Zajímavosti z novin Marienbader Zeitung 1904

(Mariánskolázeňské noviny Marienbader Zeitung vycházely před sto lety jako týdeník.)

10.ledna 1904. Zpráva ze zasedání městské rady k rozšíření elektrárny. ;Upozorňuje se na strašlivý požár divadla v USA, kde zůstalo 600 mrtvých. Připomíná se nedostatečné zajištění zdejšího divadla (trvale měl otevřen jen jeden vchod). ; Od léta budou zavedeny luxusní rychlíkové vozy Vídeň - České Budějovice – Plzeň - Mariánské Lázně – Cheb – Lipsko - Berlín. ;Policejní zpráva za rok 1903: zadrženo 687 osob, před soud postaveno 53 osob, souzeno skutečně 43 osob. Okresnímu hejtmanství bylo doručeno 95 žalob, z toho 24 pro týrání zvířat.

17.ledna 1904 Zpráva o komisi, která prohlédla městské divadlo a navrhla změny. ;Statistika za rok 1903: narodilo se 128 dětí, z toho dvě mrtvé; zemřelo 99 osob, z toho 29 dětí do pěti let. Na infekci zemřely 2 děti. V nemocnici pobylo 231 osob.

24.ledna 1904 V Maxově údolí bylo vykáceno mnoho stromů, též padly větrem. Nutno zalesnit pravý břeh potoka, jinak ztratí město oblíbený vycházkový prostor. l Redakce doporučuje dehtovat povrch silnic. ;V roce 1904 bude zřízen v Mnichově Okresní sirotčí ústav pro potřebu okresního soudu.

21.února 1904 Nové lázně byly rozšířeny o 5 místnosti v prvním patře. ;Městská rada vydala průvodce "Illustrierte Führer durch der Kurstadt Marienbad" ;Vyšlo pojednání dr. Zörkendörfera o rašelinných koupelích v Mariánských Lázních. ;Oznamuje se, že ohlášený luxusní rychlík do Berlína nebude. ;16.února spadli z hotelu Weimar (Kavkaz) dva dělníci firmy Schubram z Vídně. Spadli z výše 29 metrů ze střechy. Byli to místní dělníci Josef Dworcak, který měl 7 dětí a pádem se usmrtil, a Johann Brunnbauer, který se zranil těžce.

28.února 1904 Pracuje se urychleně na rekonstrukci městského divadla, pracuje tu 100 dělníků.

6.března 1904 Rozpočet městské rady na rok 1904 projednán. ;Pokračuje oprava divadla podle plánů architekta Walchera z Vídně. ;Luxusní rychlík bude přecejenom zaveden, a to od 1.května 1904.

27.března 1904 Oznámení, že od 25.3.na louce u hostince Viktoria je menažérie cirkusu BARUM. Vystavována jsou různá zvířata v ceně 200 000 marek. Byla přivezena ve 12 železničních vagónech. Stan je o ploše 1000 m². Vstupné 1 K 50 hal., děti 50 hal. a 30 hal.

24.dubna 1904 Velká bouřka byla 17.4. a u Lesního mlýna dorazilo mnoho vody, která nesla kameny velikosti holuba, koleje tramvaje byly zaneseny pískem. V parcích byly velké škody. Blesk uhodil do elektrického vedení a město bylo večer 3 a 1/2 hod. bez proudu. Na železniční hlásce Mariánské Lázně-Chodová Planá omráčil blesk strážce na několik hodin. ;23.4. v 6 hod. ráno se propadla stavba domu "Zlatý klíč" (Goldener Schlüssel). Naštěstí nikdo nebyl zraněn. ;Divadlo zahajuje 7.května 1904.

1.května 1904 Letos přijede do Mariánských Lázní císař František Josef I. ;Luxusní vlak byl zaveden (50 míst, salónní vůz, restaurační vůz, zavazadlový vůz). Doba jízdy z Vídně do Mariánských Lázní je 6 a 1/2 hod.

