Různé články o Mariánských Lázních
01 - Rondokubismus v Mariánských Lázních
Mariánské Lázně přitahují nádhernou architekturou historických slohů, ale mají také příklad stavby ve slohu rondokubismu neboli obloučkového slohu Legiobanky. Dosud opomíjený Železničářský dům s čp.462 naproti nádraží se stavěl se v letech 1925-1926 jako dvoupatrový nájemní dům pro české železničáře podle projektu Emanuela JÁNSKÉHO a Rudolfa BUŠKA z Plzni. Jde o vzácný příklad specificky českého stavebního slohu v německém prostředí Mariánských Lázní. Právě dokončená rekonstrukce fasády respektovala všechny prvky původního obloučkového slohu.
02 - "106x Mariánské Lázně"
Obsah knihy "106x Mariánské Lázně" autorů primáře MUDr. Vladimír Křížek,DrSc. (+) a Ing. Richarda Švandrlíka, která vyšla v české i německé mutaci v roce 1990. Kniha je průřezem nejrůznějších zajímavostí z minulosti Mariánských Lázní.
03 - Otto Dietl – psanec v hlubokých lesích
Podivuhodný příběh německého dezertéra v Císařském Lese 1944-1945, který sepsal po válce podle jeho vyprávění národní správce NIMRODU p.Zavázal. Otto Dietl byl rodák z Mnichova u Mariánských Lázní; od mládí se živil jako pytlák a les byl jeho druhým domovem.
04 - Mariánskolázeňské lesy – conditio sine qua non
Když přijedete do Mariánských Lázní, ubytujete se a vyjdete ven. Postavte se doprostřed parku a zvolte jakýkoliv směr …. Výsledek ? Vždycky dojdete k lesu a vždycky stoupáte vzhůru do kopce. Jedině na jihu je východ z tohoto překrásného bludiště, z tohoto údolí. Podobně jako ho našel Úšovický potok. Kotlina lázeňské čtvrti je obklopena ze všech stran vrchy a lesy…. Goethe, Nietzsche, Edison, Gorkij, Kafka - všechny okouzlily zdejší lesy, prameny, výhledy …
05 - Tepelský dialekt v minulosti
Tepelský dialekt popsal učitel Franz KLEMENT ve své tepelské vlastivědě (1878) a jeho svědectví je "corpus delicti", že Tepelsko bylo zvláštní oblastí česko-německého prolínání i v jazyce. KLEMENT upozorňoval, že "se zde sice hovoří německy, ale "tepelské nářečí" se dosti liší od spisovné němčiny (Hochdeutsch)". Psal: "To, že před lety byla v této krajině slovanská řeč převládající, dokazuje nejen množství českých listin, které jsou z minulosti k dispozici, a jiná historická data, především však názvy obcí a ještě dodnes živé obvyklé výrazy, které jsou používány a které mají slovanský původ, ale byly germanizovány "od přivandrovalých Němců" (von den eingewanderten Deutschen)." Německá řeč získala na Tepelsku převahu všeobecně na konci třicetileté války (1618-1648), aniž by šlo o úplný konec české řeči. Ale ten se blížil. Například v Úterý byly ještě v letech 1612-1633 psány listiny zčásti česky zčásti německy, a teprve později česká řeč uvolňuje místo němčině. Tepelský dialekt (lidová mluva) daleko překračoval hranice Tepelska. Sahal hluboko do vnitrozemí na východě i naopak do Císařského lesa na západě. Za jižní hranici lze označit řeku Mži. Na Mariánskolázeňsku se hovořilo před 120 lety tepelským dialektem. Nikdy tu nepřevládal dialekt chebský, k němuž se dnes mnozí němečtí vysídlenci hlásí jako k "rodnému". Farnost Pístova měla ještě v 19.století nemalou frekvenci pomístních názvů ze staročeštiny. Uvádíme 165 německých přísloví na Tepelsku, kde mnohá jsou obsahem podobna českým.
06 - Ze vzpomínky pamětníka na těžbu na Kladské
Pan Stauner vzpomíná na hornickou činnost na Kladské, která končila kol roku 1960, ale má i jiné vzpomínky.
