Matthaeus MERIAN  

Matthaeus MERIAN (1593-1650), někdy nazývaný "starší", se narodil 1593 v Basileji a zemřel 1650 ve Schwalbachu. Vyučil se mědirytectví u Dietricha Meyera v Curychu a stal se slavným evropským mědirytcem autorem evropských atlasů, jejichž zpracování se bez této odborné práce tehdy neobešlo. Pracoval ve Francii, v Holandsku a v Německu. Nakonec se usadil ve Frankfurtě nad Mohanem, kde se svým tchánem Theodorem de Bry vedl velikou dílnu mědiryteckou.

Z jeho rytin je největší sbírka obrazů a popisy měst evropských,  které vydával od roku 1640 ve Frankfurtu jako sborník "Topographia" s textem od M.Zeillera. Celkem se uvádí na dva tisíce mědirytin! Tato Topographia byla dokončena až dlouho po Merianově smrti, v roce 1688. Připravoval ji jeho spolupracovník M.Zeiller. Šlo celkem o 30 svazků s více než 2000 rytinami. Mediánovy obrazy měst i krajin vynikají výtečnou perspektivou, trochu méně cenné jsou ilustrace v "Theatrum europaeum", což bylo velké dílo ze současných dějin.

V roce 1650 vyšla ve Frankfurtě "Topographia von Böhmen, Mähren und Schlessien", v níž se na straně 82 uváděla tato nepřesná zpráva o teplých vodách:

"Es liegt (in Böhmen) auch Töplitz, teils Tepla, Döpel und Töppel bei Landek, Deutzing, Všerub und Manetung in dem Pilsner Kreise wie einberichtet. Diese beiden Teplitz werden sogar bei den Historicis, der Zeitungsschreiber zu geschweigen, oftmals nicht unterschieben, doher dann leicht ein Irrtum erfolgt."

( Leží v Čechách také Teplice, dílem Teplá (či Döpel či Töppel) u Otročína (u Toužimi), Všeruby a Manětín v Plzeňském kraji, jak je zpravováno. Tyto obě Teplice (tj. Töplitz a Tepla) nebyly často odlišovány, dokonce ani u historiků, tím spíše u (obyčejných) novinářů, proto potom lehce docházelo k omylu.")  

Poznámka

Také Med.Dr. Michael URBAN cituje celou Merianovu zprávu, ale - jako obvykle - považuje vysvětlení názvu "Teplá" za chybu, což kritizuje. Název "Teplá" prý neznamená teplý=warm, ale jde o Tepl=Döppel (staroněm. bělice - ryby s bílým masem, které se na Tepelsku snad dříve vyskytovaly). Urbanovy omyly musel oficiálně a v tisku pdmítnoutr jeho současník, tepelský opat dr.Gilbert HELMER, kterého přitom nelze řadit mezi čechofily. Dobrá. Vody u kláštera nejsou sice teplé, ale je zřejmé, že název řeky se poposunoval od Karlových Varů, kde však řeka byla - jaká to přírodní podivuhodnost - teplá. Název se posunoval s postupujícím osídlením proti proudu řeky. Tepelsko osídlovali v dávnověku Lúčané, slovanský kmen, jehož centrum byl Žatec. U Teplé probíhala kolonizace postupně ve směru proti toku řeky.