Krátká historie okresního
vlastivědného časopisu

OD DYLENĚ v roce 1948

V letech 1902-1960 byly Mariánské Lázně sídlem politického okresu. Po roce 1945 byl celý region včetně sousedních okresů dosídlován českým obyvatelstvem. Mezi nimi se objevil velký zájem o historii. Dosavadní dějiny regionu v posledním století psali jen němečtí vlastivědníci, kteří preferovali období po příchodu německých kolonistů, a naopak stranou zůstávalo bádání o slovanských počátcích osídlení. To ovšem nebyla jediná pohnutka zájmu o historii. Noví osídlenci chtěli poznat komplexní historii svých nových domovů, českou i německou. To vedlo k založení českého okresního "měsíčníku pro vlastivědu, osvětu a aktuality okresů Mariánské Lázně, Planá, Tachov a Teplá". Bylo štěstím pro Mariánské Lázně, že hlavním iniciátorem se stal vzdělaný odborník Rudolf MAŘÍK, okresní školní inspektor a šéf školství na okrese Mariánské Lázně. Proto i on píše úvodník nového časopisu, který byl přijat v české veřejnosti s nadšením.

Vlastivědný časopis OD DYLENE vycházel jen v roce 1948, byl jen textový, neměl žádné fotky ani obrázky. Poslední tištěné číslo bylo osmé. Dvojčíslo 9.-10. vyšlo už jen jako špatně čitelný strojopis, který se naštěstí zachoval, takže jsme ho mohli počítačově zpracovat. Vyjde na našich webových stránkách.

Inspektor Rudolf Mařík v úvodníku "Poslání vlastivědného sborníku Od Dyleně" psal:

"Vysazené poslední stráže v západním pohraničí, toť čestné místo ve službách národa! Této veliké mravní zodpovědnosti musí každý z nás, kdo zakládá zde nový domov, býti si plně vědom; proto jen nejlepší synové a dcery národa na tyto výspy, abychom dobře obstáli před vážnou kritikou národa, který svěřil do našich rukou dějinné poslání na půdě posvátné a drahé, o niž bojováno po celá staletí věrným a poctivým hraničářským lidem. Nejsme zde na cizím, ale český člověk se vrátil pouze na půdu po otcích zděděnou, není zde již lidem porobeným, ale stojí zpříma na svém, odkud byl násilně vyštván nebo vyhuben. Úkolem nových osídlenců, řekl bych novodobých strážců hranic, jest, abychom navrátili národu území, jež mu staletým násilím bylo zcizeno. Tento úkol jest mimořádně zodpovědný, nesnadný, těžký, vyžadující trpělivosti, podložené hlubokou mravní silou a poctivostí.

Jest to však práce těžká, kterou vážně zhodnotí historie, neboť teprve odstupem času vynikne její význam a velikost pro národ a stát. A my všichni můžeme býti šťastni, i přes veškeré nesnáze a svízele dneška, že svýma rukama a duševním přínosem můžeme přímo aktivně jako dělníci zúčastnit se tohoto dějinného budování našeho pomezí, oč usilovali naši předkové-bojovníci, zvláště v dobách husitských. Zde nestačí, aby se v těchto pohraničních oblastech mluvilo pouze po česku, což by bylo málo a byl by to jenom vnější znak národnostní příslušnosti. Tady jde o víc, o něco hlubšího, citovějšího, dokonalejšího, to jest, aby celé to naše pohraničí bylo prodchnuto stejně jako vnitrozemí vůlí splnit do poslední písmenky vládní program Košický, aby i naše státní pomezí se stalo jednolitou součástí obrozeného státu a bylo mocným obranným valem proti nepříteli, který usiloval o vyhlazení našeho národa. K této ostražitosti a bdělosti za svobodu našeho národa bude i tento časopis vychovávati, neboť do jisté míry má i lid hraničářský v rukou osud našich pohraničních generací.

Naše tvůrčí budovatelská práce zaujímá celou řadu složek a denní zkušenost staví nás před těžké otázky, řešení úkolů hospodářských, sociálních a kulturních v nejširším slova smyslu, to jest vybudování školství, pokrok venkova a úroveň našeho lidu přesídlivšího z vnitrozemí nebo našich bratří, kteří se po staletích z ciziny domů vracejí. Tento časopis se rodil z vnitřního zápalu ideových pracovníků, aby probudil v lidu pravou lásku k tomuto kraji, požehnanému nesčetnými krásami a přírodním bohatstvím známém v celém světě. Máme snahu sblížiti lid s dějinami tohoto pohraničí, seznámit s nerostným složením půdy, zvláštnostmi přírody, průmyslem, zemědělstvím, památkami a zapojit veřejnost do duševního dění, aby vyrůstala ve všech obcích ušlechtilost mysli, mravní charakter, jenž jest zárukou naší svobody. Chceme, aby náš venkov, vesničky, lesy i háje, potoky, pole a louky i polní cesty ožily pravým českým dechem, aby byly hluboce zapuštěny české kořeny do země, jež byla svědkem tolikerých zápasů o její svobodu. Všichni společně, odhodlaně a cílevědomě budeme usilovat o rozkvět tohoto koutu naší vlasti a pečovati o blaho jeho lidu vzděláním, poctivou prací, čistým charakterem a povznášet se k vyšším ideám, jež charakterizují náš národ a staví nás na přední místo v řadě kulturních národů světa. Jsme přesvědčeni, že tento časopis se setká s plným porozuměním, že pronikne jako paprsek radosti a štěstí do nejvzdálenějších koutů a že láska splacena bude láskou k dílu, které má snahu rozehřáti srdce všech pro nový domov."