07 - Milénium mučednické smrti svatého Vojtěcha
23. dubna 1997 uplynulo tisíc let od smrti svatého Vojtěcha a celý křesťanský svět si připomenul toto jubileum. Vyšly poštovní známky se sv.Vojtěchem v Česku, Německu, Polsku a Maďarsku, medaile, pamětní mince. Svatý Vojtěch podle tisícileté pověsti žil nějaký čas na Tepelsku v místech, kde vznikla později obec Svatý Vojtěch. - Světec je bohatě zastoupen v českých pověstech a vystupuje v nich jako člověk moudrý, přísný i laskavý. Připisuje se mu schopnost za sucha přivolat déšť a vodám z Vojtěchových studánek se připisují léčivé účinky. Nejméně dvanáct obcí v Čechách se hlásí k Vojtěchově pobytu, a z toho šest v západních Čechách.
08 - Případ "Bestie"
V říjnu 1949 vyhořela v lese nad Mariánskými Lázněmi SCHOBER (Stoh). Na spáleništi bylo nalezeno ohořelé tělo ženy. Rozvinul se hrůzostrašný příběh … Není divu, že motivoval i autory televizního seriálu "Třicet případů majora Zemana", kde vyšel jako šestý díl seriálu zvaný "Případ Bestie" (1974-75). Byl však zcela změněn jak autorem filmové povídky C.Železným, tak i režisérem Jiřím Sequensem. Změněná jména, jiná lokalita, jiné indicie - a ze skutečného příběhu zbylo minimum. To těžce nesl bývalý inspektor Jan Šperl, který případ první vyšetřoval a pak předal inspektorovi Janu Znamenáčkovi z Plzně (v seriálu major Zeman). Pátrání po skutečnosti před několika lety v televizi přineslo "bombu" - bylo zkresleno ještě více než někdejší komunistická verze. Bohužel pamětníci Šperl Znamenáček už nežijí a nemohou bránit pravou verzi.
09 - Felbingerova kronika
Mezi nejstarší prameny historie Mariánských Lázní se až nově - díky úsilí vlastivědníků z let 1972-1989 - řadí i privátní kronika Johanna Nepomuka FELBINGERA (1768-1855). Již jako 13letý vstoupil do služeb kláštera Teplá, byl písařem, pak pokladníkem, důchodním a účetním; článek uvádí podrobně životopis kronikáře Felbingera, cesty jeho kroniky a kopií. Jako vzorek slouží výtah zajímavosti z kroniky, jejíž text doprovází 90 "beiläufiger Zeichnungen".
10 - Zajatecký tábor u Plané
Vlevo na cestě z Plané do Tachova leží osada Karlín a rozlehlá pole. Zde stávalo dnes již zapomenuté "město", které počtem obyvatel téměř pětkrát převyšovalo historické město Planou! V roce 1910 mělo okresní město Planá 3 956 obyvatel a nové město se budovalo pro 16 000 obyvatel! Jak rychle vyrostlo, tak rychle zase zmizelo. Jedná se o zajatecký tábor Karlín u Plané z první světové války 1914-1918. Měl 400 baráků, vlastní špitál, nemocnici, vodárnu, pekárnu, kostel a hřbitov. Druhé zajatecké město bylo v Jindřichovicích na Sokolovsku.
11 - Anna Rysová
Dům RYS s čp.439 na Husově třídě, kde je po léta podnik TVSat pana Bohumila Chlada, byl domem, kde trávila dětství a mládí slavná mariánskolázeňská operní zpěvačka Anny Rysová (1896-1941). Její otec Bohumil RYS z Prahy byl ženat s Barbarou Krausovou ze Sangerbergu (Prameny) a z česko-německého manželství pocházely 3 děti. Uřž v mládí upoutala anny pozornost učitelů svým nádherným hlasem. I když později studovala ve Vídni, přijížděla o prázdninách domů a často vystupovala v kursále, v hotelu CONTINENTAL (dnes Helvetia, dříve Slovanský dům) a na KRAKONOŠI. Tragické bylo, že tato umělkyně se skvělým hlasem, který byl darem od Boha, měla jen krátký život. Zemřela ve 45 letech v Mnichově dne 10. ledna 1941 a její ostatky byly převezeny do Mariánských Lázní do rodinné hrobky Rysů.
12 - Proč nevzniklo město Šenov?
V roce 1895 byly Mariánské Lázně rozšířeny o čtvrt Šenov (okolí hostince Šumava) a o Nádražní čtvrť. Tyto části původně patřily pod samostatnou obec Úšovice. Ale rychlý růst ŠENOVA s vysokým počtem dětí podporoval sebevědomí Šenovských tak, že hodlali se vyhlásit samostatným městem, ležícím mezi Mariánskými Lázněmi a Úšovicemi. K historii oné pohnuté doby uvádí článek.
