Orest Adamovič Kiprenskij a jeho "Goethe"
V mariánskolázeňském muzeu v Goethově pracovním pokoji nad pracovním stolem je vystavena litografie – Goethův portrét. Je to dílo ruského malíře Oresta Adamoviče Kiprenského, který kreslil Goetha v červenci 1823 právě v tomto pokoji.
Slavný ruský portrétista a malíř O.A. KIPRENSKÝ tehdy doprovázel knížete Alexandra LABANOVA-ROSTOVSKÉHO na cestě po Evropě. Přijížděli z Francie a mířili do Petrohradu. Do Mariánských Lázní přijeli 27. června 1823 a pobyli nějaký čas u hraběte Klebelsberka v jeho paláci (dn.Kavkaz). V kurlistech 1823 je KIPRENSKÝ zapsán jako carský ruský rada Akademie krásných umění z Petrohradu ("k.russischer Rath der Akademie der schönen Kunste aus Petersburg").
OREST ADAMOVIČ KIPRENSKÝ se narodil dne 13. března 1783 na předměstí Něšinskaja (kraj Oranienbaum) v petrohradské oblasti v rodině nevolníka. Jeho feudální pán Diakonov objevil neobyčejné malířské nadání u tohoto nevolnického chlapce, dal mu svobodu a umožnil mu studium na Akademii výtvarných umění v Petrohradě.
Záhy dosáhl KIPRENSKÝ četných ocenění a vyznamenání. Nejznámější byl jeho historický obraz "Dmitrij Donský na Kulikově poli". V roce 1816 se vypravil do ciziny, cestoval po Německu, Rakousku, Itálii a Švýcarsku, což mu finančně umožnila manželka cara Alexandra I. V Itálii získal takovou popularitu, že si Akademie umění ve Florencii objednala jeho vlastní autoportrét pro svou galerii, v níž jsou díla nejvýznamnějších umělců. Kiprenského obrazy zdobí Tretjakovskou galerii v Moskvě a i petrohradské Eremitáže.
Kiprenský byl jedním z nejlepších portrétistů 1. poloviny 19. století. Byl nazýván "ruským van Dyckem". Zprvu tvořil pod vlivem svých ruských učitelů Ugrjumova a Levického, později studoval v Evropě Rubense a Rembrandta a snažil se spojit v jedno nejlepší vlastnosti svých vzorů. Vytvořil vlastní styl, vynikající zjednodušením umělecké formy, přesností podoby portrétovaných a neobyčejně pečlivým a jemným provedením. Kiprenský zemřel 5. října 1836 v Římě ve věku 53 let. Bylo štěstím i pro Mariánské Lázně, že sem přijel KIPRENSKÝ a právě v době pobytu J.W.Goetha.
V Mariánských Lázních portrétoval jednak básníka J. W. Goetha, jednak českého vědce Josefa Dobrovského. Jak se to stalo ? Ruský kníže LABANOV navštívil GOETHA v jeho pokoji v domě Zlatý hrozen. Bylo to hned po příjezdu, 4. července 1823, a přišla řeč i na mimořádnou dovednost a obrazy malíře Kiprenského. Dne 12. července 1823 přišel kníže znovu a tentokráte i s Kiprenským. Dohodli se na portrétování GOETHA a hned příštího dne začal Kiprenský se svou prací.
V Goethových denících o tom čteme: "13.7.1823. Okolo 11 hodiny začal kreslit ruský malíř můj portrét. Hovor s ním o současném římském umění a umělcích, zvláště německých, a rovněž o Paříži a tamějších poměrech ..." a dále "14.7.1823 Ruský malíř pokračuje v kresbě ."
"15.7. Malíř Kiprenský u mne a u toho také kníže Labanov ..." -
"16.7. Ruský malíř (u mne), kníže Labanov odcestoval do Karlových Varů." -
"17.7. Ruský malíř přišel po 11 hodině."
"18.7. Na portrétu se pracovalo dále, anebo je tento víceméně dokončován ... - Po obědě zase přišel malíř a ukázal postavu sedící u stolu, v pravé ruce držící pero, levou ruku opřenou."
