šovinismus, ale také ne nacionalismus ani non-nacionalismus. Tyto dějinné "vadnoucí listy" nereprezentují historický židovský národ."

Další řečník velkorabín LEWIN z Varšavy hovořil v jazyce jiddiš a uctil památku v Palestině padlých Židů přečtením jejich jmen, při němž přítomní povstali ze židlí. Dva další rabíni však hovořili tak tiše, že nebylo rozumět. Velkorabín SCHREIBER z Bratislavy poděkoval velikánům ČSR - presidentům Masarykovi a Benešovi - za jejich přátelský vztah k židovstvu a vyjádřil jim vděčnost a podporu židovstva. Mr. GOODMAN z Londýna přednesl pozdrav československého vyslance v Anglii Jana Masaryka. Zástupci Židů z Německa mohli pouze písemně pozdravit kongres, protože jim nebylo dovoleno překročit hranice. Rovněž tak zástupci z Rakouska. Dále vystoupil velkorabín DUSCHINSKY z Jeruzaléma a po něm rabín SILVER z USA jako představitel tamnějších ortodoxních Židů.

Za město pozdravil kongres místostarosta, židovský obchodník a politik Fritz BUXBAUM, který zdůraznil, že v městské radě nebylo jediného hlasu proti konání kongresu, a že - ač se v tomto sále konalo od roku 1900 bezpočet konferencí a kongresů - dosud zde nikdy nebyl světový kongres tohoto typu. Řeč ukončil hebrejsky proneseným příslovím "Kde thora, tam moudrost!"

Také za lázeňskou správu pozdravil kongres Ing. DOBERAUER s nadějí, že momentálně špatné deštivé počasí neovlivní dobrý dojem z Mariánských Lázní.

Zaplněny byly všechny sály společenského domu (Casino). Ženy a další delegáti seděli při jednání ve vedlejších sálech, kam byla přenášena řeč ampliony. Jednání kongresu bylo zahájeno ve 20:30 hod. a končilo očekávaným vystoupením dr. Izáka BREUERA z Palestiny, které trvalo 70 minut a bylo odměněno velkým potleskem ve 2:00 hod. ráno. ( Marienbader Zeitung z 18.srpna 1937.)

V dalších dnech proběhla nejprve plenární schůze s volbou předsednictva a pracovních komisí, potom se pustily do práce komise a konalo se zasedání ženských židovských organizací a zasedání židovské mládeže. Na různých místech pak probíhaly oficiální i neoficiální diskuse.

Tyto diskuse byly neobyčejně pestré a živé. Byly tu totiž zastoupeny všechny směry židovských hnutí od nejortodoxnějších skupin až po moderní okruhy. Diskutovalo se o nošení pokrývky hlavy, o dodržování sabatu aj. Mariánskolázeňské noviny a další tisk přinášel denně podrobné zprávy z kongresu. Ale nebyl to jen československý tisk, Mariánské Lázně se v oněch dnech ocitly v centru pozornosti tisku celého světa.

S největším zájmem ovšem sledovala jednání britská vláda, neboť se tu jednalo o budoucnost britského protektorátu - o Palestinu. V té věci byl britský názor jednoznačně protichůdný - žádný židovský stát v Palestině.

Mandátní výbor Společnosti národů proti okamžitému rozdělení Palestiny

Londýnské listy v článku "Učňovská doba pod anglickým mandátem jako přechodné řešení" píší v té době podrobně o jednání ženevského mandátního výboru pro Společnost národů o Palestině a o jeho závěrech. Výbor jednal ve stejné době (?) o možnosti vhodného uspořádání Palestiny formou jejího rozdělení na samostatné státy. Výbor (s proanglickou většinou) byl proti tomu a varoval: "Politika smíření mezi Židy a Araby by ztroskotala." Závěr zprávy komise zní: "Mandátní komise považuje zachování anglického mandátu za přirozené a oprávněné."