8.května 1904 Redakce upozorňuje, že park v městě není náležitě upraven. Vyšlo najevo, že architekt Swenson dostal proplaceny některé práce podle smlouvy, která nebyla podepsána zástupcem města !!!

15.května 1904 Od 1.června bude v domě Vergissmeinnicht (Jalta) otevřena německá celní expozitura. ;Budova lázní a stáčírna vod v Kynžvartě přešla po dožití nájemce zpět do rukou Metternichů. Kromě dvou lékařů přibyl další. Rozšířena lázeňská kapela. Silnice přes oboru do Mariánských Lázní byla nově upravena. Restaurace ve vile Metternich získála snaživého kuchaře.

22.května 1904 Osvětlení ulic je v nepořádku. Ulice k Lesnímu prameni nemá již dva týdny obloukovku. ;Od 22.7. se koná VII. mezinárodní tenisové turné na dvorcích u Lesního pramene. ;27.5. budou otevřeny dva sály renovované restaurace hotelu Kaiserhof (čp.140 na Hlavní třídě).

29.května 1904 Ačkoliv bylo v roce 1903 stanoveno, že se nesmí v městě po 1.květnu stavebně pracovat, pokračovaly práce na přemostění potoka za divadlem, některé ulice se dále štěrkovaly a na silnici k Bellevue navezeno kamení, v parku u Lesního pramene pokračovaly parkové úpravy. ;Rozšířeno kryté nástupiště na nádraží. l Zámek Kynžvart se stal oblíbeným výletním místem. 29.5. byl v restauraci koncert. Lze tu dobře pojíst.

5.června 1904 Park v městě se konečně dává do pořádku. Svenson dělá s 10 lidmi za 1800 K. Park nás stojí pěkné peníze! ;Město Karlovy Vary má půjčeno 4 miliony korun u Centrální banky německých spořitelen, úrok 4 %.

12.června 1904 Silnice od mlýna (Cristal) k Šenovu byla upravena, avšak již je znovu nesjídná! Válce jsou nasazeny do vedlejších uliček, kde však není téměř žádný provoz.

19.června 1904 Stížnost, že vlak z Karlových Varů po 9 hod. ráno (přípoj na rychlík v Mariánských Lázních) nemůže přijmout cestující, i když má volná místa. Jde totiž o vlak místenkový.

10.července 1904 Radní Rubritius vyvinul iniciativu na zřízení golfovéhoi hřiště. Byl nalezen volný prostor mezi městem a Závišínem a rozhodnuto postavit 9 polí. Rady mu poskytli golfisté, pobývající zde na léčení, nejsou však jmenováni.

17.července 1904 Přijel kníže Ferdinand z Bulharska a ubytoval se v Petzoldtově hotelu CASINO (bývalý VÚB). Přijel zvláštním vlakem. ;Před nádražím nechávají vozkové koně bez dozoru a chodí si sednout do restaurace. Při příjezdu vlaku odjede obsazený omnibus a na jeho místo se bez ohledu na chodce tlačí rychle několik dalších omnibusů. Měl by se udělat pořádek.

24.července 1904 Zasedání městské rady o přehradě pro užitkovou vodu.

14.srpna 1904 Zvláštní číslo novin s portrétem císaře Františka Josefa I. Tištěno na křídovém papíře. Oznamuje se příjezd císaře. Popisuje se program návštěvy a slavnostní vyzdobení města. Uveřejněno několik oslavných básní. Vzpomínky na zdejší dřívější pobyty císařů. ;12.srpna přijel anglický král Eduard VII.

21.srpna 1904 Podrobný popis průběhu návštěvy císaře Františka Josefa I. a jeho setkání s anglickým králem Eduardem VII. ;16.srpna zasazen tříletý stříbrný smrk vlevo od kostela na počest setkání monarchů (dodnes tu stojí, ale má odlomenou špičku).

28.srpna 1904 Znovu jednáno o přehradě s užitkovou vodou v městské radě.

4. září 1904 Anglický král odjel z Mariánských Lázní 2.září.

