Mariánskolázeňská farní kronika v roce 1939

V letech 1938-1941 vycházely místní noviny Marienbader Zeitung, ale ve válečných ročnících 1939 až 1941 stále více převažují celoněmecké zprávy a lokálních informací je proti minulým ročníkům neporovnatelně málo. Přesto zůstávají noviny Marienbader Zeitung základním pramenem své doby a cenným doplňujícím pramenem jsou záznamy farní kroniky Mariánských Lázní, kde v roce 1939 čteme:

Smuteční bohoslužby za papeže Pia XI. V pátek 10.února 1939 zemřela Jeho Svatost papež PIUS XI. Z tohoto důvodu se konalo v neděli 12.2. smuteční rekviem s asistencí. Pak vystoupil na kazatelnu kaplan Raimund KLO-FAT a měl hluboce procítěnou řeč o zemřelé Hlavě katolické církve. Hodnotil papeže Pia XI. jako velkého učence, jako vzor plnění povinností do posledního dechu, jako papeže misií, jejichž počet se zdvojnásobil, který svěcením místních biskupů zpevňoval víru v lidu. Dílem Pia XI. bylo i usmíření církve a státu v Itálii. Závěr smutečního obřa-du tvořilo díkůvzdání zemřelému u katafalku. U hlavního vchodu kostela byla vyvěšena smuteční vlajka a státní vlajka na půl žerdi.

Zemřel kanovník Jaroslav VARKULÍK. 18.února 1939 zemřel v nemocnici v Pirně kanovník Varkulík z Litoměřic, 57 let. Býval věrným hostem Mariánských Lázní a v kruhu známých se těšil velké vážnosti a oblibě. Ve zdejším děkanském chrámu sloužíval mše o svátcích a nedělích a ve zdejším kulturním kroužku měl každoročně zajímavou přednášku.

Papež Pius XII. 2. března 1939 byl zvolen za nového papeže kardinál PACELLI a přijal jméno Pius XII. Z toho důvodu bude sloužena mše 5. března 1939 v děkanském chrámu s Te Deum.

50. narozeniny Vůdce. Ve čtvrtek 20.4.1939 byla sloužena v kostele mše díkůvzdání v 8 hod. u příležitosti 50. narozenin Vůdce. Ceciliánský spolek přednesl Schubertovu Německou mši v plném znění; nakonec zazpívána píseň Velký Bůh a hymna Deutschland über alles. Večer v 8 hod. slavnostně vyzváněly všechny zvony.

Svěcení pramenů bez hudby.V neděli 7.května bylo svěcení léčivých pramenů tentokráte bez hudby, protože městský úřad k tomu nedal souhlas.

Zakázáno procesí. Při letošním svátku chebských obcí Eghalanda Gmoi o svatodušních svátcích zakázalo vedení strany procesí k bohoslužbám. Kaplan Raimund KLOFAT, přestože počet účastníků v chebském kroji byl nepatrný, měl kázání jako každoročně v chebském nářečí a přitom hovořil nadšeně o ochraně domoviny.

Nový hřbitov. Byl otevřen nový hřbitov – druhé oddělení městského hřbitova a jako první zde byla pohřbena 9.června 1939 paní Juditha Schönfelderová.

Slavnostní zvonění zvonů. Konalo se 4.října 1939 u příležitosti obsazení Varšavy německými trupy Bylo to v poledne, všemi zvony a trvalo jednu hodinu.

Rozpuštění spolku pro výstavbu kostela. Závěrečným rozhodnutím z 30.září 1939 místodržícím komisařem byl zrušen spolek pro výstavbu kostela v Mariánských Lázních. Pozemkový majetek přešel do rukou katolické církve, ostatní jmění do nově zakládané farnosti. Do doby založení bude spravován příslušným farářem.

Zrušení Ceciliánského spolku. Místodržící komisař v Liberci v souladu s rozhodnutím "gauleitera" Konráda HENLEINA z 15.8.1939 čís. VI-54-7442 zrušil Ceciliánský spolek v Mariánských Lázních a jeho jmění přidělil místnímu katolickému děkanskému kostelu. (Spolky svaté CECILIE byly založeny při římsko-katolické církvi za Rakouska-Uherska a trvaly i za 1.republiky. Sdružovaly hudebníky církve. Svatá Cecilie byla patronkou spolků. Bývaly většinou jen ve německých územích.) Všechny bývalé spolky a sdružení v Sudetech byly rozpuštěny a začala vláda jediné strany - NSDAP. Pouze v rámci této strany byly dovoleny různé aktivity.

Válka v Evropě začala 1.září 1939

Připomeňme si politické a vojenské události tohoto období:

Oficiální válka v Evropě začala sice 1. září 1939, ale "evropský" charakter dostala až v červnu 1941 po napadení Sovětského svazu. Dosavadní Hitlerovy válečné úspěchy v Evropě mohly vyvolávat opojení Němců nad poměrně jednoznačným obsazováním evropských zemí. ---- Po zabrání Rakouska 13. března 1938, po zabrání Sudet 1. a 2. října 1938, po obsazení zbytku bývalého ČSR a 15. března 1939 vyhlášení německého protektorátu Čechy a Morava a po vzniku samostatného Slovenského štátu 14. března 1939 se zdálo, že vše půjde Hitlerovi hladce bez krvavých vojenských střetů. Ale Hitlerova armáda dychtila po větších vojenských úspěších.