(Politický okres Mariánské Lázně existoval v letech 1902-1960. Hranice okresu zůstávaly do roku 1949 přibližně stejné (pouze 1938 byla připojena obec Drmoul). V roce 1949 byl okres rozšířen o zrušený okres Planá.)

OBSAH časopisu Od Dyleně - 1948

Č l á n e k

VRBA Josef: Od Dyleně k Přimdě, báseň - číslo 1, strana 1

MAŔÍK Rudolf: Poslání vlastivědného sborníku Od Dyleně - číslo 1, strana 2

MACHÁČEK Fridolín: Pod Dylení - číslo 1, strana 2

LOKAJÍČEK Alois: Z dějin plánského kraje - číslo 1, strana 4

SPĚVÁČEK Václav: Zeměpisné podmínky života v horských oblastech Tachovska - číslo 1, strana 6

ČERNÝ Eduard: V.B.Třebízský v Mariánských Lázních - číslo 1, strana 7

KOLÁŘ Josef: Privilegia města Bezdružic - číslo 1, strana 9

ČESAL Bohumil podle Antona Gnirse: Dějiny hradu Kynžvartu - číslo 1, strana 11

GOTTHARD Jaroslav: Přehled přírodních a zeměpisných podmínek západních Čech - číslo 2, strana 13

KŘÍŽEK František: Výskyty minerálů mariánskolázeňského kraje - číslo 2, strana 17

SVOBODA J.: Ráz života na Tachovsku - číslo 2, strana 19

HAVRÁNEK František: Poslední léta první republiky v Mariánských Lázních - číslo 2, strana 20

ČESAL Bohumil podle Antona Gnirse: Plán a výstavba hradu Kynžvartu - číslo 2, strana 22

ČERNÝ Eduard: V.B.Třebízský v Mariánských Lázních (Pokračování.) - číslo 3, strana 25

BRŮHA Jaroslav: Toužim - číslo 3, strana 28

PROCHÁZKA Rudolf: Tělocvičná jednota Sokol ve vývoji českého živlu - číslo 3, strana 31

PELOUCH Václav: Městské muzeum v Mariánských Lázních - číslo 3, strana 34

CÍSLER Jaroslav: Vrána - číslo 3, strana 35

PRIKNEROVÁ Anna: Klášter Teplá - číslo 4, strana 37

RŮŽIČKA Oldřich: Bečovský zámek - číslo 4, strana 44

KOLÁŘ Josef: Úterý - městečko na dlani - číslo 4, strana 45

SPĚVÁČEK Václav: Obraz sociologického vývoje města Přimdy - číslo 4, strana 46

MUCHNA František: Ochotnické divadlo v pohraničí - číslo 4, strana 47

ČESAL Bohumil: Lázně Kynžvart - číslo 5, strana 49

PELOUCH Václav: Z dějin železnice na Mariánskolázeňsku - číslo 5, strana 51

MALÝ Otto: Předhistorické hradiště v Okrouhlém Hradišti - číslo 5, strana 52

GOTTHARD Jaroslav: Po prvé v západních Čechách - číslo 5, strana 53

TARANTOVÁ Marie: Setkání skladatele V.J.Tomáška s J.W.Goethem - číslo 5, strana 57

