Květen 1945 a příchod prvních Čechů

Školní inspektor Rudolf MAŘÍK sepsal seriosní vzpomínku na květen 1945 v Mariánských Lázních. Objevila se i v kronice Mariánských Lázní a jistě stojí za přečtení.

"Po roce 1938 zůstalo v Mariánských Lázních asi deset rodin (většinou manželky Češky). Za války zde bylo nasazeno nejméně 20 Čechů. Ti tu po válce zůstali a založili zde rodiny.

První policejní opatření provedla americká armáda ve spolupráci se členy české státní policie z Plzně a z Prahy. Ihned v prvních poválečných dnech byla rozpuštěna a zneškodněna německá policie i s celou řadou nacistických příslušníků z řad německého obyvatelstva. Byli internováni zčásti v Plzni a zčásti v zajateckém táboře v Úšovicích.

Vedení města Mariánské Lázně

Za úřadování ještě německého starosty doktora Mannera se shromáždili zde přítomní Češi v počtu 40 až 50 osob a pověřili Karla TESAŘE, majitele podniku na výtahy a mlýnské stroje, vedením městské správy na 5 až 6 týdnů. S ním spolupracovali někteří další Češi, kteří zde žili již před válkou.

Vedení okresu Mariánské Lázně

Dne 17.května 1945 převzali řádnou formou okresní úřad v Mariánských Lázních bývalí političtí vězňové z káznice v Bayreuthu, kde byli po čtyři roky vězněni a ti, kteří přežili, osvobozeni americkou armádou. Národní výbor v Chebu pak pověřil dekretem ze 14. května 1945 Karla KRATOCHVÍLA a další Čechy k převzetí okresního úřadu ve funkcích:

1. Karel KRATOCHVÍL jako předseda Okresní správní komise

2. Josef MENŠÍK jako tajemník

3. Václav ČERNÝ jako velitel bezpečnostní služby

4. Antonín FEJL jako odborník pro finanční záležitosti.

S touto skupinou vězněných soudruhů se vrátilo do vlasti ještě asi 30 politických vězňů, z nichž někteří začali s místními Čechy pečovat o řádný chod administrativy na radnici, o pravidelnější zásobování, o zajišťování nepřátelských živlů, o zabezpečování veřejného i soukromého majetku, o záležitosti dopravní a o spolupráci s americkou armádou.

První úkoly českých úřadů

Dle odhadu žilo v Mariánských Lázních stále ještě přes 35 tisíc obyvatel (podle vydávaných potravinových lístků). Byl to počet velmi pohyblivý a stoupl až na 40 tisíc osob, což kladlo nesmírné nároky na zásobování. Vysoký počet obyvatelstva byl důsledkem 42 nemocnic Červeného kříže, přeplněných raněnými i nemocnými, německými vojáky i civilisty; byly zde berlínské nemocnice infekční, množství německých uprchlíků z Polska, Maďarska a východních částí bývalého Německa. Mimoto bylo město rychle zaplaveno českým lidem z nejrůznějších částí republiky, který na výzvu své vlády měl úmysl osídlit pohraničí, založit zde nový domov a pomáhat při budování republiky.

Nové osídlování se muselo dít systematicky - na základě dekretů prezidenta republiky čís. 5/45 a 108/45, podle kterých byl zřízen v Mariánských Lázních při okresní komisi osídlovací referát. Vedoucím referátu byl pověřen JUDr. František SKÁCELÍK. zástupce předsedy úřadu Okresní správní komise. Prezidentské dekrety se týkaly konfiskace majetku osob německé národnosti a ustanovování národních správců. Do konce roku 1945 byly osídleny téměř všechny živnosti a hotelové podniky tříd A, B a C v celkovém počtu 400. Počet českých lidí k 31.12.1945 dosáhl dvou tisíc. V té době bylo v Mariánských Lázních, kam od roku 1941 nově patřily i Úšovice, Hamrníky a Stanoviště, přes 10 000 (německých) obyvatel s trvalým bydlištěm.

Dne 27.května 1945 nastoupil do úřadu doktor Jan VICHTA, politický vězeň. Byl sem přidělen Zemským národním výborem v Praze a jmenován přednostou Okresní správní komise Mariánské Lázně. S ním nastoupil již jmenovaný doktor Skácelík jako jeho zástupce u Místní (městské) správní komise a oficiálně jako vedoucí osídlovacího referátu.

Dne 21. května 1945 přijela první organizovaná výprava poštovních zaměstnanců, vedená ředitelem Rudolfem PELCMANNEM a převzala poštu. -- Dne 24. května 1945 přijeli další členové civilní policie. -- Dne 29.května 1945 nastoupil na Místní správní komisi první český notář Vladimír KOVÁŘ z Plzně a týž den přijel také do Mariánských Lázní štábní kapitán četnictva Antonín ZÁBUŠ. --- Dne 2.června 1945 přijelo 106 členů československé finanční stráže. Dne 4.června 1945 přijelo 23 družstevních zaměstnanců.

Dne 15.června 1945 se ujal úřadu zmocněnec ministra školství a osvěty v Praze Rudolf MAŘÍK, ředitel měšťanské školy z Českých Budějovic, spolu s tajemníkem - učitelem Janem PŘÍHODOU. Jejich úkolem bylo vybudovat zde české školství, kulturní a osvětové složky na celém okrese Mariánské Lázně.

Odsun Němců

Zásluhou KSČ bylo umožněno rychlé osídlení okresu Mariánské Lázně českým lidem a na základě košického programu vlády byl proveden odsun německého obyvatelstva bez rušivých zásahů. Prvním náznakem odsunu Němců byl jejich urychlený soupis k 8. červnu 1945. Následovala příprava k podrobnému zajištění odsunu - soupis Němců z listopadu 1945. Organizované transporty se uskutečnily od konce listopadu 1945 a skončily v roce 1946. Celkem bylo vypraveno 100 vlaků. Všechny transporty byly dirigovány do západního Německa kromě posledních dvou vlaků s 56 rodinami antifašistů, nasměrovaných do ruské okupační zóny Německa. (P.S. Lázeňský časopis "Mariánské Lázně " z 9.května 1945 uváděl, že do konce června 1946 má být odsun ukončen.)

R.Švandrlík, Hamelika č.1/1975