11.září 1904 Cirkus CENTRAL navštívil město a stanoval na louce při Würfelstraße (dnes Tyršova ulice). Pobyl zde tři dny.

18.září 1904 Pokračuje výstavba hotelu FÜRSTENHOF (dnes Bohemia), architekt Arnold Heymann. Ke stavbě je připravena kavárna MIRAMONTE. Dále se budou přestavovat v zimě 1904-1905 domy:

dům BELVEDERE (rohový dům na Goethově náměstí nad kolonádou),

dům STRAUSS (dům čp.25, dnes Merkur), architekt Arnold Heymann,

dům NORDSTERN (čp.65, později po druhé válce jako Niagara, zbořeno staveniště Arnika),

dům TELEGRAF (po rekonstrukci Grandhotel OTT, dnes Pacifik), architekt Arnold Heymann

Villa WALDSCHLÖSSEL (čp. 107 v sousedství divadla, 1950 Koševoj), původní stavba z roku 1869 od architekta Friedricha Zicklera

dům KRÁL BAVORSKÝ (po válce Sevastopol, dnes léčebna Skalník),

LESNÍ MLÝN (bývalý Donbas)

dům BÄR (dnes Dagmar v Třebízského ulici).

Stížnost redakce: už se klepají venku koberce, na kolonádě se dokonce během koncertu opravovaly lampy se žebříkem. ;28.9. zápis do pokračovací školy.

25.září 1904 Zpráva o zvláštním zasedání městské rady. Do rady byl pozván Ing. KRESS z Prahy, stavitel přehrady, aby podal zprávu o možnostech rozšíření přehrady. ;Poslední koncert je 30.září l Započato s demolicí staré nádražní budovy. 30.září naposledy jede rychlík Vídeň-Mariánské Lázně–Berlin. ;6.9. přijede cirkus KLUDSKÝ s menažérií. l Divadelní sezóna nebyla příliš příznivá a pro velká horka byla malá návštěvnost.

9.října 1904 Mužský pěvecký sbor slavil 25 let svého trvání. ;Vyhláška: Pro nedostatek vody nelze odebírat vodu na stavební práce z městské vodovodní sítě.

16.října 1904 Městská rada jednala o odkoupení jezdeckého klubu, který se dostal do finančních potíží. ;Zpráva, že trať Vídeň-Cheb by měla být rozšířena o další kolej. Trať Vídeň-Gmunt je již zdvojkolejněna. ;Zpráva o výlovu rybníku Regent – výlov se provádí každým třetím rokem. ;8.10. otevřen sirotčinec v Mnichově.

23.října 1904 Lesní pramen uzavřen, snad pro poruchu pumpy. ;Též vyloven Podhorní rybník dne 20.10.

6.listopadu 1904 Zpráva o velkých finančních potížích města.

15.listopadu 1904 V důsledku špatného počasí (popadané stromy) byla uzavřena cesta do Kynžvartu na deset dnů.

27.listopadu 1904 V otázce užitkové vody není stále rozhodnuto.

4.prosince 1904 Ing.Wächtler nově jímal Lesní pramen. Dřívější jímání odstraněno, jímka prohloubena. Byl získán vyšší vývěr. ;Ulice nejsou dostatečně čištěny od sněhu, problém přechodů pro chodce. Při oblevě padá ze střech sníh. ;Ministerstvo obchodu povolilo pohlednice, které mají vyhrazenu na adresní straně polovinu místa pro sdělení. Dosud byly používány pouze dlouhé pohlednice. ;Podle inserce špeditérství, obchod s uhlím a komisní obchod přešly z rukou pánů P.Nickela a G.Rudolpha na podnikatele H.Bära a C.Rudolpha. (Bär se stal později největším podnikatelem v tomto oboru.)

25.prosince 1904 Dne 9.11. se začalo s novým jímáním Lesního pramene. Dřívější jímka byla ze dřeva, průměr 3,7 metrů, hloubka 2 a 1/2 metru. Nyní je nová hloubka jímání 6 metrů, vývěry tryskají zespodu a jeden ze strany. Možný vývěr je až 100 litrů za minutu. Dohled má balneologický ústav. ;Konalo se několik divadelních představení v hostinci "Marienbader Gasthof".