O Kiprenském psal GOETHE v dopise svému příteli státnímu radovi Schultzovi do Berlína:
"Krátce předtím (tj. před zhotovením Henselova portrétu) jsem seděl mnoho hodin jednomu ruskému malíři, který se vzdělával v Římě a v Paříži. Malíř přemýšlel dobře a šikovně pracoval. Tomu by snad spokojeně seděl každý, dokonce i výmarský velkovévoda, kterému není lehko po této stránce vyjít vstříc. Malíř hodlá přijet také do Berlína a jmenuje se Kiprenský."
Goethův portrét zachycuje básníka v "polofiguře", sedícího v domácím obleku, bez šátku u krku, vpředu se opírající o stůl a hledící napravo, silná pravička drží pero na listu, na kterém je již napsáno několik slov nejasného významu. Vpředu u krku je košile zapnuta dvěma knoflíčky, má široký límec a ozdobnou předprseň. Vlevo stojí kalamář.
Jak uvedeno, Kiprenský kreslil také Dobrovského. Zatímco Dobrovského portrét je zachován v galerii v Petrohradě, Goethův portrét byl poměrně brzy uváděn jako "ztracený" . Zdá se, že býval v majetku potomků knížete Labanova a tam i zmizel. Naštěstí se zachovala znamenitá litografie tohoto portrétu od Grévedona, která se objevila roku 1826 v Paříži. Jednu tuto litografii vlastnil před válkou též dr. Emil Wachtel z Mariánských Lázní. Měla rozměr 23 x 26 cm. Zda je to ona litografie, která je dnes vystavována v mariánskolázeňském muzeu, nelze rozhodnout.
Odborník ROLLET se o portrétu vyjádřil: "Zajímavý obraz, jehož vlastník není znám, znázorňuje na reprodukci, která je k dispozici, básníka Goetha v plné jeho životnosti. Obraz je vyveden silně naturalisticky, proto je - třebaže se v prvním okamžiku jeví jako zarážející - v jednotlivostech zřejmá jistá podobnost. Přitom je vyveden naprosto umělecky. Zvláště charakteristické jsou pak básníkovy ruce, které se vyjevují v pevně vedené kresbě naprosto věrně."
J.W.Goethe nach Kiprenskij
Im Goethes Arbeitszimmer im Marienbader Stadtsmuseum befindet sich ein vortreffliches Bild. Es geht um eine Litographie des Bildnisses. Der Autor war ein berühmter russischer Maler Kiprenský, welcher den Dichter J.W.GOETHE im Juli 1823 gerade im diesen Zimmer zeichnete.
Kiprenský hielt sich bei der Durchreise von Frankreich nach Petersburg in Begleitung des russischen Fürsten Alexander von Labanoff-Rostoff, kais.russischem Flügeladjutanten und Obersten, in Marienbad auf. Die sind nach Marienbad am 27. Juni 1823 eingetroffen und wohnten im Klebelsbergischen Palast als Freunde des Graf Klebelsbergs (Haus Kavkaz). In Marienbader Kurliste 1823 wurde KIPRENSKÝ als "kaiserischer russischer Rath der Akademie der schönen Kunste aus Petersburg" eingetragen.
Wer war der russische Maler Kiprensky ?
Orest Adamowitsch Kiprenskij, geboren 24. März 1783 auf dem Vorwerk Njeschinskaja (Kreis Oranienbaum) in Peterburger Landgebiet, war Sohn des Leibeigenes. Seine Obrigkeit, Herr Diakonow, hat bei ihm seine malerische Begabung entdeckte und gab ihm nicht nur Freiheit, aber hat ihn auch die St.Petersburger Kunstakademie studieren lassen. Hier Kiprenskij genoß unter Lehrer Ugrjumow und Lewitzkij eine treffliche Ausbildung. Schon die ersten Bilder bezeugten ein ungewöhnliches Talent und brachten ihm ehrenvolle Preise ein. Die größte Würdigung hat für historisches Bild "Dmitrij Donski auf Kulikowski Feld" bekommen. Im Jahren 1816-1823 reiste auf seinem Studienaufenthalte durch Deutschland, Österreich, durch die Schweiz und vor allem verweilte sich in Italien, was ihm finanziell die Gemahlin Alexanders I. ermöglichte. In Jahren 1823-1828 wirkte er in Petersburg, worauf er neuerlich Italien aufsuchte, das er bis zu seinem Tode nicht mehr verließ. Er ist 5.Oktober 1836 in Rom gestorben im Alter von 53 Jahre.. In Italien hatte er so große Popularität, daß Kunstakademie in Florenz hat sich für die Galerie seinen Autoporträt bestellt. Er wurde "russische van Dyck" genannt.