Město Marienbad uvítalo s velkým nadšením připojení k "Velkoněmecké Říši". Očekávalo se, že bude stát mezi prvními lázeňskými místy Říše jako vzorové lázně v ekonomické oblasti, což umožní nynější odstranění celních a hraničních zábran. Očekávalo, že bude vyřešena otázka vlastnictví lázeňských zařízení a klášterní majetky převedeny pod město, čímž dojde i k odstranění vysoké nezaměstnanosti. Vedení města bylo připraveno především v lázeňské oblasti rozšířit nabídku lázeňské kúry o kapacity slatin a minerálních pramenů z Číhané a jejich přivedení do města. Do čela těchto přeměn i do nejvyšších obecních funkcí byl postaven tehdejší největší odborník v Mariánských Lázních - Dr.Ing.Beno WINTER (+ 1940).

Tyto plány zůstaly jen na papíře, když došlo v září 1939 k otevření války s Polskem.

Přepadení Polska

Dne 1.září 1939 ve 4.45 h. došlo k  přepadení Polska Německem bez vypovězení války. Německá motorizovaná infanterie překročila polské hranice. Německá luftwaffe bombardovala polské komunikace, letiště a města. Německé válečné námořnictvo zahájilo palbu na poloostrov Hela a přistav Gdyni. Na to reagoval sousední Sovětský svaz - Nejvyšší sovět SSSR přijal zákon o všeobecné vojenské povinnosti. 2. září 1939 vyhlásila všeobecnou mobilizaci také Francie a Velká Británie.

Německo neodpovědělo na britskou nótu z 1. září 1939, vyzývající Německo, okamžitě zastavit válečné operace v Polsku, a pokračovalo v útoku, takže - vzhledem k mezinárodním smlouvám - nezbylo Francii a Británii, než aby vyhlásily 3. září 1939 Německu válku. S nimi vyhlásila válku Německu rovněž Austrálie, Nový Zéland a Indie. 17. září 1939 vpadla Rudá armáda do Polska.

Válce, která probíhala, se neprávem začalo říkat "druhá světová". Byla nanejvýše "středoevropská". Do "světovosti" ji chybělo ještě mnoho měsíců. Německý spojenec, Itálie, se neutralisticky prohlásila 2. září 1939 za "stát válku nevedoucí". Pouze Slovensko v proněmeckém nadšení vyhlásilo ihned válku Polsku a 5. září 1939 vyslalo vojsko do války s Polskem!

Spojenci Polska na Západě se vojensky nijak nereprezentovali – britská letadla shazovala letáky nad Hamburkem, Brémami a Poruřím, na moře se sice demonstrativně vyplulo a Francie s Anglií vyhlásily námořní blokádu Německa, ale teprve když německé ponorky 5.září 1939 potopily britskou cestovní loď ATHENIA, uvědomila si Británie, že válka s Německem je skutečností. Na francouzské hranici bylo mrtvo. 6.září 1939 sice překročila francouzská vojska symbolicky německou hranici u Saarbrückenu, aby demonstrovala sílu před francouzským Západním valem. Ale 12.září 1939 generál Gamelin rozkázal, aby francouzské vojsko přešlo do obrany za Maginotovu linii. Válce se říkalo "Podivná" válka.

Bojovalo se fakticky pouze v Polsku a o Polsko. 28. září kapitulovali obránci Varšavy a 29.září posádka pevnosti Modlin. 2.října kapitulovalo polské vojsko na poloostrově Hel. Polsko bylo definitivně poraženo. --- 29.září 1939 byla uzavřena německo-sovětská dohoda o hranicích obou států, čímž bylo rozděleno Polsko mezi oba totalitní státy.

V Mariánských Lázních se rozezněly v poledne 4. října 1939 zvony kostelů na oslavu obsazené Varšavy a zvonění trvalo celou hodinu. Té slávy! Toho nadšení!

Ještě 6. října 1939 se vzdávali poslední Poláci v prostoru Lublina, ale to už Hitler v říšském sněmu ve svém projevu licoměrně nabízel mír Francii a Anglii "na základě nového statu quo v Evropě". Francie odmítla Hitlerovy "mírové" nabídky 10.října 1939 a ve Francii stál připraven k bojům britský expediční sbor se 161 tisíci vojáky. Ale ani z jedné válčících stran nic nepřicházelo. Tak plynuly měsíce.

Hned 12. října 1939 vyhlásil Hitler polský generální gouvernement a celé západní Polsko si připojil ke své "Říši". Z východu zase Rusové 1.listopadu 1939 připojili k SSSR východní Polsko, když už předtím 22. září ruská vojska obsadila Lvov. 11. února 1940 podepsalo Německo a SSSR novou smlouvu. Na Západě trval nebezpečný klid. Hitler od října 1939 stále odkládal útok na Francii.

Klid však nebyl uvnitř "Říše". V protektorátě "Böhmen und Mähren" došlo ke studentským demonstracím, při nichž byl zastřelen student Jan Oplétal. 15.listopadu 1939 se konal jeho pohřeb a nová protiněmecká demonstrace. 17.listopadu 1939 došlo k uzavření všech českých vysokých škol. Popraveno bylo 9 studentů a 1200 studentů deportováno do koncentračních táborů. --- Českoslovenští emigranti se ocitli na různých stranách Evropy. Vojenská skupina Čechoslováků, kteří utekli do Polska, přešla 18. září 1939 pod vedením podplk. Ludvíka Svobody z Polska do Sovětského svazu. - V Paříži se souhlasem francouzské vlády byl ustaven Československý národní výbor. První čs. stihači (příslušníci čs. zahraničního vojska ve Francii) byli zařazeni k francouzské 6. stíhací peruti.