Projekty zdrojů užitkové vody 1904

Koncem 19.století a počátkem 20.století trpělo město nedostatkem vody, zvláště užitkové. Postavením přehrady v roce 1896 byl nedostatek užitkové vody jen na čas zažehnán. Při stálém růstu letních hostů (v té době o 4 % ročně) a při zavádění splachovacích anglických klozetů, koupelen aj. začal být po několika letech znovu nedostatek vody. Tíživě se to ukázalo zvláště v roce 1904, kdy bylo mimořádně horké léto. Městská rada se zabývala otázkou nových zdrojů intenzivně po celý rok.

Pro rok 1932 se odhadovala návštěvnost 57 až 75 tisíc hostů. Městská rada hodlala zajistit zdroj, který by postačoval na příštích 20-30 let. Navrženo bylo několik projektů. Zpočátku se uvažovalo o vybudování druhé přehrady dole v Maxově údolí v blízkosti střelnice. Byly navrženy dvě varianty: jedna s hrází 500 metrů, běžící od Lesního pramene a druhá 550 metrů. Voda by však odtud nemohla zásobovat výše položené domy. A nadto byly důvodné obavy o osud Lesního pramene.

Dále se uvažovalo o přivedení vod z Podhorního rybníka, který by se ještě rozšířil (to bylo fakticky realizováno v roce 1955.). Rada považovala tento projekt za příliš nákladný a proto ho zamítla. Také se uvažovalo o vodách z Pottova údolí. Toho využil jeden podnikavý obchodník, pozemky rychle skoupil a obratem je nabízel městu za nejvyšší ceny.

Také se uvažovalo o stavbě menší přehrady, která by byla těsně pod nebo nad dosavadní přehradou. Avšak v případě stavby další přehrady nad dosavadní přehradou se narazilo na těžko splnitelné podmínky tepelského kláštera jako vlastníka pozemků. Objevila se úvaha o přehradě u Lesní pily (dnes Lunapark); zde však byly problémy s usedlostí.

Studiem technických parametrů dosavadní přehrady se zjistilo, že i bez povolovacího řízení by zde mohla být zvýšena její kapacita, a to především prohloubením přehrady. Proto byl k upřesnění projektu pozván Ing. KRESS, stavitel přehrady. Ten předložil příslušné návrhy, ale konečně slovo v roce 1904 ještě nepadlo.

Kampaň proti doktoru Mladějovskému

Tento český lékař byl novinami ostře napadán. Kladlo se mu za vinu, že chce rozšířit vliv Čechů do zdejšího německého prostředí. Za tím účelem, že prý vydává české spisy o lázních, usiluje o zřízení hotelu pro české návštěvníky atd. V této kampani se prý chová Mladějovský nekolegiálně ke svým německým lékařům. Zdejší Němci poukazovali na to, že v Karlových Varech se již podařilo Čechům zřídit hotel BESEDA. Němci se cítili ukřivděni v tom smyslu, že Mladějovský propaguje využívání Čechy toho, co zde bylo vybudováno Němci. Zášť proti Mladějovskému šla tak daleko, že majitel domu HELVETIA (čp.142 na Hlavní třídě) dal Mladějovskému výpověď z pronajatých místností. Redakce novin nadhodila: Kde nyní získá nový byt? Vypjatá nacionalistická kampaň měla zřejmě v pozadí konkurenční obavy německých lékařů o vlastní klientelu. Že byl Mladějovský energický člověk, který se nezalekl, ukázalo se v další jeho pozdější činnosti v lázních.

