Josef Kajetán Tyl - autor textu české hymny
Josef Kajetán Tyl se narodil 4.2.1808 v Kutné Hoře, jeho otec byl krejčím a vojenským muzikantem. Tyl od 1822 studoval na gymnáziu v Praze a od roku 1826 v Hradci Králové, kde bydlel u Klicpery. Do Prahy se vrátil na filosofii, ale již 1829 hraje u Hilmarova kočovného divadla. v českých hrách a jezdil s ním po venkově. Po rozpadu divadla hrál Tyl v německých divadelních společnostech v Bavorsku, v Sasku a v Itálii. Roku 1832 našel práci jako účetní v kasárnách v Praze, ale zůstal nadále ochotníkem a nadto se stal redaktorem a začal překládat divadelní hry z německých originálů a také ze Shakespeara. Pustil se i do vlastních dramat.
V letech 1835-1837 byl ředitelem ochotnického Kajetánského divadla (zde hrával také Karel Hynek Mácha). Roku 1842 opustil práci v kasárnách, stal se režisérem českého divadla v Růžové ulici v Praze, od roku 1846 působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Roku 1848 se stal poslancem říšského sněmu! Porevoluční útlum po roce 1848 ho zasáhl útoky ze strany svých konkurentů. Musel odejít z Prahy a do smrti se živil jako kočovný herec u společnosti J.Kulase, později F.Zöllnera. Vyčerpán umírá Tyl předčasně ve 48 letech na "štaci" v Plzni, dne 11. července 1856. Zde je pochován na Mikulášském hřbitově.
Tylova redaktorská činnost začala roku 1833. Byl redaktorem časopisu JINDY A NYNÍ (od 1835 dodnes známé KVĚTY), 1840-1841 byl redaktorem časopisu VLASTIMIL, v předrevolučních letech (1846-1847) redaktorem slavného dvouměsíčníku PRAŽSKÝ POSEL, který se za revoluce 1848 angažoval politicky. Ještě roku 1849 vydal několik desítek SEDLSKÝCH NOVIN pro venkov, než byly zastaveny. Musel užívat četných pseudonymů (Horský, Horník, Kutnohorský, Jan Vítek aj.).
Z jeho prózy jmenujme novely "Rozina Ruthardová", "Dekret kutnohorský", román "Poslední Čech", povídky "Hudební dobrodruzi", "Pomněnky", "Divadelní ředitel". Tyl proslul nejvíce divadelními hrami. Byly to hry ze současnosti jako "Nalezenec" (1838), "Paní Marjánka matka pluku" (1845), "Pražský flamendr" (1846), "Paličova dcera" (1847), "Bankrotář" (1848), "Chudý kejklíř" (1849).
Jedna z jeho prvních byla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Je na ní patrný vliv vídeňské Bauerlovy frašky. Poprvé se hrála 21. prosince 1834 (zfilmována 1930). Nápěvy písní k této hře složil František Škroup. Mezi nimi byla i lyrická píseň Kde domov můj, která zlidověla a stala se po vzniku československého státu českou národní hymnou. Jak psal Jiří KOLOMINSKÝ "Škroup, komponující 1834 pro Tylovu Fidlovačku tuto píseň, ani netušil, že tvoří nápěv, vystihující tak mocně podstatu naší národní duše. Píseň byla pouhou vložkou v Tylově hře. Zde ji zpíval ji slepý šumař při slavnosti pražského lidu – fidlovačce."
V minulosti se naznačovalo, že text písně se podobá Goethově básni "Znáš onu zem ?" a vzhledem k tomu, že Tyl tehdy překládal mnoho z němčiny, vznikla domněnka, zda Goethe svou básní Tyla neinspiroval. O pramenu této informace ve starším tisku dosud marně pátráme. Přesto nic nebrání tomu, uvést alespoň jednu sloku Goethovy básně:
"Znáš onu zem, kde citrón rozkvétá, v tmě listů oranž barvu zlata má, hrá větřík, jenž z blankytu se zdvih, ční vavřín hrd, list myrty čeká tich Ó řekni, znáš ? V tu krásnou zem, ach v zem tu, můj miláčku, mne vem" |
Z dalších divadelních her, které psal Tyl v revolučních letech to byla historická dramata "Kutnohorští havíři" (1848), "Jan Hus" (1848), "Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové" (1849), "Žižka z Trocnova" (1849) a dále báchorky "Strakonický dudák" (1847), "Jiříkovo vidění" (1849), "Tvrdohlavá žena" (1849), "Lesní panna" (1850).
Není jasné, zda byl Josef Kajetán Tyl v Mariánských Lázních, neboť v kurlistech chybí. Je i otázka, zda zde byla po válce jeho malá pamětní deska, jak se uvádělo. Snad šlo jen o kratší návštěvu u "Slivenských", kde dlívali čeští hosté a jeho přátelé - ŠKROUP (třikrát 1845,1846,1852), STRAKATÝ (osmkrát v letech 1840-1863) aj.
Prameny:
KOLOMINSKÝ Jiří "Hudební život a slavní hudebníci v Mariánských Lázních " in Mariánské Lázně-prameny-dějiny-lidé, ke 150. výročí založení Mariánských Lázní uspořádala Alena Vrbová, KN Karlovy Vary 1958, S. 199 a další.
ŠVANDRLÍK Richard: " Před 200 lety se narodil Škroup - autor české hymny Kde domov můj - Autoři české hymny a Mariánské Lázně" - HAMELIKA, vlastivědné materiály pro Mariánskolázeňsko, č. 6/2001 S. 143-144
