Myší kyselka
1. Lokalizace. Myší kyselka, též Valská kyselka (575 m n.m.), je DOVOLILEM lokalizována 500 m severozápadně hájenky "PRAMEN" a 200 metrů severně železniční trati do Chebu. Příchod ke kyselce je od hájenky Pramen po silnici, která vede přes železniční trať a dále k chatám ve Valech. U chat se odbočí na vyšlapanou pěšinku doprava pod železniční viadukt (tudy teče Srnčí potok) a pokračuje se po pěšině asi 200 metrů lesem. Dojdeme ke studánce, které se říkává "Myší" podle četných nálezů zde utopených myšek. Drobné ptáky a hlodavce totiž láká v zimě svým teplem vyvěrající oxid uhličitý a v něm nalézají smrt udušením.
2. Historicky. Starší hydrologická literatura kyselku nezaznamenává. Máme jediný pramen - popis a anal
ýzu Miroslava DOVOLILA. Kyselku však znali občané Šancí (Valů) proto se po válce ujímal název Valská kyselka. Protože se v ní často nacházely utopené myši, začali jí říkat Myší kyselka. Přes tento eklující poznatek si kyselku nabírali a odnášeli domů k pití.
3. Analýza. Miroslav DOVOLIL (1959) evidoval kyselku ve své diplomové práci pod názvem "Šance - pramen čís.83" a řadil ji k četnému výskytu kyselek v této lokalitě - do skupiny pramenů - Medvědí pramen (čís.81), Balbínův pramen (čís.45 a 46), Vlčí prameny (čís.84), Hájenský pramen (čís.82). O nich uváděl: " V blízkosti Mariánských Lázní na západ od lázní vyvěrá několik pramenů. Zde vystupují biotitické pararuly. Žuly vystupují na povrch pouze na východě v severní části Mariánských Lázní a na západ od Kosího potoka. Pararuly jsou na povrchu pokryty svahovými hlínami a sutěmi v údolí Kosího potoka a jeho přítoků holocenními náplavy těchto toků. Všechny prameny vystupují z pararul, pouze Balbínův pramen na rozhraní žuly a pararul."
Miroslav DOVOLIL (1959) lokalizoval kyselku 500 metrů severozápadně zdejší hájenky a nalezl ji v roce 1956 na okraji lesa v mělké úžlabině. Tehdy byla zachycena dutým kmenem průměru 80 cm výšky 80 cm. Přítok do kmene byl jednak malým praménkem ze svahu, jednak ze dna jímky, odkud vystupovaly chvílemi bublinky unikajícího plynu. Přetékající voda z kmene byla odváděna stružkou do louky. DOVOLIL odebral vzorek k chemické analýze. Změřil přitom při teplotě vzduchu +23°C teplotu vody +7,0°C, obsah volného oxidu uhličitého podle Haertlova přístroje 1960 mg v litru a pH 7,2.
V roce 1972 jsme sice nalezli vyšlapanou pěšinu ke kyselce, ale samotnou Myší kyselku ve špatném stavu, sotva použitelnou k pití. V současné době je však Myší kyselka upravena, překryta stříškou a odtok vyčištěn.
