Vyzkoušejte průvodce
ubytováním a ověřenými hotely v Mariánských Lázních,a rezervujte si svou vysněnou
lázeňskou dovolenou.

 

 

 

Johann Gottfried Sommer
Úvod k popisu našeho okolí

V letech 1833 až 1849 vycházelo postupně šestnáctisvazkové dílo Johanna Gottfrieda Sommera a jeho spolupracovníků s názvem "Das Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt" ("Království České; popsáno statisticko-topograficky"). Dílo je psáno německy. Pro badatele, pátrající po svých předcích podle jména, není toto dílo tolik zajímavé, neboť popisuje tehdejší (pozemková) panství v Čechách jen "statisticko-topograficky". Vedle hlavních informací topografických, geografických a hospodářských přináší spíše okrajově a neuceleně také informace historické.

Nutno připomenout, že šestnáct Sommerových "topografických krajů" se přes eventuální stejná označení plně nekryje (1.) s velkými správními kraji, uváděných v soupisech poddaných podle víry (1651) a v berní rule (1654); (2.) s krajskými okruhy a okresními oblastmi pozdějšího členění po roce 1848 (Verwaltungshauptmannschafte, event. politische Bezirke und Gerichtsbezirke); (3.) se zemskými a městskými okruhy v letech 1938-1939, tj. v době příslušnosti našeho území pod Německo (Stadtkreise und Landkreise); (4.) s českými poválečnými (1945) okresy a kraji, které se během let 1945-2004 několikrát změnily (například Karlovarský kraj i Mariánskolázeňský okres zanikly k 30.červnu 1960 a jejich obnova po roce 2002 má zcela jiný charakter i označení).

Sommerova vlastivěda vznikala v letech těsně před revolucí roku 1848 - před zrušením vrchnostenských vztahů. Po roce 1848 nastalo totiž období, kdy se vícekráte měnila organizace politická a soudní, rychle za sebou vznikaly a zase se rušily různé úřady (soudní okresy, okresní hejtmanství - měnily se nejen názvově (z hejtmanství na politické okresy), ale především v hranicích správních celků.

Když se konečně ustálila v Rakousko-Uhersku organizace územní správy v Čechách, přišla první světová válka a po ní rozpad monarchie a vznik státu Československa. Také v něm se hledalo optimální správní členění, třebaže k nějakým mimořádným okresním změnám (jako po roce 1945) nedocházelo.

Zdejší území se v letech 1938-1945 stalo částí Německa a převzalo německé správní členění (župy Gau, kraje-okresy - Kreis). Po roce 1945 se vrátilo pohraničí Čech k Československu i došlo i k návratu správního členění před rok 1939. Brzy však nastaly globální změny. V naší krajině zůstával politický okres Mariánské Lázně do roku 1949 téměř beze změn. V letech 1949-1960 však došlo ke zrušení sousedního politického okresu Planá a k přičlenění pod okres Mariánské Lázně, který se stal orzsáhlým superokresem. To trvalo do roku 1960.

Dne 1. července 1960 byl zrušen kraj Karlovy Vary i politický okres Mariánské Lázně. Došlo k totální změně ve správním členění západních Čech a vznikly - v naší oblasti dodnes v živé paměti přežívající - okresy Cheb, Tachov, Karlovy Vary, Sokolov. Důsledky reorganizací 1945-2000 se projevily v poměrech obcí. Mnohé vesnice i městečka zanikly (také v důsledku krátkodobé sice, ale výrazné přeměny Císařského Lesa jako vojenského prostoru po válce). Došlo k velké koncentraci osídlení do poměrně málo sídelních center.

Nejkonzervativnější zůstávaly: 1. katastrální hranice obcí (stejně jako v minulých staletích), kde nebylo možné je výrazněji měnit a do nich zasahovat; 2. hranice farností, které se tradičně neměnily (pouze neudržitelné, v praxi už respektované posuny). Ztrácely však někdejší důležitost. Proto jsou dodnes obě oblasti nejvíce využívány historiky všech stupňů. Sommerovo dílo zaznamenává jak katastry (popisem jednotlivých obcí s vlastním katastrem), tak farní okruhy, které se často rodily už ve 13. - 14.století.

 

SOMMEROVO DÍLO má toto členění:


1. Band: Leitmeritzer Kreis (1833)
2. Band: Bunzlauer Kreis (1834)
3. Band: Bidschower Kreis (1835)
4. Band: Königgrätzer Kreis (1836)
5. Band: Chrudimer Kreis (1837)
6. Band: Pilsner Kreis (1838)
7. Band: Klattauer Kreis (1839)
8. Band: Prachiner Kreis (1840)
9. Band: Budweiser Kreis (1841)
10. Band: Taborer Kreis (1842)
11. Band: Časlauer Kreis (1843)
12. Band: Kauřimer Kreis (1844)
13. Band: Rakonitzer Kreis (1845)
14. Band: Saazer Kreis (1846)
15. Band: Elbogener Kreis (1847)
16. Band: Berauner Kreis (1849)
 

 

Postupně předkládáme překlad topografických popisů blízkých panství a zboží:
 

Panství BEZDRUŽICE (1838)

Allodiální panství CHODOVÁ PLANÁ (1838)

Panství KLÁŠTERA TEPLÁ (1838)

Rytířské zboží  POUTNOV (1838)

Klášterní zboží KRUKANICE (1838)

Zboží PAVLOVICE (1838)

Zboží KOŘEN (1838)

Zboží NAHÝ ÚJEZDEC (1838)

PANSTVÍ PLANÁ (1838)

Zboží ROCKENDORF (1847)

Zboží KRÁSNÁ LÍPA (1847)

Panství KYNŽVART a MILÍKOV (1847)