Kiprenskij hat während seines nicht langen Lebens eine bedeutende Zahl meisterlicher Porträts geschaffen, die durch breite und farbensatte Malweise, lebhaftes Temperament und durch einen romantischen Einschlag gekennzeichnet sind. Mit Vorliebe hat der Künstler auch die Porträtzeichnung gepflegt. Den größten Teil seiner Arbeiten bergen Museen und Galerien – Tretjakowskaja von Moskau und Eremitage von Petersburg.
In Marienbad porträtierte Kiprenskij den Dichter J.W.Goethe und auch den böhmischen Wissenschaftler Josef Dobrovský. Durch Vermittlung vom Fürst Labanoff Maler Kiprenskij am 12. Juli 1823 den Dichter kennenlernte und ihn zu zeichnen begann. Er zeichnete ihn jeden Tag während sechs Tage lang. J.W.GOETHE selbst hat uns durchlagwörtliche Aufzeichnungen in seinem Tagebuch über Werdegang der Zeichnung unterrichtet. Im Goethes Tagebuch liest man:
"Am 13. Juli: Um 11 Uhr zeichnete der russischer Maler mein Porträt. Unterhaltung mit ihm über gegenwärtige römische Kunst und Künstler, besonders deutsche, und auch über Paris und dortige Verhältnisse…" - "Am 14. Juli: Der russische Maler zeichnete fort .." - "Am 17. Juli: Der russische Maler nach 11 Uhr …" – "18.Juli: Am Porträt fortgearbeitet oder vielmehr dasselbe abgeschlossen … Mittag bei mir. Nach Tische kam der Maler wieder und entwarf die Figur am Tische sitzend, in den rechten Hand die Feder, die linke verborgen ….".
Das Bild zeigt den Dichter in "Halbfigur sitzend, im Hauskleid, ohne Halstuch, nach vorne auf einen Tische sich lehnend und nach rechts aufblickend, die kräftige, eine Feder haltende Rechte liegt auf einem Blatt, welches einige bereits geschriebene Worte (in unbestimmter Andeutung) zeigt. Das vorne am Hals mezi zwei Knöpfchen geschlossene Hemd hat einen breiten umgelegten Kragen und eine zierliche Brustkrause. Links steht ein Tinteglas."
Über Kiprenskij und sein Werk urteilt GOETHE in einem an den Staatsrat Schultz gerichteten Briefe: "Kurz vor Anfertigung von Hensels Goethebildnis hatte ich einem russischen, in Rom und Paris gebildeten Maler, der gut dachte und geschickt arbeitete, mehrere Stunden gesessen, welchem denn glückte, jedermann zufrieden zu stellen; auch den Großherzog, dem nicht leicht etwas in dieser Art genügt. Dieser denkt nach Berlin zu kommen und heißt Kiprenskij…"
ROLLET äußert sich über diesem Goethebildnis: "Es ist stark naturalistisch ausgeführt, dadurch jedoch eben – wenn auch im ersten Augenblick etwas befremdend – im einzelnen sicher von gewisser Ähnlichkeit; dabei ist es durchaus künstlerisch gehalten. Besonders charakteristisch erscheinen auch des Dichters Hände, die hier in fester Zeichnung ganz naturgetreu sich zeigen."
Von der bedauerlicherweise verschollenen Kiprenski-Zeichnung, die sich vielleicht im Besitze der Nachkommen des russischen Fürsten Labanow befand, ist uns eine vortreffliche Lithographie von Grévedon erhalten, welche schon 1826 in Paris erschienen ist. Eine Lithographie war im Besitz von Dr. Emil Wachtel aus Marenbad, 23 x 26 cm. Ob es geht um die Lithographie, die heute im Marienbader Museum ist, kann man nicht sagen.