13 - Prusové v létě 1866 v Mariánských Lázních
Vzpomínky Marie Zicklerové, předválečné slavné mariánskolázeňské malířky, na pruské vojáky v městě v roce 1866.
14 - Zoologická zahrada v Mariánských Lázních
Zoologická zahrada měla krátkou, ale zajímavou historii (1931 - vyhořela 1947 či 1948). Bývala na vrchu Klinger (Výhledy) nad Úšovicemi. Byla to nová neznámá atrakcí, která nejvíce ovšem přitahovala mládež. Zoologickou zahradu založil rytmistr ve výslužbě Julian KREISEL z Děčína, snad původem Polák. Kreisel si nechal zhotovit projekt ZOO v Drឡdanech u architektů Lossowa Kühneho. ZOO postavil mariánskolázeňský architekt Josef FORBERICH se svým zetěm Ing. Gibitzem. Centrem areálu ZOO AM BERG byl dřevěný srub, složený z hrubých smrkových kmenů. Srubu se říkalo "OLD SHATTERHAND". ZOO mělo desítky vzácných druhů zvířat. Problémem atrakce byl nedostatek vody, která se sem musela dovážet z Vlkovic. Po požáru (1947 či 1948) nebyla ZOO obnovena. V šedesátých letech se jezdívalo do malé, ale pro děti přitažlivé zoologické zahrady u Karlových Varů. V té době měl pan Ing. Zbyněk Martínek v městské zahradě Mariánských Lázní zárodek budoucí zoologické zahrady, kde byla hlavní atrakcí medvědice v masivní kleci. Když toto zaniko, založil zoologický koutek v Úšovicích nadšený Vladimír Šindelář z Milhostova, který tu měl vedle běžných druhů i mývalovce a dikobrazy.
15 - Přidělování půdy v letech 1947-48
Výpisy z let 1947-1948 o přidělování půdy na Pístovsku českým přistěhovalcům. Dekrety vydávalo ministerstvo zemědělství a Národní pozemkový fond (Josef Smrkovský).
16 - Vzácná třetihorní žirafa - okapi - v klášteře Teplá
Tisíce návštěvníků klášterního muzea v Teplé se podivovalo před druhou světovou válkou na neuvěřitelnou hříčkou přírody ve vitríně za sklem. Byl to okapi. Roku 1910 poslali premonstráti z africké misie, působící v pralesích Konga toto zvíře, které do té doby nikdo nechytil živé, do Teplé. Bylo vycpáno a dáno do muzea. Historii zvířete okapi se zabývá článek.
17 - Pár poválečných vzpomínek doktora Jiráska
JUDr. Ladislav JIRÁSEK býval advokátem v Advokátní poradně v Mariánských Lázních a původně bydlíval ve stáčírně v Dolním Kramolíně. Dobře pamatoval na časy po válce a jako vzorek uvádíme několik jeho vzpomínek na onu dobu v kraji.
18 - Mariánské Lázně na poštovních známkách
Už v roce 1928 měly být vydány Mariánské Lázně na poštovních známkách. Dočkaly se až po druhé světové válce. V roce 1951 vyšla 15korunová modrá známka s kolonádou Mariánských Lázní pro leteckou poštu, v roce 1956 to byla 45haléřová s Křížovým pramenem a v roce 1958 vyšla 60haléřová s kolonádou Karolinina pramene a v pozadí vrch Hameliku s oblaky. Mariánské Lázně tehdy slavily 150 let založení, proto na rozdíl od ostatních známek této lázeňské série byl vpravo dole nápis "Mariánské Lázně 1808-1958". Od té doby nic.
19 - Nejdelší telegram
V dobách návštěv anglického krále Eduarda VII. tu často pobýval známý anglický politik Sir Henry Cambell-Bonnerman. V září 1899 probíhala čilá korespondence zde pobývajících Angličanů s Londýnem, která předcházela vzniku burské války v jižní Africe. Koncem září 1899 obdržel Sir Cambell-Bonnerman telegram britské Transvaalské komise, který měl 16 000 slov!
20 - Nejstarší dům v lázeňské čtvrti
Nejstarším domem původních Mariánských Lázní je dnes Goethův dům, dnešní muzeum. Do roku 1990 však býval nejstarším domem jiný dům čp.3 - TATRA na Goethově náměstí. Byl skoro dvě desítky let prázdný a očekávající demolici. K té se přikročilo v roce 1990. Dům postavil v roce 1816 kronikář Johann Nepomuk Felbinger jako první kamenný dvoupatrový dům v místě a nazval ho honosně "ZUM KAISER VON OESTERREICH" (U císaře Rakouského).