Výlov Regentu

16.října 1904 se píše o výlovu klášterního rybníka REGENTU. Rybník byl vybudován roku 1479 jako společný majetek dvou pánů - kláštera Teplá na čele s opatem Zikmundem a Kryštofa Landvista z Chodové Plané. Byla to vzácná dohoda mezi dvěma feudály, ale netrvala dlouho. Mezi oběma pány vznikly spory, které skončily po smrti Kryštofa Landvista (+ 1496) prodejem chodovoplánské poloviny klášteru. Nová chodovoplánská majitelka Anežka z Kočova s dvěma dcerami prodávají podle smlouvy z 19. října 1501 svou polovinu rybníka za 600 kop českých grošů klášteru Teplá. ; Výlov rybníka Regentu se prováděl jednou za tři roky. Klášterní poddaní z Dolního Kramolína a z blízkého Pístova, Holubína, Chotěnova měli povinnost od své vrchnosti, provádět výlov. Obvykle to bylo v polovině října. Zápis z roku 1700 uvádí: "9.října se začal vypouštět Regent, 14.října 1700 byl výlov a odvoz ryb z Kramolína "nahoru" (tj. do kláštera). Z každé chalupy musela pracovat při výlovu nejméně jedna osoba. Po zrušení vrchnostenských poměrů, po roce 1848, chodívali však lidé na výlov dále. Odměnou za práci byla větší ryba. Výlov býval velkým svátkem pro celé okolí a při něm nechyběly stovky diváků. Kromě hlavní ryby – kapra, tu byly také štiky. Vylovilo se prý šest až sedm tisíc kusů (120 až 140 q). ; Bývalo zvykem, že po skončení výlovu prolezl úzkou výtokovou trubicí rybníka jeden rybář a s ním ještě jeden odvážlivec. Poslední, kdo se tohoto činu odvážil, byl podle kramolínské kroniky jistý Johann Hanika. Po výlovu Regentu následoval výlov rybníků nad Regentem.

Případ "Walter"

(Přistižen při krádeži. - Omráčen hajným. - Zmizel. - Rozsáhlé pátrání. - Mrtvé tělo nalezeno.)

Pro trochu dřeva přišel o život 49letý Josef WALTER z Raušenbachu čp.6 (dnes Sítiny), jinak čestný bezúhonný muž. Zanechal po sobě vdovu a pět dětí, z toho nejmladší jednoroční. Co se událo, nebylo možno jednoznačně rekonstruovat. K dispozici je jen výpověď hajného Böhma, učiněná 7.listopadu 1904 na četnické stanici v Sangerbergu (Prameny):

"Dne 7.listopadu uviděl jsem v revíru Kornhau dva muže. Každý odnášel kus bukového dřeva. Další kus buku ležel na zemi. Když mne uviděli, dali se na útěk, každý jiným směrem. Pronásledoval jsem staršího muže. Když jsem mu byl na dohled, zůstal stát. Odmítl však udat jméno a odevzdat pilu a dřevo. Vyzval jsme ho, aby se mnou šel na stanici do Sangerbergu a následoval mne. Tak jsme šli asi půl hodiny- Pokoušel se mne přemluvit, abych ho propustil, za což mi nabízel jednu korunu. Když toho nedosáhl, udeřil mne kusem dřeva do spánku, zasáhl však jen zadní část hlavy. Ještě dvakrát se mne pokusil zadržený udeřit a potom jsem ho udeřil já pažbou pušky. Na výzvu, aby povstal a šel, vyskočil rychle a opět mne několikráte uhodil. Proto jsem ho uhodil také. Opět vstal, vytáhl nůž a jím mne ohrožoval. Znovu jsem ho udeřil pažbou a srazil k zemi. Pravil, že již nemůže vstát. Odebral jsem mu klobouk a pilu. Nechal jsem ho ležet a věc oznámil na četnické stanici v Sangerbergu."

Četník, který se neprodleně odebral na místo činu, zraněného však nenašel. Prohlídka okolí byla bezvýsledná. Bylo zjištěno, že šlo o Josefa Waltera, který se od ranního odchodu nevrátil domů. Druhý, jeho společník, byl Johann Scharnagl z Raušenbachu čp.75. Podle mínění četníků byl Walter kamsi odtažen. Hajný Böhm byl předán 11.listopadu 1904 okresnímu soudu do Mariánských Lázní.