II.část - číslo 6, strana 61

LÖBNER Walter: Z historie židovství na Mariánskolázeňsku - číslo 5, strana 58

RŮŽIČKA Oldřich: Město Teplá - číslo 6, strana 66

PELOUCH Václav: Z dějin Mariánských Lázní - číslo 6, strana 68

URBAN Jaroslav František: U pramenů Mže - číslo 7, strana 73

PELOUCH Václav: Z dějin Mariánských Lázní (Pokračování.) - číslo 7, strana 75

RŮŽIČKA Oldřich: Události na Tepelsku v datech - číslo 7, strana 77

SPĚVÁČEK Václav: Nástin dějin města Tachova - číslo 7, strana 79

ČESAL Bohumil: Farní kostel sv.Markéty v Lázních Kynžvartě - číslo 7, strana 81

MAŠÍNOVÁ Leontina: Momentky z Mariánských Lázní - číslo 7, strana 82

MAŠÍNOVÁ Leontina: Muzea v Mariánských Lázních - číslo 7, strana 83

ČESAL Bohumil: Kaple sv.Antonína v zámku Kynžvartvčíslo 8, strana 85

ČEPELÁK Václav: Na troskách slávy kancléře Metternicha - číslo 8, strana 86

RŮŽIČKA Oldřich: Roboty, dávky a desátky na Tepelsku - číslo 8, strana 87

RŮŽIČKA Oldřich: Kryštof Heřman Trautmannsdorf přítel-ochránce tepelského lidu - číslo 8, strana 89

RŮŽIČKA Oldřich: Bohuslav Balbín o minerálních pramenech na Tepelsku - číslo 8, strana 91

GOTTHARD Jaroslav : Okres Mariánské Lázně. Poloha. Hranice. Velikost. Horopis. Vodopis. Povaha půdy. - číslo 9-10, strana 95

ŽĎÁRSKÝ František: Okres Mariánské Lázně. Obyvatelstvo. Stav - číslo 9-10, strana 100

ČESAL Bohumil: Květena Císařského Lesa - číslo 9-10, strana 102

TEJNAR Václav: Osídlování okresu Mariánské Lázně - číslo 9-10, strana 103

MAŘÍK Rudolf: Budování a vývoj českého školství na okrese Mariánské Lázně - číslo 9-10, strana 104

Úřady v Mariánských Lázních k 1.1.1947 - číslo 9-10, strana 106

Zprávy z krajů

Osvětové kursy v okrese Mariánské Lázně a Planá u Mariánských Lázní. Kulturní život na Tachovsku. Milíkov. Hudební středy v Mariánských Lázních - číslo 1, strana 12

Budování a vývoj českého školství na okrese Mariánské Lázně. Kulturní činnost Okresního pedagogického sboru v Mariánských Lázních. Divadlo lidové tvorby v Mariánských Lázních. Městská zahrada v Mariánských Lázních. Chwal z Újezda, občan Tachova. Zajímavosti o bečovské hudební škole. - číslo 2, strana 22

Mariánskolázeňští studenti příkladem. Jak pracujeme v Okresním pedagogickém sboru na Plánsku. Stručně z Plané. Obec Beroun a obec Popovice na Tepelsku. - číslo 3, strana 36

Mnichov a okolí v dějinách tepelských opatů. Elektrisace okresu Teplá. Nezapomínejte na včely! Rájem sportovců-rybářů. hledáte romantiku? Památný kámen (Karla IV.). Útvina. Chýlice. Krásné Údolí. Přílezy. (Jiří Šefl, Krásné Údolí) - číslo 4, strana 48

Mnichovská kronika. Jak pracuje veřejné obecní knihovny na Mariánskolázeňsku. Z činnosti osvětových rad v okrese Mariánské Lázně. Filmový kurs. Mariánské Lázně zahájily sezónu po stočtyřicáté. Z činnosti veřejných obecních knihoven na Tepelsku - číslo 5, strana 59-60

Pracovní porada osvětových a tělovýchovných pracovníků okresu Mariánské Lázně. Květnové vzpomínky. Několik zajímavostí z Mariánských Lázní. Výstava "Budovatelská práce" v Mariánských Lázních. Teplá-jedna z nejlepších! Přílezy hrají! Biograf v Útvině! Bude mít tepelský okres lepší silnice? Průmysl, továrny! Viděli jste radar? Třebouň. 20 hus a 60 mladých slepic. Sbírejte léčivé byliny! V každé obci rybník! Výskyt vzácnějšího jedovatého plevele na Plánsku. Tachov - pochody smrti. - číslo 6, strana 69-70

Tepelsko - Nezaplatil kozla a jiné povídání o životě v 17. a 18.století. Chcete, aby vaše vesnice byla hezká? Jak dlouho nás budou strašit? Browning, whisky and soda. Bude vám radostněji! Nezapomněli jste na fotografa? Za obilí - telefon. Rudné bohatství okresu Teplá. Němci 30 minut, my 30 let? Úspěch karlovarského Hlaholu v Mariánských Lázních. - číslo 7, strana 83-84

Pojízdný biograf Okresní rady osvětové v Teplé. Znáte štírovník? Duší člověka. Elektrifikace a pověry. Otevření kulturního domu a kina v Útvině. Protiplán tachovského učitelstva. Výstava obrazů v českém Tachově. Plán podzimní a zimní činnosti místních rad osvětových a veřejných knihoven. Deset let "Mnichova" - kdo chce nový Mnichov. Knihovny na okrese Tachovském. Husitská národní pouť v Tachově. Neděle u dřevařů na Tachovsku. - číslo 8, strana 93-94