Jinou otázkou je prý vytvoření dvou nezávislých států. To by bylo možné, ale mandátní výbor je proti okamžitému rozdělení Palestiny, protože soudí, že Židé stejně jako Arabové si musí přežít v Palestině "učňovská léta" až "dozrají" k získání politických svobod.

Také kantonování (rozdělení kantonu na menší okrsky s čistě židovským nebo arabským obyvatelstvem) není vhodné a mandátní výbor v něm vidí až úplně poslední konečné řešení, které však nyní nemůže být realizováno. A i kdyby. Mandátní výbor by toto nevylučoval jako předběžné řešení v Palestině v některých krajích se smíšeným obyvatelstvem, ale vždyť obě národnosti mohou přece užívat plnou rovnoprávnost i pod britským mandátem.

Závěrem uvažuje mandátní výbor, zda by bylo prospěšné lokální rozdělení obyvatelstva na dvě lokality. Nějaká výměna obyvatelstva by ovšem musela být provedena, ale s největší opatrností. To vše není nutné, neboť mandát (protektorát) Anglie nad Svatými místy by měl být dostatečnou zárukou míru.

Bylo jasné, že mandátní výbor byl plně pod anglickým vlivem a Velká Británie že se lehce nevzdá svého panství nad Palestinou. A bude věc oddalovat dokud to bude jen možné.

Londýnské listy přetiskují zprávy mandátového výboru bez komentářů, jakoby nestranně, a nevyslovují se ani proti židovské touze po vlastním státu. Je však cítit tichý souhlas novin s mandátním výborem. Na otázku rozdělení Palestiny zareagoval redakčně jediný list TIMES. Redaktor píše: "Ženevský výbor zkouší lehkou kritiku na britskou politiku protektorátní správy tohoto území. V Ženevě sice pokládají rozčlenění Palestiny za teoreticky možné, ale v zásadě s takovým řešením nikdo nesouhlasí. A když nevydá rada Společnosti národů žádnou novou námitku, může být příštím krokem  ustanoven jeden výbor, který by začal vypracovávat podrobnosti rozdělení Palestiny. Ale nejdříve by muselo dojít k jednáním mezi britskou vládou se Židy a s Araby. To by byla těžká a dlouhodobá, i obtížná práce. Všechna námaha by byla zbytečná, kdyby se ztratilo z očí to hlavní, totiž smíření obou stran." Tolik Londýn 24. srpna 1937.

Metoda zakládání nových výborů a komisí, jednání bez konce, až do slepé uličky, poukazování na nutnost nejprve smíření - to byla britská taktika neztratit moc a držet ji nadále vojensky. Londýnské zprávy o názorech mandátního výboru Společnosti národů byly určeny pro Mariánské Lázně, neboť právě zde se jednalo o samostatný židovský stát Palestinu, o hranicích takového státu a kongres vyslovoval naději, že soužití Arabů a Židů ve Svaté zemi bude možné. Přecházela se ovšem skutečnost, že dosud trvá správní protektorát Velké Británie a její ochota vzdát se statu quo a vlivu v Palestině bude minimální.

Závěry světového kongresu židovstva

24.srpna 1937 skončil III. světový židovský kongres plenární schůzí a jednomyslně byla přijata rozhodnutí Velké rabínské rady a rezoluce politické komise o Palestině v otázkách samostatného státu Židů – Palestiny.

Velká rabínská rada ve svém "Rozhodnutí" prohlašuje: "Naše svatá země nám byla Pánem světa darována ve věčné přísaze a ve smlouvě přísežné. Židovský národ je s touto svou zemí spojen všemi nitkami svého srdce a duše na věčnost, nerozlučně a nerozborně." Ale existence a trvání židovského státu jsou možné, jen když bude tento stát uznávat zákon thory jako základní státní zákon a státní vládu jen jako vládu thory. Takový židovský stát, který by neposkytl uznání thoře, by znamenal popření židovských dějin, negaci skutečného bytí židovského národa a podvracel by jeho existenci. Takové souručenství by si nezasluhovalo jména "Židovský stát".