Les byl po následující dny prohledán stovkami lidí. Walter však nebyl nalezen. Po několika dnech byla nalezena zakrvavená Walterova zástěra na jiném místě. Až 17.listopadu nalezl náhodně jeden z četníků při pochůzce Walterovo tělo 40 kroků od silnice poblíž vrchu Volfštejnu. Ihned zavolal na místo soudní komisi. Tělo Walterovo bylo zmrzlé a přimrzlé k zemi. Bylo zjištěno, že nezemřel vyhladověním. Měl u sebe kus chleba. Soudní ohledání místa proběhlo 18.listopadu. Jak dopadlo soudní řízení, nebylo do konce roku 1904 oznámeno,. Noviny událost nekomentovaly, pouze bylo zdůrazněno, že v osobě Waltera šlo o čestného člověka. Redakce vyzvala čtenáře, aby pomohli zmírnit zimní nouzi rodiny tím, že pošlou peníze vdově nebo prostřednictvím redakce. Marienbader Zeitung 1904 - No. 46,47,48

Shrnutí roku 1904

Rok 1904 se zapsal v Mariánských Lázních slavnou návštěvou císaře Františka Josefa I. a v živé vzpomínce zůstává nádherná iluminace města, ozdobené domy, triumfální brány, ale i přírůstek návštěvníků přes dva tisíce! Tisk celého světa byl zaměřen v oněch dnech na Mariánské Lázně. Hovořilo se tu všemi jazyky Evropy.

S tou nádherou kontrastují stíny ve vnitřní správě města:

1. Park si vyžádal enormních nákladů, přesto trávníky vyschly a zašlo mnoho květinových záhonů. Další náklady padly na rekonstrukce již dříve "rekonstruovaných" parků.
2. Suchý rok znovu nastolil otázku vody. Řešení si vyžádalo 20 000 K na projekty a přesto pro další rok není problém vody vyřešen.
3. Mnoho stížností bylo na vycházkové cesty do okolí.
4. Na podzim roku 1903 bylo zahájeno rozšiřování elektrárny a dokončeno 30.července 1904. Ale již 3. srpna 1904 sděluje vedoucí elektrárny, že generátor bude potřebovat rekonstrukci!
5. V říjnu 1904 zůstalo neukončeno jednání o 200 000 K na pokrytí běžných výdajů města na poslední čtvrtletí 1904 a na leden 1905. Toto je nejtemnější bod roku 1904. Znamenal de facto zhroucení režimu dosavadní vlády města, která nastupovala s hesly šetrnosti po všech stranách!
6. Balneologicky je nutné a zůstává neprovedeno vyvedení Rudolfova pramene na kolonádu a nové jímání Lesního pramene. A dále zvýšení počtu koupelí. Nezbytná je i rekonstrukce divadla!

V roce 1904 se začala stavět a do sezóny 1905 měla být hotova řada staveb. Jde o hotel FÜRSTENHOF (Bohemia), architekt Arnold Heymann; o budovu děkanství, která se měla nazývat "Stiftsgebäude", ale nakonec převážilo označení "Brunneninspektion", architekt Josef Schaffer; o Café MIRAMONTI, architekt Josef Schaffer (?); dále o dům proti Křížovému prameni - MERKUR (čp.25), architekt Arnold Heymann. Bankéř Stingl tu nechal postavit reprezentační banku a dosavadní název STRAUSS nahradil názvem MERKUR. Dále se přestavoval dům BELVEDERE (čp.16, rohový dům na Goethově náměstí). Jako dlouhodobý rest zůstává dokončení nové kolonády z roku 1889. Počítá se s jejím pokračováním po odstranění staré, tzv. Jitřní kolonády s nevyhovujícími stánky. (Stará kolonáda s krámky na východě i západě přežila obě světové války a 29 sezón po druhé světové válce! K likvidaci staré kolonády došlo až v roce 1974.)