Velká rabínská rada dále prohlásila, že hranice Svaté země jsou pevně stanoveny Bohem v jeho svaté thoře pro všechny časy a je proto naprosto nemožné, že by se židovský národ zřekl nějakým způsobem těchto hranic. Prohlašuje: "Každé takové zřeknutí se by bylo nulové a neplatné." Rabínská rada žádá, aby na  jednání o osudu Palestiny byl vždy zván zplnomocněný zástupce thory, věrný židovskému lidu, a obrací se s prosbou o pomoc na všechny Židy světa "s plamennou výzvou v této historické hodině těžkého rozhodnutí".

Rezoluce politické komise o Palestině měla čtyři základní body:

1. KENESSIO GEDAULO nemůže – přes uznávání snah tzv. Peel-komise - souhlasit s jí navrhovaným židovským státem.

2. Považuje energické provedení mandátu, spojené s cílevědomou politikou smíření mezi Židy a Araby, za možné.

3. Vzhledem k nesmírné tísni velkého množství židovského lidu usiluje KENESSIO GEDAULO o odstranění všech omezení v zemi při získávání půdy.

4. KENESSIO GEDAULO zplnomocňuje politickou exekutivu zahájit jednání s anglickou vládou a se Společností národů, aby bylo prosazeno řešení, odpovídající náboženským i materiálním potřebám židovského národa a na thoře postavených historických nároků Židů na Svatou Zemi." (Marienbader Zeitung z 24.srpna 1937)

Dovětek

To vše probíhalo v Mariánských Lázních pouhých 15 měsíců před vypálením zdejší synagógy na Hlavní třídě a popleněním zdejšího židovského hřbitova, v noci z 9. na 10. listopad 1938. Kamže se poděla vyhlašovaná tradiční mariánskolázeňská pohostinnost, kterou město osvědčilo ještě za židovského kongresu v srpnu 1937 ?

To již byly Mariánské Lázně obsazeny říšskoněmeckým vojskem a přičleněny k "Velkoněmecké Říši". O Křišťálové noci bylo vypáleno v Německu celkem 267 synagóg a Židé odvlékáni do vězení a do koncentračních táborů. Nastal soumrak Židovstva. Teprve po skončení druhé světové války se dověděl svět o hrůzostrašných rasových čistkách, o holokaustu, kdy zahynulo na 6 milionů Židů.

Když se v roce 1947 sešla Světová konference židovstva znovu v Mariánských Lázních, jak asi hodnotila kongres roku 1937 a následné desetiletí ?

Židovský stát IZRAEl vznikl oficiálně až roku 1948.

Literatura: 1. Marienbader Zeitung – červenec a srpen 1937 - 2. FIEDLER Jiří: "Židovské památky v Čechách a na Moravě", Nakladatelství SEFER, Praha 1992 - 3. ŠVANDRLÍK Richard: "Z historie Židů v Mariánských Lázních", Kulturní přehled Mariánské Lázně č. 3/1995 z března 1995.

Resümee

Der dritten Juden-Weltkongress KENESSIO GEDAULO der orthodoxen Juden ist zwischen 18. und 24. August 1937 in Marienbad abgehalten. Es ging um das bedeutende politische Ereignis. Die Aufmerksamheit der Weltpresse richtete sich auf diesen Kongress und damit nach Jahren auch auf Marienbad. Das wichtigste Verhandlungsthema war die Gründung des selbstständigen jüdischen Staates in Palästina. Dieses Gebiet gehörte aber als Mandatsterritorium zum Grossbritannien, das beabsichtigte auf keinen Fall auf das Protektorat verzichten. Der Streit zwischen britischen und jüdischen Interessen in Palästina hat der zweite Weltkrieg überdeckt und erst im Jahre 1948 wurde dieser Marienbader Projekt des jüdischen Staats realisiert.